Tinos
Τήνος (řecky)
krajina na ostrově
Lokalizace	Egejské moře
Stát	Řecko Řecko
• kraj	Jižní Egeis
• reg. jednotka	Tinos
• obec	Tinos
• obecní jednotka	3
• komunita	13
• sídla	62 (64)[1]
Topografie
Rozloha	194,59 km²
Zeměpisné souřadnice	37°32′ s. š., 25°10′ v. d.
Nejvyšší vrchol	Tsiknias (726 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	8 636 (2011[2])
Hustota zalidnění	44,38 obyv./km²
Největší sídlo	Tinos
Používané jazyky	Řečtina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tinos (druhý pád Tinu, řecky Τήνος) je řecký ostrov, který leží v souostroví Kyklady v Egejském moři mezi jihovýchodním koncem ostrova Andros a severozápadním koncem ostrova Mykonos severovýchodně od ostrova Syros. Spolu s okolními malými neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec jež je zároveň regionální jednotkou spadající pod kraj Jižní Egeis.

Obyvatelstvo

V obci a tedy i v regionální jednotce v roce 2011 žilo 8636^[2] obyvatel, což je také počet obyvatel hlavního ostrova. Největším městem a sídlem obce a regionální jednotky je Tinos, přičemž žádné další sídlo nemá více než 400 obyvatel. Obec Tinos se člení na tři obecní jednotky, které se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.

• Obecní jednotka Exomvourgo (2403) – komunity: Agapi (91), Falatados (328), Kalloni (298), Kampos (222), Kardiani (87), Ktikados (386), Komi (318), Steni (527), Ysternia (146).
• Obecní jednotka Panormos (489) – komunity: Panormos (489).
• Obecní jednotka Tinos (5744) – komunity: Dyo-Choria (174), Tinos (4864), Triantaros (706).

Členění komunity

• Komunita Tinos se skládá z vlastního města Tinos (3783) a vesnic Agios Fokas (57), Karya (21) a Mountados (24).

Historie

Ve dvanáctém století před naším letopočtem se zde usadili Iónové, které vedl Tinos, podle něhož byl ostrov pojmenován.^[3] Aristotelés ho pro bohaté zdroje vody nazýval Hydroessa. Ostrované byli součástí Athénského námořního spolku a bojovali u Platají proti Peršanům. V roce 1207 se ostrov stal součástí Vévodství Naxos, Turci ho obsadili až v roce 1715. Na Tinu se narodil malíř Nikolaos Gyzis.

Tinos má více než 700 chrámů a je nazýván „řecké Lurdy“.^[4] Velká pouť vede do kostela Panagia Evangelistria k mariánské ikoně. Obyvatelé se hlásí k řecké pravoslavné církvi a římskokatolické církvi.

Geografie

Nejvyšším vrcholem je Tsiknias se 727 metry, významná je také hora Exomvurgo se 641 metry, kde byla ve středověku vybudována pevnost.^[5] Těžil se zde mramor, žula a serpentinit, který byl použit také při stavbě pařížského Louvru. Podnebí je středomořské a ovlivňuje je suchý severní vítr meltemi. Na ostrově se nachází množství větrných mlýnů a ozdobných holubníků z benátských dob, kdy se zde nacházela stanice poštovních holubů.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tinos na anglické Wikipedii.

Související články

• Řecké ostrovy
• Jižní Egeis
• Kyklady
• Egejské moře

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tinos na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Archivováno 14. 7. 2009 na Wayback Machine.
• Popisy památek na ostrově Tinos (česky)