Spojená autonomní vláda Meng-ťiangu  蒙疆聯合自治政府  Měngjiāng Liánhé Zìzhì Zhèngfǔ Mōkyō Rengō Jichi Seifu ←  1939–1945  →  → vlajka znak
Geografie Mengkukuo (tmavé zbarvení) v rámci Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity
Hlavní město	Kalgan
Rozloha	506 800 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	~ 5 500 000
Národnostní složení	Číňané-Chanové (kolem 80%), Japonci, Mongolové, Korejci, Rusové, Mandžuové
Jazyky	čínština, mongolština, japonština
Státní útvar
Státní zřízení	vojenská diktatura (loutkový stát)
Měna	meng-ťianský jüan
Vznik	1939
Zánik	1945
Státní útvary a území
Předcházející Čínská republika (1912–1949) Následující Čínská republika (Wang Ťing-wej) sovětská okupace Mandžuska

Mengkukuo neboli Meng-ťiang byla autonomní oblast ve Vnitřním Mongolsku, fungující pod čínskou svrchovaností a japonskou kontrolou. Území se skládalo z tehdejších čínských provincií Chahar a Suiyuan, hlavním městem byl Kalgan a vládce byl Demčigdonrov.

Historie

Vznik a fungování

Po japonském záboru Mandžuska v roce 1931 vzniklo v ostatní Číně politické napětí a prohloubila se stávající anarchie. Značná část Číny se dostala, nebo již byla, pod kontrolu vojenských velitelů. Mengkukuo, čili Meng-ťiang vznikl 12. května 1936 jako Vojenská vláda Vnitřního Mongolska. Od roku 1939 se postupně formálně dostávala pod vedení čínských kolaborantů s Japonskem. V roce 1940 vznikla v Nankingu tzv. Reorganizovaná národní vláda Čínské Republiky, čili režim Wang Ťing-weje, poté se Meng-ťiang dostal pod jeho kontrolu, ale až do konce své existence si zachovával poměrně širokou autonomii.

Zánik

Roku 1945 dobyla Vnitřní Mongolsko sovětská a mongolská armáda v rámci Operace Srpnová bouře.

Vojenské aktivity

Fungovala zde domorodá armáda, tzv. Armáda Vnitřního Mongolska nebo Národní armáda Meng-ťiangu, a to jako součást Kwantungské armády. Tato armáda disponovala pistolemi, puškami, samopaly, kulomety (např. československý lehký kulomet vz. 26), minomety, děly a protileteckými kanóny. Během své existence měla k disposici od 4 do 10 tisíc mužů. Naopak nedisponovala tanky a těžšími zbraněmi. Většinu armády tvořilo jezdectvo s koňmi a velbloudy.

Diplomatické a civilní aktivity

Stejně jako většina států vzniklých za podpory Japonska byl Meng-ťiang na něm závislý a diplomatické tahy byly většinou pod taktovkou Japonska a od roku 1940 pod vedením čínských kolaborantů. Vláda tiskla vlastní peníze a poštovní známky prostřednictvím Japonci ustavené Banky Meng-ťiangu a měla značné rezervy železa.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menjiang na anglické Wikipedii.

Související články

• Mandžukuo
• Demčigdonrov
• Vnitřní Mongolsko
• Armáda Vnitřního Mongolska- ozbrojené síly Mengkukua

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mengkukuo na Wikimedia Commons

Velká východoasijská sféra vzájemné prosperity (Japonsko a jeho vazalské státy za 2. světové války)
Členské státy	Japonsko Svobodná Indie • Mandžukuo • Mengkukuo • Filipínská republika • Barmský stát • Čína-Nanking • Kambodža • Thajsko (1941-1945) • Vietnam (1945) • Laos (1945) • Indonéská národní strana
Území okupovaná Japonskem	Čosen (Korea) • Formosa (Tchaj-wan) • Hongkong • Singapur • Malajsko • Holandská Východní Indie • Borneo • Guam • Francouzská Indočína • Portugalský Timor