Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv,^[1] je básnická či hudební skladba zádumčivého, smutného až truchlivého rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog. Původně však elegie označovala politické básnictví.

Příklady

Příkladem tohoto typu skladby mohou být Ovidiovy Žalozpěvy, „Elegie na smrt dcery Olgy“ pro sólový tenor, smíšený sbor a klavír Leoše Janáčka či Sukova „Elegie pro klavír, housle a violoncello“, zkomponovaná pod dojmem temné atmosféry Zeyerovy historizující básně Vyšehrad. Druhým příkladem může být báseň Tyrolské elegie od českého spivatele K. H. Borovského. Žalozpěvy (neboli lamentace) se vyskytují také v biblické literatuře, konkrétně v Knize Jeremjáš a Pláč, nebo v Knize Mormonově v 6. kapitole knihy Mormon.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu elegie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo elegie ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.