Záchytný stíhací letoun, též přepadový stíhací letoun,^[1] je typ stíhacího letounu. Záchytní stíhači mají za úkol bránit rozsáhlé prostory území nepokrytého či jen slabě pokrytého PVOS, což v praxi znamená letět vstříc protivníkovým letounům a sestřelit je dříve, než vypustí svůj náklad. Záchytné stíhačky se vyznačují vysokou rychlostí a dlouhým doletem.

Historie

Termín „interceptor“ je doložen zmínkou z roku 1929 v časopise Flight^[2] a pojem "záchytný stíhač"^[zdroj⁠? se objevil v sovětské vojenské literatuře na počátku roku 1950 v souvislosti s vybavením některých typů stíhaček palubními radiolokátory, které umožnily detekovat a zasáhnout vzdušné cíle bez vizuálního kontaktu. Záchytní stíhači jsou jedno i dvoumístní (kromě pilota je zahrnut i operátor palubních zbraňových systémů). Zlepšování finančních prostředků leteckého útoku vedlo k vytvoření letadel, které zajišťují ničení vzdušných cílů na značné vzdálenosti od bráněných objektů, za každého počasí, ve dne i v noci, v rozmezí výšek od malých až po stratosférické.^[3][4]

Typičtí zástupci

Convair F-102 Delta Dagger, Convair F-106 Delta Dart, Lockheed YF-12 (více než 3 Machy; vyvinut z Lockheed SR-71 Blackbird, ale nenasazen), English Electric Lightning (poprvé supercruising), Tupolev Tu-128, Su-15, MiG-25. V současné době se používají zejména letouny MiG-31, protože ostatní typy jsou nahrazovány stíhači pro vybojování vzdušné nadvlády, jako jsou F-22, Su-27.

Výzbroj

Letouny této kategorie se vyznačují zejména výkonnými radiolokátory, pomocí kterých se stíhač navádí na cíl. Dále jsou vybaveny řízenými střelami typu vzduch-vzduch, někdy doplněnými palubním kanónem. Od kanónů se v této kategorii stíhačů pomalu ustupuje.

V současné době jsou ve výzbroji záchytných stíhačů protivzdušné řízené střely středního a dlouhého dosahu. Tyto střely jsou poháněny zejména raketovými, ev. náporovými motory. Střely používají různé naváděcí soustavy (infračervené, radiolokační, aktivní, pasivní).

Odkazy

Reference

Související články

Sovětské:

• Tu-128 (neaktivní)
• Su-15 (neaktivní)
• MiG-25 (neaktivní)

Ruské:

• MiG-31
• Su-27

USA:

• McDonnell F-101 Voodoo (neaktivní)
• Lockheed F-104 Starfighter (neaktivní)
• Convair F-102 Delta Dagger (neaktivní)
• Convair F-106 Delta Dart (neaktivní)
• Grumman F-14 Tomcat
• McDonnell Douglas F-15 Eagle
• General Dynamics F-16 Fighting Falcon
• General Dynamics–Grumman F-111B (prototyp)

Spojené království:

• English Electric Lightning (neaktivní)
• Panavia Tornado ADV (neaktivní)

Kanada:

• Avro Canada CF-100 Canuck (neaktivní)

Japonsko:

• Mitsubishi F-2

Francie:

• Dassault Mirage 2000
• Dassault Rafale

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přepadový stíhací letoun na Wikimedia Commons