Národní obec fašistická
Zkratka	NOF
Datum založení	1926
Datum rozpuštění	1939 (sloučení s Národním souručenstvím)
Předseda	Radola Gajda
Ideologie	fašismus antikomunismus antisemitismus panslavismus
Politická pozice	krajní pravice
Mládežnická org.	Junáci NOF
Stranické noviny	Fašistické listy Národní věstník
Slogan	Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem
Barvy	černá
Volební výsledek	2,04 % (NS RČS 1935)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.^[1]

Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda^[2], který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.

Historie

První republika

Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).^[3]

Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.

Druhá republika

V době druhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.^[4] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.^[5] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.

Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.

Volební výsledky

Volby do poslanecké sněmovny

¹ NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (později Národní liga, uskupení kolem Jiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.

Volby do zemských sněmů v roce 1935^[6]6" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Znakyeditovat | editovat zdroj

• 
  Znaky používané NOF
• 
• 

Referenceeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Židenický puč

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní obec fašistická na Wikimedia Commons
• Pavel Baloun: Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou 17. dubna 1932
• Národní obec fašistická na Fronta.cz