Jako nástraha se v rybaření označuje cokoli, co slouží jako potrava ryb nebo ji jen připomíná. Je připevněna k rybářskému háčku a jejím účelem je přimět rybu, aby tento háček pozřela. Mezi nerybáři se často používá nesprávný výraz návnada.

Rozdělení nástrah

Přirozené nástrahy

Přirozené nástrahy jsou buď přímo rostliny nebo živočichové či jejich části a nebo jsou to nástrahy, které jsou z nich vyrobeny (např. různá těsta). Dělí se podle svého původu:

Nástrahy rostlinného původu

• brambory
• luštěniny (zejména hrách)
• kukuřice
• rýže
• chléb i jiné pečivo
• různá těsta
• těstoviny
• ovoce
• chomáče zelených řas (obzvláště v letních měsících)

Nástrahy živočišného původu

• rousnice (i jiné druhy žížal)
• larvy a kukly různých druhů hmyzu – často se souhrnně označují jako „červi“
• jepice
• nitěnky
• menší ryby nebo jejich části
• slanina
• různé druhy sýrů

Umělé nástrahy

Umělé nástrahy jsou vyrobeny z materiálů jako je například dřevo, kov či plasty a slouží k lovu dravců. Z tohoto důvodu k nim bývá připevněn jeden či více háčků (jednoduchých, dvoj- i trojháčků). Mezi základní typy umělých nástrah patří například:

• wobler
• twister
• rotační třpytka
• plandavka
• umělá muška
• streamer
• tailspinner
• spinnerbait
• cikády
• chatterbait

Každý typ se pak vyrábí v nejrůznějších barvách a velikostech. K nejznámějším společnostem vyrábějícím umělé nástrahy patří finská Rapala či americká Mepps která patří k nejvýznamnějším producentům rotačních třpytek na světě.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nástraha na Wikimedia Commons
• Atlas rybářských nástrah a návnad