Artemis III (dříve označována jako Exploration Mission-3, EM-3) je plánovaný třetí let rakety Space Launch System (SLS) a zároveň druhý pilotovaný let lodi Orion. Start se podle současných plánů uskuteční nejdříve v září 2026.^[1] Cílem mise je uskutečnit první přistání lidí na Měsíci od prosince 1972, kdy z Měsíce odletěla posádka lodi Apollo 17.

Plán a cíle mise

Cílem mise je přistání dvou astronautů v oblasti lunárního jižního pólu. Jejich pobyt zde by měl trvat přibližně jeden týden, přičemž jedním z účastníků bude žena. Ta se tak stane historicky první astronautkou na povrchu Měsíce. Další dva astronauti budou mezitím pobývat na oběžné dráze kolem Měsíce v kosmické lodi Orion.

Astronauty by na povrch měla dopravit upravené verze kosmické lodi Starship s označením HLS (Human Landing System, Systém pro přistání člověka).^[2][3] Během pobytu na Měsíci by astronauti měli až čtyřikrát vystoupit na jeho povrch a provádět tam různá vědecká pozorování včetně odběru vzorků vodního ledu. Používat k tomu budou také vybavení, které bude na Měsíc dopraveno ještě před jejich příletem, mimo jiné lunární vozítko, které bude možné ovládat i dálkově.^[4] Astronauti tak budou schopni prozkoumat některé z trvale zastíněných oblastí na měsíčním povrchu nacházejících se ve vzdálenosti několika kilometrů od předpokládaného místa přistání.^[4]

Po návratu astronautů z povrchu se kompletní posádka v lodi Orion vydá zpět k Zemi a přistane již vyzkoušeným způsobem do vod Tichého oceánu. Celý její let potrvá zhruba měsíc.

Výběr lokality pro přistání

Základní seznam 13 lokalit vhodných pro přistání NASA představila 19. srpna 2022.^[5] Všechny se nacházely v blízkosti měsíčního jižního pólu, ve vzdálenosti do šesti stupňů zeměpisné šířky. Agentura všechny označila jako vhodné pro vědeckou komunitu a technologickou komunitu, některé dokonce jako již dlouho diskutované. V každé oblasti také identifikovala – a přislíbila v dalším období vyhodnotit – nejméně 10 konkrétních míst přistání. Při výběru oblastí NASA pracovala s přísně logistickými kritérii, např. jak je místo osvětleno, jak snadno může tým astronautů komunikovat se Zemí z místa přistání a v okolním terénu. Agentura dále připomněla omezenou přístupnost jednotlivých oblastí – žádná z nich není přístupná trvale, takže datum startu mise předurčí menší počet oblastí, kde bude v danou chvíli možné přistát.^[5]

Jižní pól je lákavou destinací, protože dřívější orbitální pozorování ukázala přítomnost zmrzlé vody v trvale zastíněných oblastech, zejména na dnech kráterů. Vědci doufají, že studium vody a dalších sloučeniny, které se snadno vypařují, prohloubí jejich znalosti o historii Měsíce a jeho vztahu k Zemi. Přítomnost ledu také může být výhodná pro budoucí přítomnost lidi na Měsíci nebo pro výrobu raketového paliva.^[5][6]

Příprava mise

NASA ve zprávě pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa počátkem dubna 2020 pracovala s variantou přistání na Měsíci v roce 2024.^[7] V témže roce vybrala tři soukromé společnosti (SpaceX, Dynetics a Blue Origin), aby navrhly způsob dopravy astronautů z oběžné dráhy na povrch Měsíce. V dubnu 2021 pak oznámila, že zakázku za 2,9 miliardy dolarů přidělila společnosti SpaceX.^[8] Obě neúspěšné společnosti ještě v témže měsíci rozhodnutí NASA napadly u kontrolního úřadu federální vlády GAO (U.S. Government Accountability Office),^[9] který však závěry NASA koncem července 2021 potvrdil.^[10][11] Blue Origin podnikla ještě druhý pokus a v polovině srpna 2021 podala na NASA soudní žalobu,^[12] kvůli níž byla spolupráce podle smlouvy mezi NASA a SpaceX pozastavena do 1. listopadu 2021.^[13] Soud pro federální nároky (U.S. Court of Federal Claims) 4. listopadu 2021 žalobě nevyhověl a aktivity podle smlouvy se znovu rozběhly.^[14] NASA ovšem v květnu 2023 Blue Origin vybrala jako druhého poskytovatele technologie pro měsíční přistání s posádkou a zavázala ho k vývoji a ověření jejího přistávacího modulu Blue Moon při misi Artemis V nejdříve v roce 2029, a to za celkem 3,4 miliardy dolarů.^[15]

Poté, co se v listopadu a prosinci 2022 po opakovaných odkladech uskutečnil let Artemis I jako první krok celého programu Artemis, se v dlouhodobých plánech počítalo se startem třetí mise před koncem roku 2025,^[16][17] po letu Artemis II plánovaném na rok 2024. V srpnu 2023 však představitelé NASA připustili, že jsou kvůli zpoždění ve vývoji lodi Starship a jejího nosiče Super Heavy otevřeni k možnosti letu Artemis III bez přistání s posádkou. Astronauti by se tak omezili na pobyt na vesmírné stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce.^[18][19]

NASA počátkem roku 2024 oznámila odklad obou nadcházejících letů kvůli třem zásadním technickým problémům spojeným s erozí materiálu na tepelném štítu lodi Orion během návratu na Artemis I, s odhalenými poruchami v obvodech ovládajících ventily lodi Orion a se systémem přerušení startu Orionu. Všechny tři záležitosti si vyžádaly dodatečný čas na podrobnou analýzu příčin a nalezení řešení a v konečném důsledku si vynutily odklad plánovaného startu mise Artemis II nejdříve na září 2025 a Artemis III nejdříve na září 2026.^[1]

Posádka

Mise se zúčastní čtyři astronauti. Členové základní ani náhradní posádky dosud nebyli jmenováni.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artemis 3 na anglické Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artemis III na Wikimedia Commons
• Článek mise na webu NASA

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.