A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně i dalších květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (i přes 1 200 kg).[pozn. 1] Plod je specifický orgán krytosemenných rostlin (a např. útvar jinanu připomínající plod není nic než vajíčko se zdužnatělým osemením).[2] Soubor plodů, vznikajících z pestíků jednoho květu a spojených květním lůžkem, se nazývá souplodí. Plodenství je soubor plodů na společném stonku, vznikající z celého květenství. Pokud se na formování plodu podílejí i jiné květní části než semeník, označuje se jako nepravý plod.[3][4]
Způsoby rozšiřování plodů
- Anemochorie: větrem – plody jsou většinou vybaveny křidélky (u javoru) či chmýřím (u pampelišky)
- Zoochorie: živočichy – přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávicí trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
- Hydrochorie: vodou – u vodních rostlin
- Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky
Klasifikace plodů
Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.
Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.
Typy plodů
- Pukavé: Po dosažení zralosti plod pukne a semena se uvolní
- Nepukavé: Po dosažení zralosti nedochází k uvolnění semen. Plod odpadává celý.
- Lámavé: Po dozrání se rozpadne plod na jednosemenné části, tyto části nekopírují linii plodolistu (rozpadají se napříč).
- Poltivé: Po dozrání se plod rozpadne na jednotlivé části (dle linie plodolistu), kdy každá nese jedno semeno.
Podle typu gynecea
Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU[5]. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.
- Apokarpní plody
- Cenokarpní plody
- pukavé: tobolka (suchá tobolka, dužnatá tobolka), šešule (resp. šešulka)
- nepukavé: víceplodolistová nažka, oříšek, obilka, bobule (vysychavá bobule), peckovice
- rozpadavé
- poltivé: dvounažka, dvoupeckovička, zobanitý plod, knoflíčkovité plody slézů, rozpadavé plody pryšců,
- lámavé: struk, dvojstruk, tvrdka
Suchý nebo dužnatý
Tento typ dělení se aplikuje na českých základních a středních školách.
- Suché plody
- Dužnaté plody
- Nepravé plody
Souplodí, jedná se o soubor plodů vzniklých z jednoho květu, avšak s více pestíky:
- Souplodí měchýřků – blatouch bahenní, orlíček obecný, čemeřice zelená
- Souplodí peckoviček – ostružiník maliník
- Souplodí nažek – jahodník (na zdužnatělém květním lůžku), růže (ve zdužnatělé češuli)
- Malvice = měchýřky v češuli – jabloň obecná, jeřáb oskeruše
Odkazy
Poznámky
- ↑ V říjnu 2023 byla naměřena rekordní hmotnost dýně, tedy plodu tykve velkoplodé - 1 246,92 kg. O vypěstování rekordního plodu nazvaného Michael Jordan se zasloužil Travis Gienger z Minnesoty, USA.[1]
Reference
- ↑ MLYNÁŘ, Michael. Nejtěžší dýně na světě váží 1247 kilogramů a jmenuje se Michael Jordan. Novinky.cz . Borgis, 2023-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L. Rozmnožování organismů. Praha: Ústřední komise biologické olympiády, 2000.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
- ↑ STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. (anglicky) Archivováno 8. 3. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Milan Štech: studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU
Literatura
- HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Jedlé a jedovaté rostliny a plody: poznejte rozdíl. Praha : Grada, 2021. 143 s. - ISBN 978-80-271-3038-2
- KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
- NOVÁK, Jan. Plody našich i cizokrajných rostlin. Ilustr. František Fišer, foto Helena Nováková. Praha : Grada, 2005. 96 s. - ISBN 80-247-1251-2
- ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
- REISENAUER, Roman, et al. Co je co? 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu plod na Wikimedia Commons
- Téma Plod ve Wikicitátech
- Encyklopedické heslo Plod v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Typy plodů na BioLibu
- Studijní materiály k rostlinné morfologii na BF JU
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk