A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Všečínský svaz žen (čínsky v českém přepisu Čung-chua čchüan-kuo fu-nü lien-che-chuej, pchin-jinem Zhōnghuá quánguó fùnǚ liánhéhuì) je ženská feministická[1][2] lidová organizace v Čínské lidové republice, začleněná do systému jednotné fronty vedené Komunistickou stranou Číny, a jako taková je zastoupena v Čínském lidovém politickém poradním shromáždění. Působí jako oficiální organizátor ženského hnutí v Číně. Slouží jako prostředník mezi vládou a komunistickou stranou na straně jedné a ženami na straně druhé a jako důležitá opora státní moci. Je zodpovědná za prosazování politiky týkající se žen a ochranu jejich práv, jejím cílem je emancipace a rozvoj žen a jejich zapojení do sociální revoluce s cílem podpořit jejich celkové postavení a rovnoprávnost s muži v čínské společnosti.[1][2]
Organizace a historie
Čínští komunisté věnovali pozornost ženské otázce od počátků komunistického hnutí, roku 1938 proběhl sjezd svazu žen pohraniční oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia a roku 1945 na jednání v Jen-anu zřídili přípravný výbor Svazu žen osvobozených oblastí (předsedkyní výboru se stala Cchaj Čchang) a s ovládnutím většiny Číny roku 1949 konsolidovali i ženské hnutí, když v březnu/dubnu 1949 na I. sjezdu založili Všečínský demokratický svaz žen (čínsky v českém přepisu Čung-chua čchüan-kuo min-ču fu-nü lien-che-chuej, pchin-jinem Zhōnghuá quánguó mínzhǔ fùnǚ liánhéhuì). Roku 1957 byl svaz žen přejmenován na Svaz žen Čínské lidové republiky (čínsky v českém přepisu Čung-chua žen-min kung-che-kuo fu-nü lien-che-chuej, pchin-jinem Zhōnghuá rénmín gònghéguó fùnǚ liánhéhuì), od roku 1978 se nazývá Všečínský svaz žen.
Při prosazování emancipace a rozvoje žen v rámci politiky komunistické strany se – v závislosti na posunech politiky komunistické strany a vlády – během doby měnily priority v činnosti svazu žen.[2] V 50. letech se svaz soustředil na vzdělávání žen (při založení Čínské lidové republiky bylo 95 % žen negramotných,[3] do poloviny 90. let 20. století se podařilo negramotnost žen zredukovat na 23 %, s cílem jejího dalších snížení)[3] a zavádění nového manželského zákona, který měl vymanit ženy z patriarchálních rodinných vztahů.[2] Od poloviny 50. do 60. let se důraz v aktivitách svazu posunul na podporu účasti žen na kolektivní zemědělské a průmyslové výrobě, v širším rámci socialistické přestavby ekonomiky. Po pozastavení činnosti během kulturní revoluce se od konce 70. let obnovený svaz soustředil na poskytování odborného vzdělávání, zdravotnické pomoci a poradenských služeb, organizování průzkumů a výzkumů v oblasti genderu a ženských studií, jakož i navrhování legislativních a politických změn týkajících se diskriminace a násilí na ženách.[2]
Základní organizace svazu žen v jednotlivých vsích a městských obvodech se sdružují do vyšších celků na úrovni obcí, okresů, prefektur a provincií. Nejvyšším vedoucím orgánem Všečínského svazu žen je sjezd, svolávaný jednou za pět let a mezi sjezdy výkonný výbor. Běžné řízení je v rukách stálého výboru výkonného výboru, v jehož čele stojí předsedkyně svazu žen a několik místopředsedkyň. Na posledním, XIII., sjezdu v říjnu 2023 byla předsedkyní zvolena Šen I-čchin, dále delegáti sjezdu zvolili 297 členek výkonného výboru, 14 místopředsedkyň a 40 členek stálého výboru výkonného výboru.[4] Předešlé sjezdy svazu žen proběhly v letech 1949, 1953, 1957, 1978, 1983, 1988, 1993, 1998, 2003, 2008, 2013 a 2018.[5]
Předsedkyně
Předsedkyně Všečínského svazu žen:
- Cchaj Čchang, duben 1949 – září 1978;[5]
- Kchang Kche-čching, září 1978 – září 1988,[5]
- Čchen Mu-chua, září 1988 – září 1998,[5]
- Pcheng Pchej-jün, září 1998 – srpen 2003,[5]
- Ku Siou-lien, srpen 2003 – říjen 2008,[5]
- Čchen Č’-li, říjen 2008 – říjen 2013,[5]
- Šen Jüe-jüe, říjen 2013 – říjen 2023;[5]
- Šen I-čchin, od října 2023.[4]
Předsedkyně svazu žen je členkou ústředního výboru Komunistické strany Číny a zpravidla i místopředsedkyní stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu), případně místopředsedkyní celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Cchaj Čchang a Kchang Kche-čching byly aktivistky účastnící se boje za práva žen od 20. resp. 40. let. Čchen Mu-chua a Pcheng Pchej-jün přešly do vedení svazu žen z vysokých pozic ve vládě (místopředsedkyně vlády, resp. státní poradkyně), současně s přechodem do vedení čínského parlamentu. Ku Siou-lien, Čchen Č’-li a Šen Jüe-jüe byly na místo předsedkyně svazu žen a místopředsedkyně parlamentu povýšeny z funkcí ministryň (Šen Jüe-jüe přešla ze stranického aparátu z pozice odpovídající ministerské); Šen I-čchin spojuje vedení svazu žen s úřadem státní poradkyně, koordinující ve vládě resorty odpovědné za lidské zdroje, občanské záležitosti, záležitosti veteránů, sport, kulturu a cestovní ruch, národnosti, ženy a děti.
Odkazy
Reference
- ↑ a b huaxia. Xi stresses organizing, motivating women to contribute to Chinese modernization . Xinhua, 2023-10-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e ZHOU, Yunyun. “Being a Good Daughter of the Party”? A Neo-Institutional Analysis of the All-China Women’s Federation Organisational Reforms in China’s Xi Era. China Perspectives. 2019, čís. 2, s. 17–28. Dostupné online. ISSN 1996-4617. (anglicky)
- ↑ a b women.org.cn. Actions Initiated by the All-China Women's Federation . China Internet Information Center. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Xinhua. Shen Yiqin elected president of All-China Women's Federation . Xinhua, 2023-10-25 . Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b c d e f g h All-China Women's Federation. 70th Anniversary of the Founding of ACWF > Memory . All-China Women's Federation, 2018, rev. 2019 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- CROLL, Elisabeth. Feminism and socialism in China. 2. vyd. London: Routledge, 1980. ISBN 0710088167. (anglicky)
- JUDD, Ellen R. The Chinese Women’s Movement Between State and Market. Stanford: Stanford University Press, 2002. ISBN 0804744068. (anglicky)
- Women, Family and the Chinese Socialist State, 1950-2010. Příprava vydání Xiaofeng Kang. Leiden: Brill, 2019. ISBN 9004415939. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Všečínský svaz žen na Wikimedia Commons
- women.org.cn. Actions Initiated by the All-China Women's Federation . China Internet Information Center. . Dostupné online. (anglicky)
- CAI, Junyi. How Women’s Federations balance feminism and Party discourse in China . East Asia Forum, 2023-8-11 . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk