RITM-200 je malý tlakovodní reaktor vyvinutý konstrukční kanceláří OKBM Afrikantov (součást Rosatomu) původně pro ruské jaderné ledoborce. Jeho výkon je 55 MWe a plánuje se jeho použití v pozemních jaderných elektrárnách malého výkonu. Předchůdcem je KLT-40 a zamýšleným následovníkem RITM-400.

Základní parametry

Reaktor má integrovanou konstrukci, to znamená, že parogenerátory a hlavní cirkulační čerpadla jsou pevnou součástí tlakové nádoby reaktoru. Výměna paliva probíhá jednou za 5 až 7 let a mění se celá aktivní zóna zároveň. V ní se nachází 199 palivových kazet s uranem obohaceným pod 20 %.^[1]

Reaktor váží 147,5 tuny, na výšku má 7,3 metru a průměr 3,3 metru.^[2]

Použití

Jaderné ledoborce

Reaktor byl vyvinut pro jaderné ledoborce označované jako LK-60 nebo Projekt 22220. Celkem má být postaveno pět těchto plavidel a první z nich, Arktika, byla 21. října 2020 uvedena do provozu.^[3] Každá loď má na palubě dva tyto reaktory, které jí dávají výkon na lodních šroubech 60 MW.

Tyto reaktory vyrábějí páru, která je na turbíně s elektrogenerátorem přeměňována na elektřinu používanou pro lodní elektromotory a pro systémy na lodi. Ohřátá pára je používána k vytápění plavidla, včetně skleníků pro pěstování čerstvé zeleniny a ovoce.

První reaktor RITM-200 byl vyroben v podniku ZiO Podolsk (součást strojírenské divize Rosatomu) v roce 2016^[4] a výroba dalších pěti reaktorů probíhala do roku 2018.^[4] Reaktory byly namontovány na palubu pilotního ledoborce Arktika a v květnu 2019 začalo zavážení paliva do reaktorů.

Plovoucí jaderné elektrárny

Reaktor má být používán v plovoucích jaderných elektrárnách OPEB (optimalizovaný plovoucí energetický blok). Podobně jako plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov budou na palubě dva reaktory, které budou dodávat elektřinu a teplo a v případě některých aplikací i odsolovat mořskou vodu. Dva reaktory RITM-200 budou mít v souhrnu výkon 100 MWe.^[5]

Pozemní malé jaderné elektrárny

Rosatom připravuje projekt jaderné elektrárny malého výkonu, která bude používat reaktory RITM-200. Dvě lokality, ze kterých bylo vybíráno místo pro pilotní projekt, leží v Čeljabinské oblasti a v Jakutsku.^[6] Mluvilo se také o Baimské pánvi v Čukotském autonomním okruhu.^[7] V listopadu 2020 nakonec zvítězilo Jakutsko.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Ruské jaderné reaktory
Tlakovodní	KLT-40 RITM-200 VVER-70 VVER-210 VVER-365 VVER-440 VVER-500 VVER-600 VVER-640 VVER-1000 VVER-1200 VVER-1300 VVER-1500 VVER-1700 VVER-1800 VVER-2000
Varné	AM-1 AMB EGP-6 RBMK MKER WGERS BKER AST-200 AST-300 AST-500
Množivé	BN
Jiné	BREST