Stružná (zámek)

Stružná
Základní informace
Sloh	novorenesance
Výstavba	16. století
Přestavba	17., 18. a 19. století
Stavebník	Linhart Colona z Felsu
Další majitelé	Černínové z Chudenic; Černínové-Morzinové; a další
Poloha
Adresa	Stružná, Česko
Souřadnice	50°10′59,71″ s. š., 13°0′14,74″ v. d.
	Stružná
Další informace
Rejstříkové číslo památky	27725/4-1038 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stružná (též Kysibl) je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Karlovy Vary. Postaven byl na konci šestnáctého století, ale dochovaná podoba pochází až z novorenesanční přestavby v devatenáctém století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Předchůdcem zámku ve Stružné byla tvrz z patnáctého století, jejíž zbytky se dochovaly v severní části vesnice. Renesanční zámek zde založil někdy před rokem 1598 tehdejší majitel panství hradu Andělská Hora Linhart Colona z Felsu, který patřil k hlavním vůdcům stavovského povstání, za což mu byl v roce 1621 zabaven majetek. Stružnou koupil generál Heřman Černín z Chudenic. Jeho potomci nechali zámek upravit v barokní slohu. Na úpravách se podíleli architekti M. Ceresola v roce 1666, Francesco Caratti (1675–1676) a Giovanni Battista Alliprandi v letech 1700–1701. Černínům zámek patřil až do roku 1734, kdy jej prodali hraběti Leopoldu Hartigovi, který se svým synem zámek rozšířil a vybavil vnitřním zařízením. Dalšími majiteli se stali v roce 1794 hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, od roku 1810 malostranský měšťan Antonín Hladík, za kterého zámek roku 1811 vyhořel, od roku 1829 hrabě Vilém z Neuberku a v roce 1863 hrabata Černínové-Morzinové. Posledním majitelem, kterému zámek zůstal až do roku 1945, byl Leopold Šternberk.^[2]

Stavební podoba

Tři zámecká křídla obklopují nádvoří, na kterém se dochovala renesanční kašna se sochou Neptuna nesenou medvědy. Východní křídlo s šestibokou věží v nároží má fasády zdobené bosováním, vlysem s loveckými výjevy a černínským znakem. Zbylá dvě křídla s velkou hranolovou věží jsou vybavena arkádovým ochozem a novogotickou kaplí. V průčelí se nachází portál s lodžií, balkonem a štítem.^[2]

Přístup

Zámek ani přilehlý park nejsou volně přístupné. Okolo vede zeleně značená turistická trasa z Andělské Hory do Horních Tašovic a nedaleko je po silnici třetí třídy značená cyklotrasa č. 2249 podél jižního okraje Doupovský hor.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138985 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
↑ ^a ^b BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 323.
↑ Seznam.cz. Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215.

Související články

Seznam zámků v Karlovarském kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stružná na Wikimedia Commons
Zámek Stružná na webu Hrady.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Stružná_(zámek)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138985 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[belohlavek-2] BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 323.

[mapa-3] Seznam.cz. Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]