A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gjergj Kastrioti Skanderbeg | |
---|---|
Narození | 6. května 1405 Sinë |
Úmrtí | 17. ledna 1468 (ve věku 62 let) Lezhë |
Příčina úmrtí | malárie |
Místo pohřbení | Lezhë Saint Nicholas Church |
Alma mater | Enderun School |
Povolání | aristokrat, státník a vojenský velitel |
Ocenění | Athleta Christi |
Nábož. vyznání | pravoslaví (do 1423) katolicismus (1423–1443) islám (1423–1443) východní katolická církev (od 1443) křesťanství |
Choť | Donika Kastrioti[1] |
Děti | Giovanni Castriota Granai |
Rodiče | Gjon Kastrioti a Voisava Tripalda |
Rod | Kastrioté |
Příbuzní | Mara Kastrioti (sourozenec) Irene Castriota Scanderbeg (pravnučka) Costantino Castriota a Ferdinand Castriota Scanderbeg (vnoučata) |
Funkce | panovník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gjergj Kastrioti (srbsky Đurađ Kastriot; 1405 – 17. ledna 1468 Lezhë), řečený Skanderbeg (někdy také Skanderbej, albánsky Skënderbeu; Skander je albánská forma jména Alexandr, jímž se hlásil k velikosti Alexandra Makedonského) byl albánský vojevůdce a státník z rodu Kastriotů. Jeho otec Jovan, původem Srb, byl první, kdo se naučil albánsky, řeč svých poddaných, jeho matkou byla srbská princezna z rodu Brankovićů. V Albánii je přes rodové pravoslavné vyznání (které nicméně později příležitostně měnil za islám, či římský ritus)[zdroj? považován za národního hrdinu, přední postavu albánských dějin.
Popis
Proslavil se jako bojovník proti Osmanské říši, vybojoval v čele křesťanských armád desítky bitev, z velké části vítězných. Bývá také nazýván jako „Drak z Albánie“ a je albánským národním hrdinou, ačkoliv Albánci byli většinovým etnikem na obou stranách konfliktu. Skanderbegova sláva se po dobytí Balkánu Osmany uchovala v křesťanské Evropě, zatímco v převážně islamizované Albánii postupně vybledla. Byl znovuobjeven ve druhé polovině 19. století v období albánského národního obrození, kdy podrobili nacionalisté Skanderbegovu postavu procesu albanizace až do dnešní podoby národního hrdiny.
Jeho sochy se nacházejí v mnoha městech, včetně hlavního města Tirany (jezdecká socha). Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Sídlil v pevnosti Krujë, která byla rekonstruována v šedesátých letech 20. století. Podporoval mírové úsilí Jiřího z Poděbrad. Spolu s kardinálem Palem Engjëllim často cestoval do zahraničí, aby sháněl podporu pro boje proti Osmanské říši.
V roce 1981 mu bylo v městě Lezhë postaveno mauzoleum. Jeho helma s kozlí hlavou byla ve třicátých letech dvacátého století vyobrazena i na albánské vlajce. Nyní je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.[2] 1. listopadu 1982 bylo otevřeno Skanderbegovo muzeum v rodném městě Krujë.
Obraz v umění
- 1735 François Francœur a François Rebel: Scanderberg, opera – tragédie en musique, libreto: Antoine Houdar de La Motte a Jean-Louis-Ignace de La Serre, premiéra 27. října 1735, Académie Royale de Musique, Paříž.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Gjergj Kastrioti Skenderbeg Museum of Krujë, Albania . National Geographic . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjergj Kastrioti Skanderbeg na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk