A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Václav Hodek | |
---|---|
Václav Hodek | |
Narození | 28. března 1828 Železná okres Beroun Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1886 (ve věku 57 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | spisovatel a novinář |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Hodek ( 28. března 1828 Železná (okres Beroun)[1] – 22. ledna 1886 Praha[2]) byl český revolucionář, politický vězeň a novinář. V červnu 1848 se účastnil se svatodušních bouří v Praze; koncem téhož roku bojoval na Slovensku proti Maďarům. V květnu 1849 byl zatčen pro účast na májovém spiknutí, odsouzen k smrti, ale omilostněn a do roku 1856 vězněn v pevnosti Komárno. Po návratu do Prahy pracoval do konce života jako korektor v tiskárnách. Roku 1872, kdy krátce působil jako odpovědný redaktor deníku Politik, byl pro tiskový přečin znovu zatčen a šest měsíců strávil v ústavu choromyslných. Osobní ambice neměl, žádné dílo nezanechal. Současníky byl oceňovaný pro vlastenecký idealismus a nezištnou snahu pomáhat potřebným.
Život
Narodil se roku 1828 v obci Železná u Berouna v rodině učitele. Vystudoval gymnázium a nastoupil na bohosloveckou fakultu, studií ale zanechal v roce 1848. Téhož roku se zapojil do revolučních událostí: pomáhal v Havlíčkových Národních novinách, v červnu při svatodušních bouřích bránil Klementinum, na konci roku organizoval ozbrojenou výpravu na pomoc Slovákům proti Maďarům. Sbor, v němž sloužil, bojoval statečně a 11. prosince u Budatína porazil maďarské oddíly, ale kvůli hmotnému nedostatku byl brzy rozpuštěn.[3]
Hodek se vrátil do Prahy. Roku 1849 se zapojil do přípravy májového spiknutí. Byl jmenován generálem smíchovského dělnictva, s nímž měl obsadit Petřín. Povstání ale bylo prozrazeno a Hodek spolu s dalšími zatčen v noci z 9. na 10. května. Šest měsíců jej věznili na Hradčanech, poté byl odsouzen k smrti.[3] Rozsudek údajně vyslechl s chladnou tváří.[4] Nebyl však popraven, trest mu byl zmírněn na 16 let vězení. Odpykával si jej v pevnosti Komárno. Pobyt zde byl pro něj těžký — zatímco němečtí a maďarští spoluvězni dostávali přilepšení od svých přátel a krajanů, jemu zvenčí nepomohl nikdo. Čas ale využíval čtením literatury. Naučil se tu polsky, maďarsky a italsky do té míry, že byl např. schopen přečíst Danteho díla v originále.[3]
Roku 1856[3] (podle jiných zdrojů již 1854)[4] byl propuštěn na amnestii a vrátil se do Prahy. Snažil si najít práci jako soukromý učitel, ale nikdo neměl o jeho služby zájem. Aby se uživil, nastoupil jako korektor do Jeřábkovy tiskárny. Toto povolání pak pro různé zaměstnavatele (např. Militký & Novák, Politika) vykonával do konce života.[3]
Roku 1867 se stal vydavatelem a odpovědným redaktorem deníku Politik.[5] Kvůli uveřejněným inzerátům byl ale v září 1872 vzat do vazby.[3] Ve vězení u něj propukla duševní porucha, takže ho museli obléci do svěrací kazajky a převézt do ústavu choromyslných.[6] V ústavu strávil šest měsíců, poté byl propuštěn a vrátil se ke korektorskému zaměstnání.[3]
Neměl žádné osobní ambice, nenabízel se a neprosazoval.[7] Netoužil po bohatství, ani žádné nezanechal. Šlo mu jen o prospěch vlasti a pomoc ostatním.[8] V 50. letech z nízkého platu podporoval dva chudé studenty. Později v zimě jednomu polobosému žebráku na Smíchově věnoval své nové boty. V jedné z tiskáren, kde pracoval, navrhl, aby mu snížili mzdu a rozdíl vyplatili kolegovi, který živil manželku a děti (Hodek sám totiž zůstal do konce života svobodný).[3] Téměř všechen majetek věnoval na Národní divadlo.[7] Byl také členem spolku Muzikanti, zaměřeného na podporu sirotků a vdov po typografech.[9] Svým přátelům občas vypravoval zážitky z roku 1848 i z vězení, nikdy se ale nenechal přesvědčit, aby je sepsal a vydal tiskem.[3]
Zemřel 22. ledna 1886 na tuberkulózu v u Milosrdných sester[2][10] .Pohřben byl na Vyšehradě.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ a b c d e f g h i † Vácslav Hodek. Národní politika. 1886-01-23, roč. 4, čís. 23, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b NERUDA, Jan. Feuilleton. Národní listy. 1886-01-24, roč. 26, čís. 24, s. 1. Dostupné online .
- ↑ Pan Václav Hodek. Národní listy. 1872-09-26, roč. 12, čís. 266, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Zbláznil se v žaláři. Národní listy. 1872-09-24, roč. 12, čís. 264, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b Václav Hodek. Humoristické listy. 1886-02-05, roč. 28, čís. 6, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Nedělní kronika. Národní politika. 1886-01-24, roč. 4, čís. 24, s. 1. Dostupné online .
- ↑ a b Václav Hodek †. Zlatá Praha. 1886-02-05, roč. 3, čís. 8, s. 126. Dostupné online .
- ↑ Zemřelí v Praze. Národní listy. 1886-01-26, roč. 26, čís. 26, s. 6. Dostupné online .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Hodek na Wikimedia Commons
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Hodek, Václav *1828
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk