A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
S-200 | |
---|---|
Typ | Protiletadlový systém |
Místo původu | SSSR |
Historie služby | |
Používána | 1967–dosud |
Historie výroby | |
Konstruktér | Almaz-Antej NPO Almaz |
Navrženo | 50. léta 20. století |
Varianty | S-200, S-200V (S-200VE), S-200D (S-200DE), S-200A |
S-200 Angara/Vega/Dubna (rusky C-200 Ангара / Вега / Дубна, v kódu NATO SA-5 Gammon) je sovětský protiletadlový raketový systém, určený k likvidaci prostředků vzdušného napadení, jako jsou taktické a strategické bombardéry, balistické střely a vrtulníky letící ve velkých a středních výškách v podmínkách aktivního a pasivního radioelektronického rušení. Tento systém pracuje za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Lze jej také použít k napadení pozemních a námořních cílů.
Vývoj
Vývoj raketového protiletadlového systému dlouhého dosahu byl spuštěn v roce 1958 v konstrukční kanceláři Almaz pod kódovým označením "Angara" a v roce 1967 byl zaveden do výzbroje Vojsk protivzdušné obrany pod označením S-200. Prakticky všechny důležité objekty v Sovětském svazu byly pod ochranou tohoto systému. Počátkem 70. 20. století let byl systém modernizován - v roce 1970 vznikla verze S-200V "Vega" a v roce 1975 S-200D "Dubna". Modernizované varianty byly schopny zasahovat vzdušné cíle na větší vzdálenost a také ve větších nadmořských výškách. Později vznikly i exportní verze, které byly počátkem 80. let 20. století dodány pod označením S-200V "Vega-E" do NDR, Polska, Československa (stanoviště Rapotice u Rosic a Brdy), Bulharska, Maďarska, KLDR, Libye a Sýrie. Začátkem devadesátých let zakoupil komplex S-200V i Írán.
Systém byl určen především k ochraně sovětského vzdušného prostoru proti americkým strategickým bombardérům, letadlům AWACS a strategickým špionážním letounům (včetně SR-71), které zavedení tohoto systému donutilo pohybovat se pouze za hranicemi chráněného státu.
Popis
Naváděcí lokátor předá informace o cíli do řídícího počítače rakety a ta ho už od startu sleduje samostatně vlastním radiolokátorem. Čtyři startovací motory používají pevné palivo, hlavní motor kapalné palivo a okysličovadlo. Manipulace je tedy dosti náročná a vzhledem k agresivitě okysličovadla je po určité době v pohotovostní poloze nebo několika uvedeních do pohotovosti nutno raketu zlikvidovat, např. cvičnou střelbou. Usazení rakety do pohotovostní polohy je plně automatizováno pomocí nabíjecího zařízení.[1] Bojová hlavice proti letícím cílům exploduje v jejich blízkosti a ničí je principem brokovnice (cca 200 000 ocelových kuliček).
Systém S-200 tvoří:
- naváděcí rádiolokátor 5N62
- kabina přípravy startu
- odpalovací rampy 5P72V
- nabíjecí zařízení 5Ju24M
Varianty
- S-200A "Angara" - byla zavedena v roce 1967, rakety V-860 (5V21) nebo V-860P (5V21A), dosah 180 km, max. výška 20 km.
- S-200V "Vega" – zavedená v roce 1970, raketa V-860PV (5V21P), dosah 240 km, max. výška 29 km. Střela má poloaktivní radarové navádění.[2] S raketou V-870 má dálkový dosah až 300 km a výškový 40 km.
- S-200D "Dubna" - zavedená v roce 1975, s raketami 5V25V, V-880M (5V28M) nebo V-880MN (5V28MN2), má dálkový dosah až 300 km a výškový 40 km. [5]
Parameter | S-200A "Angara" | S-200V "Vega" | S-200D "Dubna" |
---|---|---|---|
Dálkový dosah | 17 - 180 km | 17 - 240 km | 17 - 300 km |
Výškový dosah | 0,5 - 20 km | 0,5 - 40 km | 0,3 - 40 km |
Délka rakety | 10600 mm | 10800 mm | 10800 mm |
Ráže rakety | 860 mm | 860 mm | 860 mm |
Celková hmotnost | 7100 kg | 7100 kg | 8000 kg |
Hmotnost hlavice | 217 kg | 217 kg | 217 kg |
Uživatelé
Současní uživatelé
- Alžírsko – 10 praporů ve službě.
- Ázerbájdžán – 15 praporů ve službě.
- Bulharsko – 1 prapor ve službě.
- Indie
- Írán – 10 praporů ve službě.
- Kazachstán
- Severní Korea – 4 prapory ve službě (2008).
- Myanmar (Barma)
- Polsko – 2 prapory ve službě.
- Rumunsko
- Rusko – 2 prapory S-200 Dubna ve službě.
- Sýrie – 2 prapory ve službě.
- Turkmenistán
- Ukrajina – poslední divizion byl deaktivován 30. října 2013,[6] v době ruské invaze byly zbývající uskladněné systémy vráceny do služby.[7][8]
- Uzbekistán
Bývalí
- Bělorusko – mělo ve službě cca 4 prapory.
- Československo – 5 praporů, které po rozdělení ČSFR získalo Česko.
- Česko – získalo všechny československé S-200. Byly vyřazeny v roce 1997 bez náhrady.
- Gruzie
- Libye – měla ve službě 8 praporů.
- Maďarsko – mělo ve službě 1 prapor.
- Moldavsko – mělo ve službě 1 prapor.
- Mongolsko– Mongolská lidová armáda zařadila systém S-200 do služby v roce 1985 a je velmi nepravděpodobné, že jsou dodnes ve službě.
- Východní Německo – používalo 4 prapory.
- Německo – získalo 4 prapory z bývalé NDR, vyřazeny okolo roku 1991.
- Sovětský svaz – s vyřazováním S-200 se začalo v 80. letech 20. století. Než mohl být dokončen proces postupného vyřazování, byly S-200 přemístěny do nástupnických zemí SSSR.
Odkazy
Reference
- ↑ JANDA, Petr. Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Klondajk - Upřesňující informace. www.brdy.org . . Dostupné online.
- ↑ ЗЕНИТНЫЙ РАКЕТНЫЙ КОМПЛЕКС БОЛЬШОЙ ДАЛЬНОСТИ С-200 (SA-5 Gammon)
- ↑ Зенитная ракетная система большой дальности действия С-200ВЭ
- ↑ Система С-200. www.soldiering.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24.
- ↑ Зенитный ракетный комплекс С-200В Вега
- ↑ Україна остаточно відмовилася від ЗРК С-200. mil.in.ua . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-16. (ukrajinsky)
- ↑ Frontline report: Ukraine employs modified S-200 missiles to attack rear Russian targets. Euromaidan Press . 2023-07-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRAVETS, Roman; MAZURENKO, Alona. Russian A-50 was downed with S-200 anti-aircraft system. Ukrainska Pravda. 2024-02-23. Dostupné online . (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu S-200 na Wikimedia Commons
- Federation of American Scientists page
- Astronautix.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk