A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svoge Своге | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°57′35″ s. š., 23°21′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 679 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Sofijská |
Obština | Svoge |
Svoge | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 21,9 km² |
Počet obyvatel | 7 994 (2020[1]) |
Hustota zalidnění | 364,5 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0726 |
PSČ | 2260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svoge (bulharsky Своге) je město ležící v západním Bulharsku, v soutěsce řeky Iskăr v západní Staré planině. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má necelých 8 tisíc obyvatel.
Historie
Historie města se odvíjí do starověku, přesněji od thrácké doby, a je spojena nejspíše s kmenem Triballů, jak dokládají místní vykopávky, které však nejsou systematické. Datování nálezů víceméně svědčí o existenci několika sídel, stejně jako o jejich propojení s okolním, zejména řeckým světem. V obci se nacházejí zbytky po thrácekém opevnění. Předpokládá se, že poblíž obce proběhla bitva mezi thráckými kmeny a Filipem Makedonským, v níž byl těžce raněn a zůstaly mu trvalé následky. Tato oblast hrála roli ve vazbách mezi severními částmi dnešního Bulharska a egejským pobřežím. Od dob rané Byzantské říše se v okolí zachovaly zbytky asi tuctu pevností postavených proti invazi Gótů, Slovanů, Avarů a Prabulharů a zesílených během rozsáhlé stavební činnosti císaře Justiniána I. Z dob první a druhé Bulharské říše se zachovaly také zbytky opevnění na hoře Grochoten nad městem. Říká se, že místní název Latinci pochází z dob křížových výprav, kdy se zde usadila část procházejících vojáků. Ze 14. století se dochoval kostel sv. Paraskevy. V okolí se nacházejí kláštery, některé údajně velmi staré.[2]
Během osmanské nadvlády se počet obyvatel zvýšil díky tomu, že oblast ztratila strategický význam a do odlehlého místa utíkali Bulhaři z méně klidných oblastí. Přesto zde v 18. století vzniklo silné hajducké hnutí. Roku 1871 odtud vyrazil na svoji misi Vasil Levski s cílem zakládat revoluční výbory. Když se Svoge stalo v roce 1878 součástí Bulharského knížectví, bylo hospodářsky poměrně zaostalé – hlavním zaměstnáním obyvatel bylo primitivní zemědělství a pastevectví a těžba dřeva. Rozvoj nastal až s výstavbou železnice Sofie-Roman na konci 19. století. Se zprovozněním trati v roce 1897 přišel zlom ve vývoji obce. Kolem místního nádraží vzniklo koncentrované osídlení, dosud roztříštěné. V roce 1900 sem bylo z dědiny Iskrec přemístěno sídlo obštiny a díky svému strategickému položení si Svoge upevňovalo hospodářské postavení. Spolu s ním se také rozvíjela kultura a osvěta: byla založena škola a v roce 1907 byla postavena knihovna. V roce 1927 byl vysvěcen nový chrám sv. Petra a Pavla.[2] Na město bylo Svoge povýšeno v roce 1964.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 7 814 obyvatel a je zde trvale hlášeno 7 994 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) . Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b Своге. Свети места . . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА . Sofie: Национален статистически институт, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svoge na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk