A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čchin-ling 秦岭 | |
---|---|
Část pohoří Čchin-ling | |
Nejvyšší bod | 3767 m n. m. (Tchaj-paj-šan (太白山)) |
Délka | 500 km |
Šířka | 150 km |
Nadřazená jednotka | Čínská tabule |
Sousední jednotky | Čchuan-ling, Severočínské hory, Velká čínská nížina, Ta-pa-šan |
Podřazené jednotky | Siung-er-šan, Fu-niou-šan |
Světadíl | Asie |
Stát | Čína |
Čchin-ling na mapě Číny | |
Povodí | Žlutá řeka, Chan-šuej, Ťia-ling-ťiang |
Souřadnice | 34° s. š., 108°30′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čchin-ling nebo Qin Ling (čínsky 秦岭, pinyin Qín Líng, český přepis Čchin-ling) čili „Čchinský hřeben“ je výrazné horské pásmo, které přetíná jižní cíp čínské provincie Šen-si a zasahuje i do sousedních provincií Kan-su na západě a Che-nan a Chu-pej na východě. Čchin-ling tvoří přírodní předěl mezi severní a jižní Čínou. Je také důležitým rozvodím mezi Žlutou a Dlouhou řekou.
Pásmo se táhne jižně od Žluté řeky a zejména jejího přítoku Wej, jejíž údolí bylo dávným centrem čínské civilizace s hlavním městem Si-an. Na západě plynule navazuje na Čchuan-ling (Chuan Ling) a další pohoří, která lemují severní okraj Tibetské plošiny. Na východě se větví na nižší hřebeny Siung-er-šan (Xiong'er Shan) a Fu-niou-šan (Fu Niu Shan), které přecházejí do Severočínské nížiny. Na jihu ho údolí řeky Chan-šuej (Han Shui) odděluje od pohoří Ta-pa-šan (Da Ba Shan).
Nejvyšší horou pohoří je Tchaj-paj-šan (太白山, Taibaishan, 3767 m) asi 100 km západně od Si-anu. Dalšími významnými vrcholy jsou Chua-šan (华山, Huashan, 2155 m), Li-šan (骊山, Lishan, 1302 m) a Maj-ťi-šan (麦积山, Maijishan, 1742 m).
Čchin-ling dělí Čínskou tabuli na severní Sinijský štít a jižní Jihočínský masív.[1] Sinijský štít se vytvořil ve svrchním proterozoiku a po dlouhou dobu byl souší. Jihočínský masív byl až do konce triasu mořským dnem. Během křídy došlo v Čínské tabuli k posunům a rozpadu na jednotlivé bloky. Podél zlomů mezi nimi vznikla pohoří. Čchin-ling je hercynského stáří.
-
Jezero Mej-pej a Čchin-ling v pozadí
-
Hora Cchaj-chua poblíž Si-anu
Zbraně hromadného ničení
Čínská lidová osvobozenecká armáda uchovává většinu svých jaderných hlavic v centrálních skladech v pohoří Čchin-ling, aby zajistila jejich přežití v případě válečného konfliktu a možnost použít je při odplatném úderu.[2]
Reference
- ↑ Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 207.
- ↑ KRISTENSEN, Hans M.; KORDA, Matt. Chinese nuclear forces, 2020. Bulletin of the Atomic Scientists. 2020-11-01, roč. 76, čís. 6, s. 443–457. Dostupné online . ISSN 0096-3402. DOI 10.1080/00963402.2020.1846432.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchin-ling na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk