Michał Kleofas Ogiński

Michał Kleofas Ogiński
Michał Kleofas Ogiński
Narození	25. září 1765; Guzów
Úmrtí	15. října 1833 (ve věku 68 let); Florencie
Místo pohřbení	Santa Croce
Bydliště	Nizozemsko (1790–1791); Paříž (Desetiletí od 1790 – 1802); Spojené království (1791–1793); Litevské velkoknížectví (1793–1794); Konstantinopol (od 1794); Zaliessie (od 1802); Petrohrad (od 1810); Vilnius (od 1817); Itálie (od 1823); Florencie (do 1833)
Povolání	hudební skladatel, diplomat a politik
Ocenění	Řád bílé orlice; Řád sv. Stanislava
Choť	Izabela Lasocka (od 1789); Maria de Nériová (od 1802)
Děti	Amelia Załuská; Ireneusz Kleofas Ogiński; Franciszek Ksawery Ogiński; Emma Ogińska
Rodiče	Andrzej Ignacy Ogiński a Paula Szembeková
Rod	Ogińští
Příbuzní	Gabriel Ogiński (synovec); Emma Ostaszewská, Michał Karol Załuski, Karol Załuski, Ireneusz Załuski a Stanisław Maria Załuski (vnoučata)
Funkce	mečník Litevského velkoknížectví (1789–1793); pokladník Litevského velkoknížectví (1793–1795)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Kleofas Ogiński (25. září 1765, Guzów – 15. říjen 1833, Florencie) byl polský hudební skladatel, diplomat a politik. Tvořil zejména klavírní skladby (polonézy, mazurky). Známý je i jeho spis Listy o muzyce.^[3] Za osobnost svých dějin ho považují jak Poláci, tak Litevci i Bělorusové.^[4]

Pocházel z velmi vlivné šlechtické rodiny. Byl velvyslancem Polsko-litevské unie v Británii a Nizozemsku. Byl též běloruským poslancem. Zúčastnil se Kościuszkova povstání, kvůli čemuž musel odejít ze země. Roku 1794 emigroval do Itálie, pokračoval však v diplomatické činnosti pro polskou exilovou komunitu. Roku 1802 se vrátil do Polska. Zemřel však v Itálii, kde má i hrob ve florentském kostele Santa Maria Novella.^[5]

Jeho nejznámější skladbou je polonéza Pożegnanie Ojczyzny (Sbohem vlasti), známá též jako Polonaise in A minor či Les Adieux, kterou napsal v emigraci. Skladba je považována za předzvěst romantismu.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Огинский. In: Riemannův hudební slovník.
↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=67272&title=Ogi%F1ski&s_lang=2
↑ http://www.belarus.by/en/about-belarus/famous-belarusians
↑ www.usc.edu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05.
↑ Don Michael Randel, The Harvard Bibliographical Dictionary of music, Cambridge University Press, 1996, s. 649.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Michał Kleofas Ogiński na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Michał_Kleofas_Ogiński
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[53afed925a838d1211fb654388a5b5b0fed8e402-1] Dostupné online.

[e6981c55ce3d0ffbc2f1dcb77b2e174b66249a2a-2] Огинский. In: Riemannův hudební slovník.

[3] ttp://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=67272&title=Ogi%F1ski&s_lang=2

[4] ttp://www.belarus.by/en/about-belarus/famous-belarusians

[5] www.usc.edu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05.

[6] Don Michael Randel, The Harvard Bibliographical Dictionary of music, Cambridge University Press, 1996, s. 649.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Michał Kleofas Ogiński

Narození	25. září 1765 Guzów
Úmrtí	15. října 1833 (ve věku 68 let) Florencie
Místo pohřbení	Santa Croce
Bydliště	Nizozemsko (1790–1791) Paříž (Desetiletí od 1790 – 1802) Spojené království (1791–1793) Litevské velkoknížectví (1793–1794) Konstantinopol (od 1794) Zaliessie (od 1802) Petrohrad (od 1810) Vilnius (od 1817) Itálie (od 1823) Florencie (do 1833)
Povolání	hudební skladatel, diplomat a politik
Ocenění	Řád bílé orlice Řád sv. Stanislava
Choť	Izabela Lasocka (od 1789) Maria de Nériová (od 1802)
Děti	Amelia Załuská Ireneusz Kleofas Ogiński Franciszek Ksawery Ogiński Emma Ogińska
Rodiče	Andrzej Ignacy Ogiński^[1] a Paula Szembeková
Rod	Ogińští
Příbuzní	Gabriel Ogiński (synovec)^[2] Emma Ostaszewská, Michał Karol Załuski, Karol Załuski, Ireneusz Załuski a Stanisław Maria Załuski (vnoučata)
Funkce	mečník Litevského velkoknížectví (1789–1793) pokladník Litevského velkoknížectví (1793–1795)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.