Palác Straků z Nedabylic

Palác Straků z Nedabylic
	Maltézské náměstí, palác Straků z Nedabylic
Účel stavby
	městská rezidence
Základní informace
Sloh	Baroko
Architekt	Jan Baptista Mathey
Výstavba	na konci 17. století
Materiál	Zdivo
Stavebník	Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů
Další majitelé	Strakové z Nedabylic
Současný majitel	Český stát
Poloha
Adresa	Maltézské náměstí 476/14; Lázeňská 476/1; Praha 1, Malá Strana; 118 00 Praha 011, Česko
Ulice	Lázeňská a Maltézské náměstí
Souřadnice	50°5′9″ s. š., 14°24′19″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39509/1-854 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Straků z Nedabylic nebo také U sedmi čertů či U bílého koníčka je památka nacházející se v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka;^[1] adresa je Maltézské náměstí 476/14 (vstup do paláce) a Lázeňská 476/1 (vstup na nádvoří). Sídlí v něm Konzervatoř a střední škola Jana Deyla.

Historie

Na místě dnešního paláce stál renesanční dům postavený na přelomu 16. a 17. století. Ve dvoře domu měl liteckou dílnu sochař a mystik Adrian de Vries.^[2]

Přestavbu do podoby barokního paláce realizoval po roce 1664 Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů (1622–1692), snad podle projektu Jana Baptisty Matheye. Současný název je odvozen od následujícího majitele hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic (1645–1720) a jeho potomků, kteří dům vlastnili do roku 1748.^[3]

Jedním z pozdějších majitelů byl Karel Ignác Clary-Aldringen (1729–1791), který ho odprodal Josefovi z Valdštejna (1755–1814). V roce 1818 byl dům prodán měšťanům a jako šlechtické sídlo už využíván nebyl.^[4]

Od roku 1912 zde sídlí Deylův ústav slepců a instituce na něj ve své činnosti navazující.

Historie jednoho z názvů domu U sedmi čertů souvisí s podivínskou obyvatelkou Luisou Niemetzovou (Luisa Němcová, 1822–1895),^[5]^[6] jejímž příběhem se ve své povídce Bankrot páně Křikavův volně inspiroval Ignát Herrmann.

O minulosti i současném životě v domě pojednává i román Černobílé rty Petra Maděry.

Popis

Objekt sestává z hlavní dvoupatrové budovy obrácené do Maltézského náměstí, kde je podloubí, a dále z jednopatrového zadního křídla a přízemního pravého dvorního křídla, které ohraničují dvůr přístupný z Lázeňské ulice. V jihovýchodním nároží palácové budovy jsou pravděpodobně pozůstatky věže, tvořící kdysi součást johanitského opevnění.

Hlavní průčelí je raně barokní, druhé patro je o něco vyšší než první a kdysi sloužilo jako reprezentativní piano nobile.

V interiérech jsou cenné zejména zachované nástěnné malby Jana Rudolfa Byseho, štuková výzdoba, barokní portály dveří a dveřní křídla.^[1]^[7]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Straků z Nedabylic na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 151540 : Palác Straků z Nedabylic. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
↑ VLNAS, Vít. Pražské paláce; Praha, 2000. S. 284–290. ISBN 80-85770-90-3
↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 276.
↑ NP. Neznámá Praha . 2013-05-23 . Dostupné online.
↑ Smrt podivínské majitelky domu „u sedmi čertů“. Národní politika. 28. 12. 1895, s. 4–5. Dostupné online.
↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz . . Dostupné online.
↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J. Jan Rudolf Bys v Praze. Umění. 1962, roč. 10, čís. 5, s. 537–577, obr..

Literatura

RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 712.
KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 94–97.

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Palác_Straků_z_Nedabylic
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:0-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 151540 : Palác Straků z Nedabylic. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[2] VLNAS, Vít. Pražské paláce; Praha, 2000. S. 284–290. ISBN 80-85770-90-3

[3] POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 276.

[4] NP. Neznámá Praha . 2013-05-23 . Dostupné online.

[5] Smrt podivínské majitelky domu „u sedmi čertů“. Národní politika. 28. 12. 1895, s. 4–5. Dostupné online.

[6] Policejni prihlasky. digi.nacr.cz . . Dostupné online.

[7] BLAŽÍČEK, Oldřich J. Jan Rudolf Bys v Praze. Umění. 1962, roč. 10, čís. 5, s. 537–577, obr..

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Šlechtické paláce v Praze

Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)

Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác