A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rechovot רחובות | |
---|---|
Knihovna v Rechovotu | |
Poloha | |
Souřadnice | 31°53′38″ s. š., 34°48′59″ v. d. |
Nadmořská výška | 25 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Centrální |
Rechovot | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 23,041 km²[1] |
Počet obyvatel | 150 748 (2022) |
Hustota zalidnění | 5574,5 (r.2014) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Matan Dil (מתן דיל)[2][3] |
Vznik | 1890 |
Zakladatel | Židé z Polska |
Oficiální web | www |
PSČ | 76100 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rechovot (hebrejsky רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot[4]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. V roce 2022 počet obyvatel Rechovotu překročil 150 000.[5] Starostou města je Rachamim Malul.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.
Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Aškelon.
Historie
Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.
Rechovot byl založen roku 1890[4] varšavskými Židy,[6] kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[7][8]
V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[8]
První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[8]
Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[8] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 106 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 112 300 osob).[4]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 128 900 lidí.[9] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[10]
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1948 | 12 522 |
1949 | 14 800 |
1950 | 18 200 |
1951 | 21 200 |
1952 | 23 000 |
1953 | 25 500 |
1954 | 25 500 |
1955 | 26 000 |
1956 | 27 700 |
1957 | 28 200 |
1958 | 28 400 |
1959 | 28 500 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1960 | 28 000 |
1961 | 29 900 |
1962 | 30 400 |
1963 | 31 300 |
1964 | 32 000 |
1965 | 32 800 |
1966 | 33 200 |
1967 | 34 000 |
1968 | 34 800 |
1969 | 35 600 |
1970 | 36 600 |
1971 | 37 900 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1972 | 39 200 |
1973 | 43 300 |
1974 | 46 700 |
1975 | 50 100 |
1976 | 54 000 |
1977 | 57 600 |
1978 | 61 000 |
1979 | 63 700 |
1980 | 66 200 |
1981 | 67 100 |
1982 | 68 400 |
1983 | 67 900 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1984 | 70 000 |
1985 | 70 300 |
1986 | 71 000 |
1987 | 71 900 |
1988 | 72 500 |
1989 | 73 800 |
1990 | 80 300 |
1991 | 83 000 |
1992 | 83 100 |
1993 | 83 200 |
1994 | 84 900 |
1995 | 85 182 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1996 | 86 397 |
1997 | 88 243 |
1998 | 90 284 |
1999 | 92 600 |
2000 | 95 046 |
2001 | 97 041 |
2002 | 98 800 |
2003 | 100 100 |
2004 | 101 900 |
2005 | 103 000 |
2006 | 104 500 |
2007 | 106 200 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2008 | 111 100 |
2009 | 112 700 |
2010 | 115 600 |
2011 | 118 100 |
2012 | 120 900 |
2013 | 125 000 |
2014 | 128 900 |
2015 | 132 700 |
2016 | 135 700 |
2017 | 138 400 |
2018 | 141 600 |
Významní rodáci
- Ari Šavit, izraelský novinář a spisovatel
Partnerská města
- Manchester, Spojené království
- Paraná, Argentina
- Grenoble, Francie
- Filadelfie, Spojené státy americké
- Rochester, Spojené státy americké
- Heidelberg, Německo
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ Ultra-Orthodox retake Beit Shemesh, former Haifa mayor Yona Yahav returns to office . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ הסיבוב השני ברחובות: מתן דיל נבחר לראשות העיר . 11 March 2024 . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Regional Statistics . Central Bureau of Statistics (CBS) . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rehovot, Izrael . Encyklopaedia Britannica . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d Rehovot (Israel) . Flags of the World . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 . Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ Archivovaná kopie . Izraelský centrální statistický úřad cit. 2008-06-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. (hebrejsky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rechovot na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk