Pendentiv (také pandantiv, pandántiv, pandativ, pendantiv či pendativ^[1], francouzsky pendentif – přívěsek) je v architektuře přibližně trojúhelníkovitá výplň cípů čtvercového nebo obdélného prostoru, který má být zakryt kruhovou nebo oválnou kupolí.

Popis

Užitkové i sakrální stavby a prostory mívají nejčastěji pravoúhlý půdorys. Pokud se nad ním má vytvořit kupolovitá klenba, musí buď v rozích sbíhat dolů, anebo se do rohů prostoru vloží vyduté pendentivy, na něž pak lze nasadit kupoli, případně válcový buben (tambur). Výhoda spočívá v lepším přenášení sil z kupole na nosné stěny, případně pilíře stavby.^[2]

Historie

Pendentiv patrně vynalezli byzantští architekti a jedno z prvních známých použití jsou veliké pendentivy v centrálním prostoru chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli z let 532–537. Jsou téměř 20 m vysoké a poskytují dekorativně velmi účinnou plochu pro malby nebo mozaiky.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• B. Fletcher, A history of architecture. New York: Scribner 1948
• J. S. Curl, Oxford dictionary of architecture. Oxford University Press 2000. Hesla dome a pendentive.

Související články

• Klenba
• Kupole

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pendentiv na Wikimedia Commons