A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Maiorem hac dilectionem česky Větší láska než tato apoštolský list ve formě motu proprio papeže Františka | |
---|---|
Datum | 11. července 2017 |
Téma | svatořečení v rámci kanonizačních procedur římskokatolické církve |
Text | |
latinsky | |
anglicky |
Maiorem hac dilectionem (česky Větší láska než tato) je apoštolský list vydaný formou motu proprio papeže Františka z 11. července 2017.[1] Dokument vytváří novou cestu ke svatořečení v rámci kanonizačních procedur římskokatolické církve, a to cestou oblatio vitae. To znamená obětovat svůj život a předčasně zemřít za jiného člověka; jde o to dát svůj život jako oběť za druhého.[2]
Obsah
František nejprve uvádí, že není větší lásky, než když člověk obětuje vlastní život za své přátele a bližní, a přitom vychází z konkrétního úryvku z Janova evangelia – J 15, 13 (Kral, ČEP). Zmiňuje, že takový čin si zasluhuje, aby se o něm uvažovalo v souvislosti se svatostí, protože dotyčný je považován za člověka, který v přiměřené míře osvědčil křesťanské ctnosti, ale nezapadá do zavedených kategorií praxe křesťanských ctností v heroické míře a vědomého prolití krve pro Ježíše Krista.[1]
Papež proto stanovuje pět zásad, které je třeba stanovit pro „oblatio vitae“ (oběť života) na cestě k blahořečení. Kritéria jsou následující:
- svobodná a dobrovolná oběť života a hrdinské přijetí (proper caritatem) jisté a předčasné smrti;
- souvislost mezi nabídkou života a předčasnou smrtí;
- uplatňování křesťanských ctností, alespoň pokud je to běžně možné, před nabídkou života a poté až do smrti;
- existenci pověsti svatosti a znamení alespoň po smrti;
- nutnost zázraku pro blahořečení, k němuž došlo po smrti Božího služebníka a na jeho přímluvu.[2]
Kritéria se stále řídí apoštolskou konstitucí Divinus perfectionis Magister, kterou vydal papež Jan Pavel II. v roce 1983, a dalším dokumentem vydaným v téže době.
Původ
Otázka, zda by bylo možné zavést čtvrtou cestu ke svatosti, vyvstala v diskusi mezi členy Kongregace pro svatořečení na jejich řádném kongresu, který se konal 24. ledna 2014. Prefekt kongregace kardinál Angelo Amato tuto záležitost zpochybnil u papeže během jejich setkání 7. února následujícího roku. Podle Marcella Bartolucciho papež „schválil a podpořil“ studie o této čtvrté cestě, v rámci kterých byla sestavena dokumentace pro další výzkum.[2]
Kongregace uspořádala 2. června 2016 zvláštní kongres, na němž se k dalším diskusím dostavilo několik odborníků včetně deseti konzultorů a pěti postulátorů včetně předsedy setkání biskupa Enrica dal Covola, který byl zároveň postulátorem. Bylo předloženo pět otázek, jak by kongregace mohla zavést novou cestu blahořečení a jaká kritéria by bylo třeba zavést, aby se prosadila. Na plenárním zasedání 27. září členové kongregace z řad kardinálů a biskupů diskutovali o různých rozměrech celé problematiky a pro tuto novou cestu ke svatořečení bylo odhlasováno kladné stanovisko, i když jako podstatný rys byla zdůrazněna nutnost schváleného zázraku. Závěry tohoto zasedání byly zaslány papeži v dopise z 28. listopadu 2016.[2]
Státní sekretář kardinál Pietro Parolin 17. ledna informoval kardinála Amata, že papež 10. ledna schválil návrhy na novou cestu blahořečení a zároveň požádal kongregaci o vypracování textu dokumentu, který by toto schválení učinil formálním.
Zveřejnění
Marcello Bartolucci napsal po zveřejnění dokumentu článek pro L'Osservatore Romano, v němž zdůraznil, že papež:
- „... otevřel cestu k blahořečení těm věřícím, kteří inspirováni láskou hrdinně obětovali svůj život za bližního, svobodně a dobrovolně přijali jistou a předčasnou smrt v odhodlání následovat Ježíše...“[2]
Bartolucci dále rozvedl kritéria a řekl, že ostatní tři cesty ke svatosti (mučednictví a hrdinské ctnosti, stejně jako ekvivalentní blahořečení) nestačí k tomu, aby bylo možné interpretovat všechny potenciální příčiny svatosti u jednotlivců, a zároveň připomněl, že Kongregace pro kauzy svatých diskutovala o tom, zda by nová cesta byla životaschopná.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maiorem hac dilectionem na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Pope Francis creates new category for beatification: oblatio vitae . Vatican News Service, 2017-07-11, rev. 2017-07-16 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-16. (angličtina)
- ↑ a b c d e BARTOLUCCI, Marcello. The offer of life in the causes of saints . L'Osservatore Romano, 2017-07-23, rev. 2017-07-26 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-23. (angličtina)
Související články
Externí odkazy
- FRANTIŠEK, Papež. Apostolic Letter issued Motu Proprio "maiorem hac dilectionem" on the offer of life, 11.07.2017" . Holy See Press Office, 2017-07-11 . Dostupné online. (angličtina)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk