Solovecký ostrov
Соловецкий остров (ruština)
Lokalizace	Solovecké ostrovy
Stát	Rusko Rusko
Topografie
Rozloha	246 km²
Zeměpisné souřadnice	65°5′52″ s. š., 35°41′33″ v. d.
Délka	25 km
Šířka	16 km
Délka pobřeží	200 km
Nejvyšší vrchol	Sekirný (98,5 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	asi 900
Největší sídlo	Soloveckij
Používané jazyky	ruština
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solovecký ostrov (rusky Соловецкий остров), někdy též Velký solovecký ostrov, je se svými 246 km² největší ze skupiny Soloveckých ostrovů v Bílém moři. Nachází se zde Soloveckij, jediná vesnice souostroví, stejně jako Solovecký klášter a většina k němu náležejících pousteven. Administrativně spadá do Archangelské oblasti Ruska.

Obyvatelstvo

Archeologické vykopávky dokládají, že ostrov byl obydlen již v pravěku. Od 15. století, kdy byl založen klášter, jej obývají Rusové. Jedinou vesnicí na Soloveckém ostrově i na celém souostroví je obec Soloveckij, kde roku 2012 žilo 860 obyvatel.

Reliéf

Na Soloveckém ostrově je možno rozlišit tři reliéfní oblasti:

• centrální část ostrova s pahorkovitě-kopcovitou krajinou a množstvím jezer
• jižní část tvořená proláklinou obkrouženou vyvýšeninami, plná bažin a jezer
• pobřežní oblast

Nejvyšším vrcholem Soloveckého ostrova je Sekirný (98,5 m) a Podnebesný (80,3 m). Kromě toho je zde ještě několik vyvýšenin a hřbetů vysokých 25-60 metrů. Většina takových hřbetů se nachází v centrální části ostrova: na východ od kláštera se táhnou Chlebové kopce, na severozápad od kláštera Valdajské kopce, na sever v oblasti Rudého jezera hřbety Síťových, Hřmotných a Vlčích kopců.

Tvar vyvýšenin na Soloveckém ostrově odpovídá směru pohybu ledovce, který Solovecké ostrovy formoval.

Půda je písčitá, plná oblých balvanů a nepříliš bohatá na živiny. Humusový horizont je hluboký průměrně 0,2 až 0,25 m, v krajních případech i 0,05 m či 0,6 m. Převládající půdní typ je podzol, velmi časté jsou bažiny.^[1]

Na ostrově je okolo 500 jezer, z nichž největší je Rudé jezero (dříve Bílé jezero) v centrální části. Velká část jezer je spojena kanály, zbudovanými jednak kvůli zásobení kláštera vodou (přivádí tedy vodu do Svatého jezera u klášterních hradeb), jednak k dopravě nákladů. Plavební kanály dnes slouží jako turistická atrakce a je možné jimi proplouvat na zapůjčených veslicích.^[2]

Pamětihodnosti Soloveckého ostrova

• 

  Solovecký klášter
• Poustevna Nanebevstoupení
• Poustevna sv. Savvatije
• Poustevna sv. Filipa
• Stará borová poustevna
• Poustevna sv. Izáka
• botanická zahrada
• Běluží mys
• Vyjednávací kámen
• hráz na ostrov Velká Muksalma
• Muzeum historie soloveckých táborů a vězení
• soustava kanálů
• solovecké labyrinty

Galerie

• 
  Solovecký klášter ve vesnici Soloveckij
• 
  Členité pobřeží
• 
  Les
• 
  Kyselá zátoka
• 
  Poustevna sv. Savvatije
• 
  Kanál vedoucí k Rudému jezeru
• 
  Rudé jezero
• 
  Hráz na ostrov Velká Muksalma
• 
  Kamenné labyrinty u vesnice Soloveckij
• 
  Vesnice Soloveckij

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Соловецкий (остров) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Solovecký ostrov na Wikimedia Commons

Solovecké ostrovy
Solovecký klášter Poustevna sv. Ondřeje Poustevna Nanebevstoupení Poustevna Ukřižování na Golgotě Poustevna sv. Eleazara Poustevna sv. Izáka Botanická zahrada Poustevna sv. Savvatije Poustevna sv. Sergeje Poustevna sv. Trojice Stará borová poustevna Poustevna sv. Filipa Velká hráz Malá hráz Soloveckij Solovecký ostrov Běluží mys Anzerský ostrov Velká Muksalma Malá Muksalma Velký zaječí ostrov Malý zaječí ostrov