A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mithra, staropersky Miša, je zarathuštrický bůh – jazata, smluv a závazků, stád a patron válečníků. Je mu zasvěcena podzimní rovnodennost Mithrakana a měsíc říjen – mihr. Jméno tohoto božstva lze přeložit jako „smlouva“ či „svazek“ a odpovídá védskému Mitrovi. Mithrás uctíváný v pozdně antickém Římě je nepochybně božstvem íránského původu, ale pravděpodobně vychází z tradice odlišné od zarathuštrické.[2][3]
Vývoj
Na základě komparace s védským Mitrou lze předpokládat, že Mithra je starým íránským božstvem smluv a práva. Jelikož v gáthách, nejstarších částech Avesty napsané nejspíše samotným Zarathuštrou, se neobjevuje, předpokládá se, že byl během náboženské reformy nahrazen abstraktním Vohu Mahanem, „Dobrým smýšlením“. Vohu Mahan i Mithra jsou taktéž spojováni s dobytkem. Poté, co se do zarathuštrovského panteonu navrátila stará íránská božstva, objevil se Mithra opět pod svým původním jménem, a vzhledem k tomu, že Ahura Mazda se stal vzdálenou a strnulou postavou, získal i některé jeho funkce. Kromě ochrany lidských usedlostí a smluv je také vybaven sítí vyzvědačů a trestá křivopřísežníky, stejně jako védský Varuna, zároveň také získal funkce démonizovaného Indary, protějšku védského Indry, a stal se bohem válečníků třímajícím hromoklín a nositelem deště. Mithra je někdy uváděn společně s Ahura Mazdou, analogicky k védskému dvandvovému páru Mitra-Varuna. Příklad je avestánské Mithra-Varuna, Hérodotem zmíněné Mesoromasdés – staropersky nejspíše *Miša-Auramazdáh, nebo středoperské Mihrhormuz.[1][4]
V jaštech, souboru hymnů mladších než jsou gáthy, je Mithrovi věnován desátý jašt – Mihr jašt. Je zde označován jako „uctíváníhodný“, „obdařený hojností“, „zabírající vše mezi zemí a nebesy“, „bdělý a nikdy nespící“ a „velmi milostivý“. Zároveň trestá křivopřísežníky a narušitele smluv, je válečníkem jedoucím na voze a je ozbrojen kyjem, a je vlastníkem širých pastvin. V hymnu jsou mu též přisuzováni společníci Sraoša, „poslušnost, kázeň“ a Rašnu, „spravedlnost“, ve středoperštině tato trojice vystupuje jako Mihr, Sroš a Rašn. Společně soudí duše mrtvých u mostu Činvat. V jiných jaštech je spojován s Apam Napátem „Potomkem vod“, Átarem „Ohněm“ a Verethragnou, bohem války.[1][5]
Přestože je Mithra spojován se sluncem, není s ním totožný, bohem slunce je Hvar Chšaéta, je však prvním bohem, který před úsvitem stoupá na posvátnou horu Hará. Ztotožnění Mithry a Slunce se objevuje v řeckých textech o achaimenovské říši, není však jasné, nakolik odráží skutečný stav, k splývání snad mohlo dojít pod vlivem příkladu mezopotámského Šamaše, který je bohem slunce i práva.[1]
Reference
- ↑ a b c d GRENET, Frantz. Encyclopædia Iranica - Mitra: Icongraphy in Iran and Central Asia . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHMIDT, Hanns-Peter. Encyclopædia Iranica - Mitra in Old Indian and Mitra in Old Iranian . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CURTISOVÁ, Vesta Sarkosh. Perské mýty. Praha: Levné knihy, 2006. ISBN 80-7309-415-0. S. 14.
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 122–123.
- ↑ DRESDEN, M. J. Mytologie starého Íránu. In: KRAMER, Samuel Noah. Mytologie starověku. Praha: Orbis, 1977. S. 291–293.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mithra na Wikimedia Commons
- Encyclopædia Iranica - Mitra in Old Indian and Mitra in Old Iranian
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk