Posledná večera - iluminácia z Kódexu Vyšehradského

Svätý Václav - iluminácia z Kódexu Vyšehradského

iluminácia z Kódexu Vyšehradského

Kódex vyšehradský (iné názvy: Vyšehradský kódex, Kódex nazývaný vyšehradský, Korunovačný evanjeliár) je evanjeliár, ktorý pravdepodobne vznikol v čase korunovácie Vratislava II. na českého kráľa a bol mu počas tejto udalosti 15. júna 1086 možno aj odovzdaný. Ide o kódex s rozmermi 415 x 340 mm, ktorý obsahuje 108 pergamenových listov. ^[1]

Názov „Vyšehradský“ má asi preto, že bol od svojho vzniku alebo trocha neskôr uložený na Vyšehrade.

Cena kódexu sa odhaduje na 1 miliardu českých korún.^[2][3][4] Od roku 2005 je národnou kultúrnou pamiatkou.

Miesto vzniku a darca

O tom, kde kódex vznikol a kto bol jeho darcom sa vedie medzi odborníkmi diskusia, väčšinou sa ale zhodujú na tom, že bol vyrobený v prostredí blízkom bavorskej kláštornej škole, resp. regensburskej výtvarnej tradícii. Predpokladá sa, že vzhľadom na túto skutočnosť mohol byť darcom niektorý z domácich benediktínskych kláštorov, ktoré s bavorskými kláštormi udržiavali styky. Keďže po korunovácii boli obdarované kláštory v Ostrove (získal ornáty) a v Břevnove (získal celu v Opatoviciach), možno ako o darcoch najpravdepodobnejšie uvažovať o týchto dvoch kláštoroch.

Miesto uloženia

Kódex bol do 17. storočia uložený v metropolitnej knižnici sv. Víta. Asi v roku 1619 bol odvezený do Dlouhé Vsi, aby bol uchránený pred kalvínmi. Potom (okolo roku 1728) prešiel do vlastníctva knižnice pražského Arcibiskupského seminára na Vyšehrade. Od druhej polovice 18. storočia je uložený v Klementine.^[1] Počas druhej svetovej vojny bol uložený na Karlštejne.^[2] V súčasnej dobe sa nachádza v Národní knihovni v Prahe pod signatúrou XIV A 13.

Kódex bol vystavovaný koncom 50. rokov 20. storočia v Paríži a v Klementine v novembri 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury.^[1] Zatiaľ naposledy bol vystavený od 31. januára do 1. februára 2015 v Zrkadlovej kaplnke pražského Klementina.^[5]

Vydanie

• F. J. Lehner.Česká škola malířská XI. věku. Korunovační evangelistář krále Vratislava, řečený kodex Vyšehradský. Praha 1902.
• J. Mašín. Kodex Vyšehradensis. Praga 1970.

Referencie

1. ↑ ^{a b c} Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha . Lidovky.cz, 2015-1-31, . Dostupné online.
2. ↑ ^{a b} Dvě vzácné knihy k vidění: Kodex vyšehradský a Budyšínský rukopis . ceskatelevize.cz, 2015-1-31, . Dostupné online.
3. ↑ Vyšehradský kodex byl poprvé restaurován! . rozhlas.cz, 2014-11-14, . Dostupné online.
4. ↑ Odborná komise posoudí stav nejdražší knihy ČR – Vyšehradského kodexu . parlamentnilisty.cz, 2011-9-5, . Dostupné online.
5. ↑ ČTK. Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha. České noviny, 2015-01-31. Dostupné online .

Literatúra

• Merhautová, Anežka. Kodex zv. vyšehradský, místo a data jeho vzniku a objednavatel, in: Život v archeologii středověku, Praha 1997.
• Stejskal, Karel. Vyšehradský kodex a jeho místo v ottonském umění. In: Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092). Praha 1992, 26–43.
• Merhautová, Anežka – Spunar, Pavel. Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006.

Iné projekty

• Commons ponúka multimediálne súbory na tému Vyšehradský kódex

Externé odkazy

• Digitální kopie Kodexu vyšehradského
• Vyšehradský kódex