A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Naftalij Aronovič Frenkel | |
---|---|
Narození | 1883 Haifa, Osmanská říše |
Úmrtí | 1960 (ve věku 76–77 let) Moskva, SSSR |
Místo pohřbení | Vvěděnský hřbitov |
Povolání | ženista, mučitel, inženýr a vězeňský pracovník |
Ocenění | Leninův řád Řád rudého praporu práce Řád rudé hvězdy |
Citát | |
Z trestance musíme dostat všechno v prvních třech měsících – pak ho už nepotřebujeme. | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Naftalij Aronovič Frenkel, rusky Нафталий Аронович Френкель (1883–1960) byl ruský židovský podnikatel a člen sovětské tajné policie, který proslul jako organizátor práce v Gulagu, počínaje Soloveckým táborem zvláštního určení na Soloveckých ostrovech, který je považován za jeden z prvních Gulagů.
Život
Jeho původ není zcela jasný. Alexandr Solženicyn ho popisuje jako „Tureckého Žida narozeného v Istanbulu“[1]. Jiné zdroje o něm hovoří jako o „maďarském továrníkovi“.[2] Další tvrdí, že Frenkel pochází z Oděsy.[3] Pak další píší, že byl z Rakouska či Palestiny nebo že pracoval ve Fordově továrně v USA. Jeho záznam z vězeňské knihy jasně hovoří, že byl z Haify, tehdy součástí Osmanské říše. Odtud se dostal (možná přes Oděsu, možná přes Rakousko-Uhersko) do SSSR, kde je popisován jako 'obchodník'.[4][5]
Absolvoval obchodní školu a obchodoval s dřívím. V Mariupoli založil firmu a brzy se stal milionářem, „lesním králem Černého moře“. Měl vlastní parníky a vydával vlastní noviny Kopejka, které pomlouvaly konkurenty. V první světové válce pašoval zbraně přes Gallipoli.
V roce 1916 větřil v Rusku nebezpečí a převedl svůj kapitál do Turecka, kam i odjel. V letech NEPu přijel do SSSR a na tajný příkaz GPU vytvořil, jakoby z vlastní iniciativy, černou burzu na vykupování skvostů a zlata za papírové sovětské rubly. Pamatovali si jej z dřívějška, důvěřovali mu a zlato proudilo do GPU. Po skončení výkupu ho GPU zavřelo. Avšak již na Lubjance a po cestě do Solovek navázal kontakt nahoru.
Po příjezdu na Solovky (1927) ho hned oddělili od transportu, umístili do kamenné boudy mimo území kláštera, dali mu k ruce sluhu a dovolili volný pohyb po ostrově. Stal se velitelem ekonomického oddělení (s výhodami svobodného zaměstnance) a vyslovil svou slavnou tezi o využití vězňů: „z trestance musíme dostat všechno v prvních třech měsících – pak ho už nepotřebujeme.“ Od roku 1928 v Kemu buduje výnosnou přidruženou výrobu. Zakázal tamní noviny, časopisy, divadlo i muzeum. Tisíce lidí zemřely v důsledku děsivých podmínek v lágru za vlády Frenkela a popravy bez soudu nebyly žádnou výjimkou.
V roce 1929 pro něj přiletělo letadlo z Moskvy a odvezlo ho k audienci u Stalina. Hovořili spolu tři hodiny. Frenkel vypracoval rozsáhlý projekt pracovních táborů po celém severu země a dokázal moskevskému vedení, jak výhodná a efektivní je bezplatná práce vězňů. Vedení SSSR se tento projekt nesmírně zalíbil a první stavbou, na které ho chtěli vyzkoušet, byl Bělomořský kanál.
Vznikla celá síť pracovních táborů, v nichž už v květnu roku 1930 bylo vězněno 171 251 lidí. 3. června téhož roku bylo Radou práce a obrany SSSR přijato konečné rozhodnutí o stavbě kanálu. Práce plynula neuvěřitelným tempem. Dne 1. července 1931 byl dokončen nákres celého projektu, 1. srpna téhož roku byly zahájeny stavební práce a na jaře roku 1933 už po novém kanálu pluly první parníky.
Reference
- ↑ Alexandr Solženicyn, Souostroví Gulag, New York, 1973, vol. II, p. 76
- ↑ Malsagov, S.A., Island Hell: A Soviet Prison in the Far North, trans. F.H. Lyon, London, 1926, pp. 61-73
- ↑ Shiryaev, Boris, Neugasimaya lampada, Moskva, 1991, p. 137-8
- ↑ ibid., p. 137-48
- ↑ Rozanov, Mikhail, Solovetskii kontslager v monastire, Moskva, 1979, pp. 174-91
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Naftalij Aronovič Frenkel na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk