A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svorad (plošina) | |
---|---|
Stát | Slovensko |
Souřadnice | 49°11′2″ s. š., 19°29′46″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svorad (920–1000 m n. m.) je lučnatá krasová náhorní plošina (planina) na Slovensku v západní části Podtatranské brázdy, na severním úpatí Chočských vrchů. Rozprostírá se nad závěrem Prosiecké doliny v katastrálním území obcí Prosiek a Velké Borové v okrese Liptovský Mikuláš.
Poloha
Plošina leží v povodí potoka Prosiečanka, jehož horní tok ní protéká, na rozhraní tří geomorfologických celků:
- Zuberecké brázdy (západní část Podtatranské brázdy), jejíž je součástí,
- Skorušinských vrchů, jejichž jihozápadní výběžek ji ohraničuje ze severu masivem vrchu Diel (1051 m n. m.),
- Chočských vrchů, které ji ohraničují z jihu masivem Prosečného (1372 m n. m.) ve stejnojmenném východním podcelku.
Centrální část plošiny je jen mírně zvlněná (920–940 m n. m.) s poklesem směrem na jihozápad k závěru Prosiecké doliny. Nejjednodušší přístup je z obce Veľké Borové (835 m n. m.), ležící zhruba 2 km severovýchodně, přímo pod úbočím plošiny.
Geologie
Plošina je budována flyšovými paleogenními sedimenty a má mírně zaoblené formy reliéfu. Sbírají se na ní několik větve, tvořící horní tok potoka Prosiečanka, který se následně na začátku vápencového území na úpatí Chočských vrchů ponořuje v mohutném závrtovitém ponoru a dále teče podzemím. V důsledku toho je v závěrečném soutěskovém úseku Prosiecké doliny, od boční doliny Červené piesky se stejnojmenným vodopádem až po Svorad, po většinu roku (mimo povodní) jen suché koryto potoka.
Ponor Prosiečanka je v současnosti zanesený sedimenty, v minulosti však byl údajně otevřený a dalo se jím vstoupit do volných prostorů. Tento závrt představuje jediný výraznější krasový útvar na plošině, mimo něj se zde nacházejí už jen mírně zvlněné louky a několik mokřadů.
Rostlinstvo
Rozsáhlé louky a pastviny zde vznikly postupným klučením původních lesních porostů pastýři v průběhu uplynulých staletí. Poslední desetiletí, po ústupu intenzivního spásání v 70. až 80. letech 20. století, se lokalita naopak stala klasickým příkladem tzv. sukcese – v tomto případě postupné pomalé přeměny neudržovaných luk a pastvin na les. Botanicky významný byl výskyt keřů jalovce (Juniperus communis), která představovala první stádium sukcese. Kromě běžných lučních druhů trav a bylin se na vlhkých stanovištích vyskytuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), které zde reprezentují floristické významnější druhy rostlinstva. Místy se také, v důsledku intenzivního pastva, vytvořily rozsáhlejší porosty horské trávy smilky tuhé (Nardus stricta).
Dějiny
Prosiecká dolina i s planinou Svorad patřila historicky obci Sielnica. V roce 1287 uherský král Ladislav IV. vyčlenil z tohoto majetku půdu a lesy mezi Prosieckým potokem (Prosiečanka) a Sielnicou, včetně území planiny, čímž vznikl zárodek osady Prosiek. Do roku 1500 osadu vlastnil zemansky rod Mikušů, později rod Jóbovců z Fančalu, kteří se do Prosieka přistěhovali a byli jeho vlastníky až do 20. století.
První písemná zmínka, už s názvem Svorad jako běžným pojmenováním, je podle Josefa Kútnika z roku 1556 v listině Liptovské župy. Další zmínka je pak z roku 1589 v dohodě mezi rody Job Fančali z Prosieka a Kubíni z Vyšného Kubína. Svorad se pak, jako hraniční bod, zmiňuje v dokumentech k dlouhodobému územnímu sporu hraběte Štěpána Ilešháziho (1541–1609) s Jóbovými, započatého v roce 1583.
Planina bývá uváděna i jako křižovatka historických cest z Oravy a Liptova do Polska. Po postupném vyklučení lesů pastýři byly louky využívány jako pastviny i jako zdroj sena, přímo na plošině vznikly desítky seníků a stodol na jeho uskladnění a sušení. Na svoz sena do Prosieka byla v Prosieckém údolí vybudovaná vozová cesta, překonávající soutěskové úseky dřevěnou vozovkou položenou na trámech zasazených do skalních stěn soutěsky. Cesta byla opakovaně poškozována vodou při jarních povodních a následně opravována. V roce 1944 vyhodili mostové části do vzduchu partyzáni a torzo odnesla velká voda v roce 1947, přičemž cesta už nebyla následně obnovena.
Původ názvu
Původ názvu plošiny je dáván do souvislosti s poustevníkem sv. Svoradem, benediktinským mnichem, žijícím na přelomu 10. a 11. století.
Turistika
Svorad představuje významnou křižovatku turistických stezek:
- modrá trasa a naučná stezka č. 2708 Prosiek – Prosiecká dolina – Svorad – Oblazy (Kvačianska dolina, rozcestí s červenou č. 0862)
- zelená trasa č. 5620 Liptovská Anna – Pravnáč – Lomné – Svorad – Prosečné – dolina Borovianky (rozcestí s modrou č. 2708)
Výše, severním okrajem luk pod vrcholem Dielu, prochází červená dálková turistická trasa, cyklotrasa a běžecká trasa č. 0847 Dolný Kubín – Malatiná – Veľké Borové – Malé Borové – Kopec – Zuberec – Brestová, skanzen – Skorušina – Oravice.
Galerie
-
Informační panel k názvu a dějinám využívání lokality
-
Zbytky jedné z posledních stodol na sušení sena
-
Spontánní obnova lesa
-
Pastva ovcí pod Dílem
-
Starší kříž na návrší Sekané (945 m n. m.) Nad Velkou Borovou
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svorad (plošina) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svorad (plošina) na Wikimedia Commons
- Poloha na turistické mapě
- ↑ Chočské vrchy. Liptovská Mara : Turistický sprievodca ČSFR. : , 1990. ISBN 80-7096-091-4. S. 215, 216.
- ↑ Geomorfologické členenie Slovenska . Dostupné online.
- ↑ Krasové územia a jaskyne Slovenska. Geographia Cassoviensis. 2008, roč. II, čís. 2, s. 46. Dostupné online. ISSN 1337-6748. Archivováno 18. 11. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Informačný panel náučného chodníka . Dostupné online.
- ↑ O pôvode pustovníka Svorada : (k počiatkom kultúrnych dejín Liptova). : , 1969. S. 53.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk