A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nikopol Никопол | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°41′55″ s. š., 24°53′33″ v. d. |
Nadmořská výška | 179 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Plevenská |
Obština | Nikopol |
Nikopol | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 35,2 km² |
Počet obyvatel | 3 501 (2022[1]) |
Hustota zalidnění | 99,5 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři, Turci |
Náboženské složení | pravoslaví, islám |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 5940 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikopol (bulharsky Никопол) je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na břehu Dunaje. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 3 500[2] obyvatel.
Historie
Podle archeologických výzkumů se nejstarší stopy po osídlení datují do starší doby kamenné. Na vrchu Kaleto byly nalezeny pozůstatky z doby Thráků (1200 – 100 př. n. l.). Za Římské říše byla osada začleněna do provincie Moesie a ta se po rozdělení říše ve 4. století stala součástí Východořímské říše. V roce 1059 získalo jméno Nikopolis (město vítězství).
Po dobytí hlavního města bulharské říše Tarnova osmanskými Turky v roce 1393 se bulharský car Ivan Šišman opevnil ve zdejší pevnosti. Nikopol se tak prakticky stala bulharským hlavním městem až do 3. června 1395, kdy byla dobyta a Ivan Šišman zabit, čím přestalo existovat i jeho království. Poté se Nikopol stala centrem sandžaku, který pokrýval území bývalé říše v hranicích před jejím pádem. K němu až do roku 1516 patřily kazy İvraca, Lofça, Plevne, Mromorniça a další. Situaci po vítězství Osmanské říše se pokusily zvrátit evropské země a vypravily proti ní křížovou výpravu, které se zúčastnily síly z Francie, Anglie, Skotska, Maďarska, Svaté říše římské, Polska, Švýcarska, Benátek, Janova, Valašska, Bulharska a řádu rytířů sv. Mikuláše. 25. září 1396 proběhla poblíž města bitva, v níž byli křižáci drtivě poraženi, čímž padla jedna z posledních evropských nadějí na záchranu Konstantinopole. V rámci další křížové výpravy se 16. října 1444 spojená křižácká armáda Vladislava III. a Jánose Hunyadiho pokusila zbořit hradby pevnosti, ale kvůli odporu obránců od úmyslu upustila. Za osmanské nadvlády s město nazývalo Niğbolu a v roce 1469 jím prošel průvod s ostatky sv. Ivana Rilského převážený z Tarnova do Rilského kláštera. V následujícím období (15. století – 17. století) byla Nikopol jedním z největších vojensko-správních středisek se silnou pevností a intenzivním hospodářským, duchovním a politickým životem. Až do masového exodu bulharských paulikiánů do Thrákie byl nikopolský sandžak v 16. a 17. století jejich hlavním centrem. Po jejich odchodu se stal sídlem katolického biskupství. V roce 1738 bylo místní obyvatelstvo převážně turecké. Město začalo upadat a na přelomu 18. a 19. století ztratilo svůj status vojensko-správního a sociálně-politického centra. V poslední fázi osmanské nadvlády bylo město rozděleno na tři čtvrti: tureckou, bulharskou a židovskou, kde žilo celkem asi 20 000 obyvatel, z nichž většina byli Turci.
Město bylo osvobozeno na počátku rusko-turecké války 16. července 1877, přičemž bylo bitvou značně poškozeno. Převážná část tureckých obyvatel byla poté z města vyhnána. V roce 1965 byla na břehu Dunaje postavena továrna na baterie a v roce 1984 byla modernizována. V roce 1998 byla privatizována a její výrobky jsou známy pode značkou MACH.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 3 501 obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 203 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- ↑ a b Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. . Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2022-12-15 . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА . Sofie: Национален статистически институт, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikopol na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk