A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexander von Koller | |
---|---|
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872 | |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1876 – ? | |
Panovník | František Josef I. |
Ministr války Rakousko-Uherska | |
Ve funkci: 14. června 1874 – 21. června 1876 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Franz Kuhn von Kuhnenfeld |
Nástupce | Artur M. von Bylandt-Rheidt |
8. český místodržitel | |
Ve funkci: 1871 – 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Bohuslav Chotek z Chotkova |
Nástupce | Philipp Weber von Ebenhof |
Správce Českého místodržitelství | |
Ve funkci: 1868 – 1870 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Ernst Leopold von Kellersperg (jako místodržitel) |
Nástupce | Alexandr Mensdorff-Pouilly (jako místodržitel) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 3. června 1813 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. května 1890 Baden Rakousko-Uhersko |
Choť | Augusta Reimer |
Rodiče | František Koller |
Děti | Alexandr, August, Johanna |
Profese | politik |
Ocenění | Čestné občanství města Liberec |
Commons | Alexander von Koller |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha – 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.
Biografie
Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí Františka Kollera a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu. Měl bratry Augusta (*1805), pozdějšího c. a k. tajného radu a velvyslance Rakouska v Londýně, Wilhelma (*1811) pozdějšího polního maršála a generálmajora, a sestru Johannu (* 1809), která se roku 1833 provdala za Karla Thun-Hohensteina.
Vstoupil do husarských oddílů. 5. ledna roku 1859 byl v Bratislavě povýšen se do hodnosti generálmajora a následně se zúčastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.[1][2]
V období let 1868–1870 a 1871–1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi).[3] Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností).[2][1] Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.[4]
Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[5] V roce 1876[3] zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně.[2] Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.[1]
Rodina
Oženil se s Augustou Reimerovou (*1819), se kterou měl tři děti: dceru Johannu (*1852 Brescia), syny Alexandra (*1850 Vysoké Mýto), pozdějšího úředníka a Augusta (*1856 Wels) pozdějšího vojáka, jimiž rod vymřel po meči.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Koller, Alexander Frh. von (1813-1890), Feldmarschalleutnant und Minister, s. 87. (německy)
- ↑ a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon . zeno.org . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 678.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 258.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583–584.
- ↑
Literatura
- Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2010. 664 stran; cit.s. 479. ISBN 978-80-257-0294-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Koller na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk