A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tchien-čou | |
---|---|
Představa kosmické lodi Tchien-čou | |
Základní údaje | |
Země původu | Čína |
Provozovatel | CNSA |
Použití | zásobování stanice Tchien-kung |
Technické specifikace | |
Typ | nákladní kosmická loď |
Nosná raketa | Dlouhý pochod 7 |
Startovní hmotnost | 13 500 kg |
Kapacita nákladu | 6 500 kg (původní varianta) 7 400 kg (modernizovaná varianta) |
Šířka | ~ 18,4 m (s rozloženými panely) |
Délka | 10,6 m |
Průměr | 3,35 m |
Objem | 15 m³ |
Oblast působení | LEO (nízká oběžná dráha Země) |
Výrobní specifikace | |
Stav | aktivní |
Vypuštěno | 7 /7 úspěšně) |
První start | 20. dubna 2017 |
Související zařízení | |
Odvozeno z | Tchien-kung 1 |
Tchien-čou (čínsky 天舟, čínsky pchin-jinem Tianhzou, doslovně Nebeská loď) je autonomní kosmická loď, postavená a provozovaná Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) za účelem zásobování Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS). První start se uskutečnil 20. dubna 2017 na raketě Dlouhý pochod 7.
Design lodi
Loď Tchien-čou byla vyvinuta na základě kosmické laboratoře Tchien-kung 1 a má proto podobné uspořádání a rozměry. Skládá se ze servisního modulu, v němž je umístěn pohon, energetický systém a další zařízení nezbytná pro provoz kosmické lodi, a orbitálního modulu, v němž je 15 m3 hermetizovaného prostoru určeného pro dopravovaný náklad. Servisní modul je dlouhý 3,3 metru a má průměr 2,8 metru, nákladní modul je dlouhý 5 metrů a v průměru měří 3,35 metru. Celková délka včetně dokovacího zařízení dosahuje 10,6 metru.[1] Maximální šířka po rozevření solárních panelů dosahuje 14,9 metru.
Maximální startovní hmotnost lodi dosahuje zhruba 13,5 tuny, z čehož je zhruba polovina vyčleněna pro náklad – nosnost lodi je až 6 640 kg, včetně 2 000 kg pohonných hmot.
Oproti laboratoři Tchien-kung 1 existuje několik významných rozdílů – servisní modul Tchien-čou má větší počet nádrží na pohonné látky a výkonnější pohonný systém. Hlavní pohon používaný pro orbitální manévry tvoří 4 raketové motory s jednotkovým tahem 490 newtonů, zatímco Tchien-kung 1 měla jen dva. Nákladní loď má na obou polích solárních panelů pouze tři segmenty solárních panelů, oproti pěti u vesmírné laboratoře.[2]
Lodi Tchien-che jsou plně autonomní, schopné provádět plně automatizované setkávací manévry a dokování a automatické přečerpávání paliva do vesmírné stanice. Podobně jako u jiných nákladních lodí, jejichž kabiny nepřistávají na Zemi, bývá loď bude před odletem ze stanice naplněna až 6 tunami odpadu,[3] který spolu s ní shoří po vstupu lodi do atmosféry Země. V připojení k TSS je loď schopna let až 365 dní.
Modifikovaná varianta
Šestá loď Tchien-čou odstartovala v modifikované variantě, která především zvýšila kapacitu pro dopravu nákladu asi o 20 % na 7 400 kg. Stalo se tak díky modernizované vnitřní konstrukci, která současně zlepšila uspořádání přetlakového nákladního modulu. I přes provedené změny je celková maximální startovní hmotnost lodi asi 13,5 tuny, podobně jako v předchozí variantě.[4]
Modifikovaná varianta umožní zásobovat kontinuální tříčlennou posádku na TSS pomocí tří lodí Tchien-čou během dvou let, zatímco na počátku programu bylo nutné vyslat dvě lodi Tchien-čou každý rok.[5] Proto se v roce 2023 uskutečnil jediný let (Tchien-čou 6) a na rok 2024 jsou naplánovány dva (Tchien-čou 7 v lednu a Tchien-čou 8 v listopadu).[6]
Seznam misí
kosmická loď | start (UTC) | raketa | stanice | hmotnost nákladu (kg) | připojení k TSS (UTC)[p. 1] | odpojení od TSS (UTC)[p. 2] | zánik (UTC) | délka letu |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tchien-čou 1 | 20. dubna 2017, 11:41:35 | Dlouhý pochod 7 | Tchien-kung 2 | – | 21. dubna 2017, 04:16 | 22. září 2017, 08:15 | 22. září 2017, ~ 10:00 | 154 dní, 22 hodin, 19 minut |
Tchien-čou 2 | 29. května 2021, 12:55:29 | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | 6 640 kg | 29. května 2021, 21:01 | 27. března 2022, 07:59 | 31. března 2020, 10:40 | 305 dní, 21 hodin, 45 minut |
Tchien-čou 3 | 20. září 2021, 07:10:11 | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | ~ 6 600 kg | 20. září 2021, 14:08 | 17. července 2022, 02:59 | 27. července 2022, 03:31 | 309 dní, 21 hodin, 20 dní |
Tchien-čou 4 | 9. května 2022, 17:56:37 | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | ~ 6 000 kg | 10. května 2022, 00:54 | 9. listopadu 2022, 06:55 | 14. listopadu 2022, 23:21 | 189 dní, 5 hodin, 24 minut |
Tchien-čou 5 | 12. listopadu 2022, 02:03:12 | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | ~ 6 000 kg | 12. listopadu 2022, 04:10 | 11. září 2023, 08:46 | 12. září 2023, 01:13 | 303 dní, 23 hodin, 10 minut |
Tchien-čou 6 | 10. května 2023, 13:22:51 | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | ~ 7 300 kg | 10. května 2023, 21:16 | 12. ledna 2024, 08:02 | 19. ledna 2024, 12:37 | 253 dní, 23 hodin, 14 minut |
Tchien-čou 7 | 17. ledna 2024, 14:27:31[7] | Dlouhý pochod 7 | Vesmírná stanice Tchien-kung | ~ 7 300 kg | 17. ledna 2024, 17:46 | let pokračuje | let pokračuje | ~270 dní (plánováno) |
Popisy misí
Kosmické lodi Tchien-čou jsou do vesmíru vynášeny raketami Dlouhý pochod 7 z kosmodromu Wen-čchang.
Tchien-čou 1
První mise nové čínské nákladní lodi odstartovala 20. dubna 2017 v 11:41:35 UTC.[8] Hlavním cílem letu bylo demonstrovat schopnosti projektu vytvořeného kvůli zásobování plánované modulární vesmírné stanice, především manévrování a tankování paliva. Proto se loď 22. dubna 2017 v 04:16 UTC[9] spojila s orbitální laboratoři Tchien-kung 2, která byla na oběžné dráze už sedm měsíců. Několik hodin po připojení začal první text přečerpávání paliva, který trval pět dní a skončil 27. dubna v 11:07 UTC.[10] V následujících týdnech se uskutečnila řada dalších testů a experimentů včetně druhého zkušebního čerpání, tentokrát dvoudenního, ukončeného 15. června 2017 v 10:28 UTC.[11]
Poté se Tchien-čou 1 od stanice 19. června v 01:37 UTC oddělila a odletěla do vzdálenosti asi 5 kilometrů. Pak obletěla orbitální laboratoř zezadu dopředu ve směru letu a otočila se dokovacím portem směrem k ní, zatímco laboratoř se otočila směrem k nákladní lodi. Ta se pak přiblížila až na 30 metrů a nakonec se s laboratoří Tchien-kung 2 v 6:55 UTC znovu spojila.[12][13] K dalšímu rozpojení obou těles došlo 21. června v 01:16 UTC, kdy se nákladní loď nejprve vzdálila na 120 metrů a poté se vydala na bezmála dvouměsíční samostatný let po téměř kruhové oběžné dráze ve výši 390 kilometrů,[14] během něhož prováděla řadu vědeckých experimentů a mimo jiné vypustila jeden cube-sat zaměřený na ověřování nových leteckých technologií.[15] Loď se pak ke stanici přiblížila a připojila ještě potřetí, a to 12. září 2017 v 15:58 UTC.[16][17]
Ještě než se loď od orbitální laboratoře definitivně odpojila, provedla třetí, tentokrát třídenní testovací tankování, které skončilo 16. září ve 12:17 UTC a přečerpáno při něm bylo asi 250 kilogramů paliva a okysličovadla.[18]
Nákladní loď Tchien-čou 1 se od laboratoře Tchien-kung 2 odpojila 17. září 2017 v 08:15 UTC[19] a 22. září kolem 10:00 UTC zahájila řízený sestup do atmosféry, kde zanikla.[20]
Tchien-čou 2
Druhý let nákladní lodi typu Tchien-čou je současně premiérou v naplnění účelu, pro který byl tento projekt vytvořen – kvůli dopravě nákladu na Vesmírnou stanici Tchien-kung. Start se uskutečnil 29. května 2021 ve 12:55.29 UTC a loď se připojila k zadnímu portu modulu Tchien-che týž den ve 21:01 UTC.[21] Loď na stanici přiletěla se zásobou paliva (1,95 tuny), potravin pro posádku lodi Šen-čou 12, vody, plynů a dalších materiálů a vybavení včetně dvou skafandrů pro výstupy do volného prostoru (celkem 4,69 tuny).[21]
Po odletu lodi Šen-čou 12 (připojena byla od 17. června do 16. září 2021) se Tchien-čou 2 odpojila od zadního portu modulu Tchien-che 18. září 2021 v 02:25 UTC, odmanévrovala před přední port a kolem 06:00 UTC se k němu připojila.
Loď v dalších měsících sloužila mimo jiné jako testovací zátěž pro test robotického manipulátoru stanice v rámci přípravy na manévrování s budoucími laboratorními moduly Wen-tchien a Meng-tchien, které mají ke stanici přiletět v roce 2022.[22] Posádka stanice proto 5. ledna 2022 pomocí manipulátoru odpojila ve 22:12 UTC nákladní loď Tchien-čou 2 od hlavního modulu Tchien-che a po zkušebním posunu směrem k jednomu z bočních portů ji ve 22:59 UTC připojila zpět k původnímu portu.[23] A hned o dva dny později, 7. ledna 2021, se Tchien-čou 2 oddělila znovu, tentokrát autonomně, a odletěla do vzdálenosti 200 metrů, odkud ji posádka ze stanice s pomocí dálkového ovládání opětovně připojila na stejné místo. Asi dvouhodinový test skončil v 23:55 UTC.[24]
Loď se od stanice definitivně oddělila 27. března 2022 v 07.59 UTC.[25] Poté loď využila rezervu pohonných hmot k úspěšnému provedení dvouhodinového testu rychlého setkání s vesmírnou stanicí a 31. března 2020 v 10:40 UTC řízeně vstoupila do atmosféry a zanikla nad Jižním Pacifikem[26] po necelých 306 dnech letu.
Tchien-čou 3
Třetí loď Tchien-čou – a druhá, která zamířila k Vesmírné stanici Tchien-kung – odstartovala 20. září 2021 v 07:10:11 UTC a po pouhých sedmi hodinách, v 14:08 UTC, doputovala k cíli své cesty na oběžné dráze přibližně 385 kilometrů nad povrchem Země, když se připojila k zadnímu portu modulu stanice. K témuž, který byl jen o několik desítek hodin dříve uvolněn lodí Tchien-čou 2 předtím, než se přemístila k přednímu portu. Pro půlroční misi posádky, kterou na stanici později přivezla loď Šen-čou 13, nákladní loď doručila zhruba 1 tunu paliva a celkem 5,6 tuny dalších zásob. Tvořilo je vybavení pro vědecké experimenty, potraviny a také náhradní skafandry pro posádku.[27]
Loď se 19. dubna 2022 v 21:02 UTC odpojila od zadního a 20. dubna 2022 v 01:06 UTC připojila k přednímu portu stanice.[28] Definitivně stanici opustila 17. července 2022, aby uvolnila přední port pro přílet modulu Wentian o týden později, a zanikla v horních vrstvách atmosféry 27. července v 03:31 UTC, přičemž podle čínských údajů malá část zbytků dopadla do vod jižního Tichého oceánu.[29]
Tchien-čou 4
Čtvrtý let se palivem pro Vesmírnou stanici Tchien-kung a zásobami pro nadcházející let Šen-čou 14 s posádkou další expedice začal startem 9. května 2022 v 17:56:37 UTC[30] a o sedm hodin později, 10. května v 00:54 UTC, se připojila k zadnímu (aft) portu Vesmírné stanice Tchien-kung. Náklad o hmotnosti kolem 5 tun[31] tvořily životní potřeby pro budoucí posádku, zařízení pro údržbu vesmírné stanice, vybavení pro vědecký program včetně lednice pro biomedicínský výzkum, semena plodin.[32] V lodi byla dále zhruba 1 tuna paliva pro motory stanice.[31]
Od stanice se Tchien-čou 4 odpojila 9. listopadu 2022 v 06:55 UTC[33] a o čtyři dny později otestovala možnost umístění malého satelitu na oběžnou dráhu – soukromý cubesat pojmenovaný SmartSat 3A byl 13. listopadu ve 22:02 UTC v pořádku uveden na dráhu o výšce asi 380 kilometrů nad Zemí a záhy navázal s pozemní kontrolou a začal plnit své úkoly.[34][35] Loď poté 14. listopadu 2022 ve 23:21 UTC vstoupila do atmosféry, kde její většina shořela a zbylé trosky dopadlo do obvyklé oblasti v jižním Tichém oceánu.[36]
Tchien-čou 5
Další loď k TSS odstartovala 12. listopadu 2022 v 02:03:12 UTC a spojila se s ní v 04:10:57 UTC[37], což čínská média označila za rekord (2 hodiny a 7 minut) v rychlosti spojení tělesa po startu s jiným tělesem na oběžné dráze (dosud nejrychlejším spojením měl být přílet lodi Sojuz MS-17 k Mezinárodní vesmírné stanici za 3 hodiny a 3 minuty 14. října 2020.[38] Astrofyzik, popularizátor vědy a statistik kosmonautiky Jonathan McDowell[39] ale reagoval, že rekordní čas takého spojení byl stanoven už 15. dubna 1968 a činí pouhých 47 minut, které uplynuly mezi startem lodi Kosmos 213 a jejím připojením k lodi Kosmos 212, která odstartovala o den dříve.[40]
Na stanici loď dopravila 1,4 tuny pohonných látek a 5 tun nákladu včetně zásob pro šestiměsíční pobyt tří členů nadcházející mise Šen-čou 15. Součástí nákladu byly vědecké projekty včetně vědecko-popularizační družice, systému vodíkových a kyslíkových palivových článků a zařízení pro detekci vysokoenergetických částic se širokým energetickým spektrem.[41]. Loď se 5. května 2023 v 07:26 UTC odpojila dělila od zadního portu TSS a vzdálila se od stanice.[42] Poté přešla do režimu autonomního letu nedaleko od stanice, v němž vydržela až do 3. června 2023, kdy se od předního portu stanice odpoutala loď Šen-čou 15.[43] K uvolněnému portu se 5. června v 19:10 UTC připojila právě loď Tchien-čou 5 a opětovně tak rozšířila vnitřní prostor stanice.[44] K definitivnímu oddělení lodi od stanice došlo 11. září 2023 v 08:46 UTC.[45] A o 16 hodin později, 12. září 2023 v 01:13 UTC loď provedla řízený návrat do atmosféry ukončený dopadem neshořelých částí do obvyklé oblasti jižního Pacifiku.[46]
Tchien-čou 6
Modifikovaná varianta lodi Tchien-čou poprvé odstartovala 10. května 2023 v 13:22:51 UTC[47][48] a téhož dne ve 21:16 UTC se připojila k zadnímu portu modulu Tchien-che.[49] Na stanici doručila celkem 7,4 tuny nákladu, z čehož 1 750 kg tvoří pohonné látky pro podporu vesmírné stanice, zejména pro opakované zvyšování oběžné dráhy stanice z balistických důvodů podobně, jako se tomu děje v případě Mezinárodní vesmírné stanice. Z doručených pohonných látek bylo asi 700 kg určeno k přečerpání do nádrží vesmírné stanice. Zbytek nákladu tvořily zásoby oblečení a potravin včetně čerstvého ovoce. CMSA také oznámil, že na TSS odletělo vybavení pro 29 vědeckých experimentů.[4]
Loď se od modulu Tchien-che odpojila 12. ledna 2024 v 08:02 UTC[50] a odletěla do vzdálenosti asi 5 km, kde zůstala, do 17. ledna 2024, dokud nebylo jisté, že ke stanici přiletěla a připojila se další zásobovací lodi, Tchien-čou 7.[51] Tchien-čou 6 pak 18. ledna vzdálila, vypustila jeden univerzitní cubesat a 19. ledna ve 12:37 UTC zanikla při řízeném vstupu do atmosféry nad obvyklou, dopravně nevyužívanou oblastí jižního Tichého oceánu.[52]
Tchien-čou 7
Další let zásobovací lodi byl naplánován na počátek roku 2024,[53] počátkem ledna vešlo ve známost datum 17. ledna kolem 14:26 UTC.[54] Tyto informace se zcela naplnily, když loď z obvyklé rampy na kosmodromu Wen-čchang odstartovala v určený den ve 14:27:31 UTC.[55] Pro přílet ke stanici byla použita trajektorie o dvou obletech Země, a tak se loď k TSS připojila po 200 minutách, v 17:46 UTC[56] téhož dne k zadnímu portu stanice, uvolněnému o pouhých pět dní dříve předchozí nákladní lodí Tchien-čou 6. Společnost CAST, která loď i raketu vyvinula a vyrobila, se ohledně nákladu omezila na konstatování, že loď nese náklad, který "zahrnuje věci denní potřeby pro astronauty, téměř 100 kilogramů čerstvého ovoce a zeleniny a také vědecké experimenty," dále "údržbářské nástroje, zařízení, spotřební materiále a další zboží".[57] Sdílnější ve svých zprávách nebyla ani vesmírná agentura CMSA.[58] Později však bylo zveřejněno, že v hermetizované kabině loď přivezla 250 standardních balíků o celkové hmotnosti kolem 5 600 kg.[59]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tianzhou (spacecraft) na anglické Wikipedii.
- ↑ Tianzhou-1 - China launches and docks debut cargo resupply . 2017-04-20 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Long March 7 | Tianzhou 2. nextspaceflight.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Scientists reviewed the research and development of Tianzhou cargo spacecraft. Space Daily . . Dostupné online.
- ↑ a b Chinese cargo ship launches to resupply space station – Spaceflight Now . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1615731257115308033. Twitter . . Dostupné online.
- ↑ Chinese launch schedule. forum.nasaspaceflight.com online. cit. 2023-12-05. Dostupné online.
- ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com online. 2024-01-17 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. First supply ship for Chinese space station lifts off on test flight – Spaceflight Now online. cit. 2021-09-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tiangong-2: China's first cargo spacecraft docks with orbiting space lab. The Guardian online. 2017-04-22 cit. 2021-09-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 我国成功突破和掌握推进剂在轨补加关键技术 (Čína úspěšně zvládla klíčovou technologii doplňování paliva na oběžné dráze). www.cmse.gov.cn online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ 天舟一号顺利完成第二次推进剂补加试验 (Tianzhou-1 úspěšně dokončila druhý test doplňování pohonných hmot). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ 天舟一号完成绕飞和第二次交会对接试验 (Tianzhou 1 dokončuje obeplutí a druhé setkání a dokovací test). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ Tianzhou-1 has completed its second mission. FINDCHINA online. cit. 2021-09-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-07.
- ↑ 天舟一号撤离天宫二号进入独立运行阶段 (Tianzhou-1 se evakuuje z Tiangong-2 a vstupuje do fáze samostatného provozu). web.archive.org online. 2018-12-24 cit. 2021-09-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-24.
- ↑ 天舟一号成功释放立方星 (Tchien-čou 1 úspěšně vypustila Cube-sat). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ 天舟一号完成自主快速交会对接试验 (Tchien-čou 1 dokončila test autonomního rychlého setkání a dokování). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-24.
- ↑ China's Tianzhou-1 cargo craft and Tiangong-2 space lab perform final orbital docking. FINDCHINA online. cit. 2021-09-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-08.
- ↑ CLARK, Stephen. Chinese space station freighter concludes refueling demo mission – Spaceflight Now online. cit. 2021-09-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 天舟一号与天宫二号分离 (Oddělení Tchien-čou 1 a Tchien-kung 2). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ 我国首艘货运飞船受控离轨进入大气层烧毁 (První čínská nákladní kosmická loď pod kontrolou opouští oběžnou dráhu a vstupuje do atmosféry, kde shoří). www.xinhuanet.com online. cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ a b Tianzhou-2 docks with China's space station module. SpaceNews online. 2021-05-29 cit. 2021-09-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Konec nejdelší čínské pilotované mise online. 2021-09-17 cit. 2021-09-21. Dostupné online.
- ↑ Test přemístění nákladní kosmické lodi manipulátorem vesmírné stanice skončil úplným úspěchem (空间站机械臂转位货运飞船试验取得圆满成功-新华网). www.news.cn online. cit. 2022-01-07. Dostupné online.
- ↑ Posádka astronautů Shenzhou 13 úspěšně dokončila ruční dálkové ovládání nákladní kosmické lodi Tianzhou-2 a test kombinace setkání a dokování vesmírné stanice (神舟十三号航天员乘组圆满完成手控遥操作天舟二号货运飞船与空间站组合体交会对接试验-新华网). www.news.cn online. cit. 2022-01-08. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1508071899787522049. Twitter online. cit. 2022-03-28. Dostupné online.
- ↑ Řízený návrat Tianzhou-2 do atmosféry (天舟二号受控再入大气层_中国航天科技集团). www.spacechina.com online. 2022-01-04 cit. 2022-04-01. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ CLARK, Stephen. Tianzhou ship launches and docks with Chinese space station – Spaceflight Now online. cit. 2021-09-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1516600425616601088. Twitter online. cit. 2022-04-27. Dostupné online.
- ↑ WALL, Mike. China steers cargo spacecraft to fiery death in Earth's atmosphere. Space.com online. 2022-07-27 cit. 2022-07-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. China launches Tianzhou 4 cargo ship heading for space station – Spaceflight Now online. cit. 2022-05-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b https://twitter.com/cnspaceflight/status/1523720115501428736. Twitter online. cit. 2022-05-10. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1523598784281808897. Twitter online. cit. 2022-05-10. Dostupné online.
- ↑ 天舟四号货运飞船顺利撤离空间站组合体 (Nákladní kosmická loď Tianzhou-4 byla úspěšně evakuována z komplexu vesmírné stanice). China Manned Space Agency na WeChat online. 微信公众平台 (WeChat), 2022-11-09 cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ Tianzhou 4 deploys minisatellite. Space Daily online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter online. cit. 2022-12-01. Dostupné online.
- ↑ 陈子琰. Tianzhou 4 cargo spacecraft reenters atmosphere. www.chinadaily.com.cn online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ Cosmic Penguin na Twitteru. Twitter online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ China's cargo spacecraft sets new world record. Space Daily online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ Jonathan's Space Report | Space Home Page. planet4589.org online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ Jonathan McDowell na Twitteru. Twitter online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ 于小明. China launches cargo craft Tianzhou-5 for space station supplies. global.chinadaily.com.cn online. cit. 2022-11-30. Dostupné online.
- ↑ Tianzhou-5 undocking. YouTube online. cit. 2023-05-05. Dostupné online.
- ↑ english.spacechina.com online. cit. 2023-05-10. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1665819945094004736. Twitter online. cit. 2023-06-06. Dostupné online.
- ↑ 天舟五号货运飞船顺利撤离空间站组合体 计划于9月12日受控再入大气层_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn online. cit. 2023-09-12. Dostupné online.
- ↑ 天舟五号货运飞船已受控再入大气层 飞船搭载上行的多个空间应用项目取得可喜成果_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn online. cit. 2023-09-12. Dostupné online.
- ↑ english.spacechina.com online. cit. 2023-05-11. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1656291989485244416. Twitter online. cit. 2023-05-11. Dostupné online.
- ↑ english.spacechina.com online. cit. 2023-05-11. Dostupné online.
- ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com online. 2024-01-12 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ Space Intelligence na platformě X. X.com online. 2024-01-14 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ JONES, Andrew. China's Tianzhou 6 cargo spacecraft burns up in Earth's atmosphere. Space.com online. 2024-01-19 cit. 2024-01-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ english.spacechina.com online. cit. 2023-12-05. Dostupné online.
- ↑ Orbital Focus na platformě X. X online. 2024-01-06 cit. 2024-01-10. Dostupné online.
- ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com online. 2024-01-17 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ Chinese Space Station na platformě X. X.com online. 2024-01-17 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ "Long March 7" úspěšně zahájil "Tianzhou 7"! Astronauti z Shenzhou 17 dostanou „novoroční dárkový balíček“ (“长征七号”成功发射“天舟七号”!神十七航天员即将收到“新春大礼包”). spacechina.com online. China Aerospace Science and Technology Corporation (, 2024-01-17 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ Start mise nákladní kosmické lodi Tianzhou-7 byl naprostým úspěchem (天舟七号货运飞船发射任务取得圆满成功). https://www.cmse.gov.cn/ online. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety (CSMA), 2024-01-17 cit. 2024-01-18. Dostupné online.
- ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts check out newly delivered space station supplies (video). Space.com online. 2024-01-23 cit. 2024-01-27. Dostupné online. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchien-čou na Wikimedia Commons
- Podrobný odborný popis lodi Tchien-čou včetně informací o jednotlivých systémech lodi
- Video z odpojení lodi Tchien-čou 2 od Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS) – 27. března 2022
- Video se záznamem pozemského sledování stanice TSS a odpojené lodi Tchien-čou 2 – 27. března 2022
- Video ze startu lodi Tchien-čou 4 – 9. května 2022
- Video z připojení lodi Tchien-čou 4 ke stanici – 10. května 2022
- Video z odpojení lodi Tchien-čou 4 od stanice – 9. listopadu 2022
- Video ze startu lodi Tchien-čou 5 – 12. listopadu 2022
- Video z přiblížení a připojení lodi Tchien-čou 5 k TSS – 12. listopadu 2022
- Video z odpojení lodi Tchien-čou 5 od stanice – 5. května 2023
- Video ze startu lodi Tchien-čou 6 – 10. května 2023
- Video z připojení lodi Tchien-čou 6 ke stanici – 10. května 2023
- Video z opětovného připojení lodi Tchien-čou 5 ke stanici – 5. června 2023
- Video z odpojení lodi Tchien-čou 6 od stanice – 12. ledna 2024
- Video z brzdicího manévru před koncem letu Tchien-čou 6 – 19. ledna 2024
- Video ze startu lodi Tchien-čou 7 – 17. ledna 2024
- Video z připojení lodi Tchien-čou 7 ke stanici – 17. ledna 2024
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk