A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ħaġar Qim [1], psáno také Hagar Qim, patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě. Nachází se v Jižním regionu a vykopán a částečně opraven byl postupně v letech 1839–1909. Datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l.).[2] Areál je tvořen celkem 4 chrámy: největší, centrální (symbol celého komplexu) je uprostřed, orientovaný svou nejdelší osou z jihozápadu na severovýchod; ostatní jej v půlkruhu ze severu obklopují.
Popis
Chrámový komplex se nachází na jižním pobřeží ostrova Malta, na svahu mírně spadajícím k moři, oproti malému ostrůvku Filfla. Přibližně o 300 metrů dále k moři se nachází další megalitický chrám Mnajdra. Oba chrámy se nalézají v zcela nezastavěné, opuštěné části ostrova, což zvyšuje jejich působivost (oproti uprostřed města ležícímu Tarxienu). Všechny chrámy jsou zbudovány (stejně jako i ostatní na Maltě) z mohutných monolitických ortostatů, kladených užší stranou vedle sebe (stěny) anebo naležato, širší stranou na sebe (překlady vchodů, popř. vrcholová zakončení stěn – náběhy přečnělkových kleneb?).
V centrálním, nejlépe dochovaném a nejmonumentálnějším chrámu se na jeho severovýchodním nároží nalézá vůbec největší monolit, jaký kdy byl použit na megalitických maltských stavbách: vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů váží, odhadem, kolem 57 tun! Jiný monolit měří na výšku cca 5,2 metru.
Bylo zde nalezeno větší množství sošek tzv. tlustých kněžek/dam (anglicky fat ladies), z nichž nejznámější je Venuše maltská. Značná část těchto typických sošek je však nejasného pohlaví.[3]
Další dva chrámy, poměrně velký severní (nejstarší ze všech) a menší severovýchodní, jsou rovněž v dobrém stavu. Nejhůře se dochoval nejmenší z chrámů, situovaný na severozápad od hlavního.
Náboženský chrámový komplex Hagar Qim je celoročně přístupný. Ideální dobou pro jeho návštěvu jsou zimní měsíce, kdy jsou přijatelnější teploty než v horkém letním období. Od roku 2009 je komplex zastřešen velkým stanem. Archeologicky velmi významných lokalit je na Maltě a sousedním Gozu více.[4]
Literatura
- FREEDEN, Joachim von. Malta und die Baukunst seiner Megalith-Tempel. Darmstadt: Wiss. Buchges., 1993. ISBN 3-534-11012-9. (německy)
- VANÍČEK, Zdeněk. Neolitické chrámy. Lidé a Země. Leden 1996, roč. 45, čís. 1, s. 38–41. ISSN 0024-2896.
Poznámky
- ↑ Maltská výslovnost:
- ↑ při datování megalitických památek na Maltě dochází k velkým rozdílům v údajích
- ↑ Evans, J. D. Segreti dell'antica Malta. : , 1961.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Hagar Qim – nejstarší dochovaný náboženský chrám světa . Dingir, 2020-07-25 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ħaġar Qim na Wikimedia Commons
- The Megalitic Temples of Malta – Ħaġar Qim – podrobné informace o chrámu, mapky, fotografie, 3D prohlížení (anglicky, německy)
- Malta Vista – fotografie chrámu od různých autorů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk