Rodobrana

Rodobrana
	odznak Rodobrany
Zakladatel	Vojtech Tuka
Vznik	1923
Zánik	1940
Typ	polovojenská organizace
Mateřská organizace	HSĽS
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodobrana byla polovojenská organizace Hlinkovy slovenské ľudové strany. V Československu působila v letech 1923 až 1929. Byla předchůdkyní pozdější Hlinkovy gardy. V rámci HG byla obnovena v letech 1938–1940 jako její elitní součást.

Historie

Původní Rodobrana (1923–1929)

Organizace vznikla v lednu 1923. Inspirátorem jejího vzniku a hlavním ideologem byl Vojtech Tuka,^[1]^[2] oficiálně stál v čele Vojtech Hudec. Fungovala jako pořádková služba na shromážděních strany, ale byla používána také k zastrašování politických protivníků, někdy i s použitím násilí.^[3] Rodobrana byla ovlivněná italským fašismem,^[4] projevovaly se v ní protičeské^[5] a protižidovské^[6] tendence. Rychle se rozrůstala a její členové byli několikrát vyšetřováni československými státními orgány kvůli výtržnostem na stranických shromážděních. Tyto excesy, ale hlavně protičeské zaměření Rodobrany, byly důvodem k úřednímu zastavení její činnosti v srpnu 1923.^[7] Do konce roku 1925 dál fungovala v ilegalitě.^[8] V první polovině roku 1926 byla činnost Rodobrany obnovena, v létě začal vycházet stejnojmenný časopis. Počet členů dosáhl údajně 50^[9] až 60^[8] tisíc mužů. Po odsouzení Vojtecha Tuky k 15 letům vězení za špionáž ve prospěch Maďarska v roce 1929 byla činnost Rodobrany opět ukončena.^[7]^[10]

Obnovená Rodobrana (1938–1940)

Po vzniku Hlinkovy gardy začali od podzimu 1938 bývalí členové Rodobrany se znovuvytvářením její struktury jako elitní součásti HG. Jejich záměrem bylo vytvořit slovenskou obdobu SS.^[10] O vzniku Rodobrany jako samostatného oddělení rozhodl velitel HG v únoru 1939. V první polovině tohoto roku bylo započato s vytvářením vlastní zpravodajské služby Dôvernícka služba Rodobrany (DSR). Podle plánů rodobranců měla DSR fungovat jako samostatný bezpečnostní aparát a politická policie. K tomu však nedošlo kvůli silnému odporu Ústředny státní bezpečnosti (ÚŠB)^{[pozn. 1]} a umírněného křídla HSĽS v čele s prezidentem Tisem. Tato část strany měla s vedoucími představiteli organizace dlouhotrvající spory, což nakonec způsobilo, že Rodobrana byla v červnu 1940 rozpuštěna a splynula s HG.^[12] Po nástupu Alexandra Macha do funkce ministra vnitra se ale někteří bývalí rodobranci stali příslušníky ÚŠB.^[13]

Odkazy

Poznámky

↑ Kvůli jejím amatérským metodám nazývali příslušníci ÚŠB Rodobranu „nickcarterovským spolkem“.^[11]

Reference

↑ Sokolovič (2009), s. 24.
↑ Kárpáty (2005), s. 89.
↑ Sokolovič (2009), s. 25.
↑ Sokolovič (2009), s. 29.
↑ Sokolovič (2009), s. 27.
↑ Sokolovič (2009), s. 32.
↑ ^a ^b Sokolovič (2009), s. 33.
↑ ^a ^b Kárpáty (2005), s. 90.
↑ Sokolovič (2009), s. 33–34.
↑ ^a ^b Kárpáty (2005), s. 91.
↑ Medvecký (2006), s. 30.
↑ Kárpáty (2005), s. 100.
↑ Medvecký (2006), s. 33.

Literatura

SOKOLOVIČ, Peter. Hlinkova garda 1938 – 1945. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-89335-10-7. (slovensky)

KÁRPÁTY, Vojtech. Obnovenie Rodobrany a vývoj jej organizačnej struktúry v rokoch 1938–1940. In: Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Banská Bystrica: Katedra histórie FHV UMB a Ústav vedy a výskumu UMB v Banskej Bystrici, 2005. Dostupné online. ISBN 80-8083-147-5. (slovensky)
MEDVECKÝ, Matej. Vznik Ústredne štátnej bezpečnosti. Pamäť národa. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2006, čís. 2. Dostupné online. (slovensky)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Rodobrana
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[12] Kvůli jejím amatérským metodám nazývali příslušníci ÚŠB Rodobranu „nickcarterovským spolkem“.^[11]

[sokolovič0-1] Sokolovič (2009), s. 24.

[kárpáty0-2] Kárpáty (2005), s. 89.

[sokolovič1-3] Sokolovič (2009), s. 25.

[sokolovič2-4] Sokolovič (2009), s. 29.

[sokolovič3-5] Sokolovič (2009), s. 27.

[sokolovič4-6] Sokolovič (2009), s. 32.

[sokolovič5-7] Sokolovič (2009), s. 33.

[kárpáty1-8] Kárpáty (2005), s. 90.

[sokolovič6-9] Sokolovič (2009), s. 33–34.

[kárpáty2-10] Kárpáty (2005), s. 91.

[usb1-11] Medvecký (2006), s. 30.

[kárpáty3-13] Kárpáty (2005), s. 100.

[usb2-14] Medvecký (2006), s. 33.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[pozn. 1]

[12]

[13]

[11]