Obděnice
Zřícenina tvrze
Základní informace
Sloh	renesanční
Další majitelé	Jakub Krčín Lobkovicové
Poloha
Adresa	Obděnice, Petrovice, Česko Česko
Souřadnice	49°33′7,16″ s. š., 14°22′28,32″ v. d.
Obděnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45296/2-2489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obděnice jsou zřícenina tvrze ve stejnojmenné vesnici u Petrovic v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Založena byla zřejmě v patnáctém století, koncem šestnáctého století ji výrazně rozšířil Jakub Krčín a jako panské sídlo sloužila přibližně do třicetileté války. Poté tvrz ztratila svůj význam, a změnila se na zříceninu, která je chráněna jako kulturní památka.^[1]

Historie

Starší panské sídlo v Obděnicích bývalo už na začátku třináctého století, ale stávalo pravděpodobně v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie. Mladší tvrz je poprvé písemně doložena až v roce 1593, ale za jejího majitele je považován už Jan Jedlice z Obděnic, služebník Rožmberků připomínaný ve vsi v letech 1452–1475.^[2] Statek po Janovi zdědil jeho příbuzný Kunrat z Petrovic. Dalšími držiteli se stali Mikuláš Smrčka ze Mnichu (roku 1504), Předbor z Radešína (1523) a Kateřina z Radešína, rozená z Vrchovišť, která Obděnice před rokem 1540 prodala Oldřichu Smrčkovi ze Mnichu. Oldřich zemřel před rokem 1557 a z jeho tří synů vesnice připadla nejstaršímu Jindřichovi. Od roku 1581 tvrz patřila Oldřichovi mladšímu, který snad byl Jindřichovým synem.^[3]

Oldřich Smrčka ze Mnichu Obděnice roku 1593 prodal Jakubu Krčínovi. Nový majitel tvrz výrazně přestavěl, ale vedl spory s Jindřichem Doudlebským, kterému v Obděnicích patřily dvě usedlosti. Spory Jakub Krčín vyřešil v roce 1601, kdy koupil Petrovice i s oběma obděnickými grunty. Roku 1604 Obděnice po otci zdědila nejmladší dcera Johanka provdaná za Oldřicha Myšku ze Žlutic. Oldřich se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Statek poté v roce 1623 koupila Polyxena z Lobkovic a Lobkovicové jej připojili k Vysokému Chlumci. Tvrz ztratila svou sídelní funkci a začala chátrat. Podle popisu z roku 1652 byly krovy ve špatném stavu a střecha potřebovala vyměnit.^[3] Ještě v roce 1677 se na tvrzi bydlelo.^[4] Střecha byla pokrytá šindelem a cihlami. Uvnitř bylo šest pokojů, jedenáct komor, čtyři suché sklepy, kuchyně a lednice. Během dalšího století však budovy zchátraly a změnily se ve zříceninu.^[3]

Stavební podoba

Pozůstatky tvrze se nacházejí na pozemcích usedlosti čp. 2, 3, 25, 30, 34, 31 a 35, přičemž nejvýraznější části zdiva se dochovaly u prvních tří z nich. Dům čp. 24 patřil k nejlépe zachovaným částem tvrze, ale po roce 1946 byl opuštěn a zanikl. V jeho sousedství stávala ještě v roce 1899 věžová brána s klenutým průjezdem. V domě čp. 2 se nachází místnost s valenou klenbou s trojbokými výsečemi a hřebínky, zbytky černé kuchyně z roku 1599, druhotně použitý gotický sedlový portálek ze žuly a velké plochy renesančních omítek. Reliéf pozemků, zejména u domu čp. 34, dokládá existenci příkopu.^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam tvrzí ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obděnice na Wikimedia Commons