Spánkové laloky (lat. lobi temporales) jsou části mozkové kůry uložené za spánkovou kostí a vnitřním uchem v obou mozkových hemisférách. Vyplňují společně s dalšími oddíly střední jámu lebeční.

Popis spánkového laloku

Temporální (spánkové) oblasti neokortexu mají rozhodující význam pro funkce spojené s lidskou řečí a podílejí se společně s asociačními motorickými oblastmi ve frontálních lalocích (Brocovo centrum) na porozumění řeči a psaného textu.

Asociační oblasti somatické, zrakové a sluchové se stýkají v zadních partiích spánkového laloku. Jejich společná část je nazvána Wernickeovo centrum pojmenované podle autora jeho lokalizace a popisu, jímž byl profesor neurologie a psychiatrie Carl Wernicke.

Součástí spánkového laloku jsou gyrus temporalis medius a inferior. V hloubce sulcus lateralis se nacházejí čtyři příčné závity temporálního lobu gyri transversales, které jsou označovány jako Heschlovy závity (Brodmannova area 41, 42). V jejich kůře je primární korové centrum sluchu. Na zevní ploše závitů je pak lokalizováno korové centrum řeči.

Na spodní ploše laloku se nacházejí gyrus occipitotemporalis lateralis, g. occipitotemporalis medialis a gyrus hippocampi, který je oddělen od mediálního závitu sulcus collateralis.

U moderního člověka (druh Homo sapiens) je tato oblast mozku extrémně dobře vyvinutá, podstatně lépe než u jiných primátů a lépe než u člověka vzpřímeného (Homo erectus).^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• TROJAN, Stanislav a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 687–705 ISBN 80-247-0512-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu spánkový lalok na Wikimedia Commons
• Vyšší psychická činnost Archivováno 23. 10. 2017 na Wayback Machine.
• Cerebrum 2007

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.