A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gambrinus | |
---|---|
Základní informace | |
Kategorie | pivo |
Vznik | 1869 |
Výrobce | Plzeňský Prazdroj |
Pivovar | Prazdroj |
Druh piva | Světlé výčepní Světlý ležák Speciální světlé |
Obsah alkoholu | 4,3 % (světlé) 5,1 % (ležák) 3,8 % (speciální světlé) |
multimediální obsah na Commons |
Gambrinus je značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice.[1][2][3] V letech 2006 a 2007 mu patřila zhruba čtvrtina českého trhu.[3][4] Pivovar Gambrinus Plzeň získal ochrannou známku Plzeňský Gambrinus v roce 1919 po vzniku samostatného Československa. Totéž pivo se však v Plzni pod jiným názvem vařilo už od roku 1869, kdy vznikl tamní První akciový pivovar. Pivovar je od roku 1994, kdy byla dokončena privatizace, součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.[5][6]
Vznik jména
Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v bavorské kronice Burkarta Wallise. Podle této pověsti začal král Gambrinus jako první vařit pivo, když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu.
Historie vaření piva je mnohem starší, než ona středověká pověst. Pivo se vařilo ve starověké Mezopotámii i v Egyptě.[7] O pšeničném pivě se několikrát zmiňuje i Bible.[8]
Král Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I. Brabantský. Při bitvě u Worringenu nedaleko Kolína nad Rýnem dne 5. června 1288 porazil se svými spojenci lucemburského hraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským Limbursko. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem řeckého boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví, nejprve v Brabantsku, tj. na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí (Brusel, Lovaň, Antverpy, Breda, Hertogenbosch, Tilburg), od doby barokní také v ostatních "pivařských" zemích.
V Čechách je tradice krále Gambrina doložena teprve spíše až z 19. století, například obrazy ve sbírce Národního muzea v Praze, či názvem pivnice "U krále Brabantského" v Praze na Malé Straně.
Na konci 19. století byl už Gambrinus i v Čechách všeobecně populární postavou. Ve své propagaci ho používal například pražský pivovar na Smíchově. Pod názvem Gambrinus byly na přelomu 19. a 20. století v Česku prodávány také známkově chráněné „pivní bonbony“.[9]
Ke změně názvu tohoto plzeňského piva vedly v roce 1919 prozaické reklamní důvody. Původní název Pilsner Kaiserquell byl až příliš spojován se starým Rakouskem a jeho císařem. Co však v 19. století fungovalo jako dobrý marketingový tahák, bylo po vzniku republiky v roce 1918 už považováno za nevhodný anachronismus.[7]
Druhy českého piva značky Gambrinus
- Gambrinus Nepasterizovaná 10: Spodně kvašené světlé výčepní pivo, nepasterizované. Obsah alkoholu 4,2 %
- Gambrinus Nepasterizovaná 11: Spodně kvašený světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 4,6 %
- Gambrinus Nepasterizovaná 12: Spodně kvašený světlý ležák ze tří druhů sladů,
- Gambrinus Nefiltrovaný ležák: Spodně kvašený nefiltrovaný světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 4,8 %
- Gambrinus Originál 10: Spodně kvašené světlé výčepní pivo. Obsah alkoholu 4,3 %
- Gambrinus Patron 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
- Gambrinus Polotmavá 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
- Gambrinus Dry: Světlé pivo se sníženým obsahem cukru, obsah alkoholu 4,0 %
Pod všemi druhy českého piva Gambrinus je podepsán vrchní sládek pan Jan Hlaváček.
První pivní etiketa piva značky Gambrinus byla použita v roce 1920.
Další pivovary užívající značku Gambrinus
Tato značka je užívána i mnohými jinými pivovary v Německu nebo Dánsku. V Mendigu (Porýní-Falc) se koná každý druhý rok pivní slavnost Gambrinusfest.
- Pivovar Gambrinus ve Weiden in der Oberpfalz (Německo)
- Pivovar Gambrinusbräu, Oberhaid (Německo)
- Pivovar Gambrinus, Nagold (Německo)
- Pivovar Gambrinus, Naila (Německo)
- Pivovar Mohrenbrauerei August Huber (Vorarlberg, Rakousko) vyrábí černé pivo této značky
- Pivovar Ottakringer Brauerei AG vaří jeden druh pojmenovaný Gambrinus, Vídeň, Rakousko
- Pivovar Hancock ve Skive, Dánsko
- Pivovar Grivita, Bukurešť, Rumunsko
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Nejprodávanější české pivo od ledna podraží. Novinky.cz . Borgis, 2009-11-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-25.
- ↑ ČTK. Nejprodávanější české pivo Gambrinus už bude také v PET lahvi . Financninoviny.cz, 2012-02-07 . Dostupné online.
- ↑ a b MF DNES, iDNES.cz, ciz. Gambrinus, nejprodávanější pivo, dostane novou láhev . iDnes.cz, 2006-02-17 . Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Zuntych. Trh zaplaví nové pivní lahve . Hospodářské noviny, 2007-04-18 . Dostupné online.
- ↑ Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993 . pivovary.info.cz, 2008-05-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-25.
- ↑ Jak Gambrinus ke jménu přišel . Gambrinus.cz . Dostupné online.
- ↑ a b KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201.
- ↑ Izajáš 1:22, Ozeáš 4:18
- ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201–202.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gambrinus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Gambrinus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránky českého piva Gambrinus
- Stránky pivovaru Plzeňský Prazdroj a.s.
- Stránky rakouského piva Gambrinus
- Gambrinus´ Mug
- Různé pivovary Gambrinus
- Recenze piva Gambrinus Originál (10°)
- Recenze piva Gambrinus Excelent (11°)
- Recenze piva Gambrinus Premium (12°)
- Recenze piva Gambrinus Dry
- Námořnická pivnice v Oděse s vlastním pivem Gambrinus
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk