Koronavirus MERS-CoV
Obarvený snímek z transmisního elektronového mikroskopu zobrazující virus MERS (žlutě) přichycený k buňce
Baltimorova klasifikace virů
Skupina	IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Vědecká klasifikace
Realm	Riboviria
Říše	Orthornavirae
Kmen	Pisuviricota
Třída	Pisoniviricetes
Řád	Nidovirales
Podřád	Cornidovirineae
Čeleď	Coronaviridae
Podčeleď	Orthocoronavirinae
Rod	Betacoronavirus
Podrod	Sarbecovirus
Druh	Middle East Respiratory Syndrome coronavirus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus) je jedna z forem koronaviru. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat (původcem je egyptský netopýr, ale zdrojem přenosu na člověka je velbloud) – tedy tzv. zoonózu – a také vzájemně mezi lidmi.

Virus MERS je znám od roku 2012. Způsobuje závažné onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně menší úmrtnost, ale větší smrtnost a šíří se výrazně pomaleji.^[1] Blízkým virem je NeoCoV.^[2]

Historie

Virus MERS byl poprvé zjištěn na podzim roku 2012 u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar); později se objevila i další ohniska (Jordánsko).^[3] Byl nazván MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus); před tím se předběžně označoval jako Novel coronavirus 2012 nebo hCoV-EMC (Human Coronavirus–Erasmus Medical Center).

Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob,^[4] do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan.^[5] V Česku nebyl v tomto roce zaznamenán žádný výskyt viru.

Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu.^[6] Současně bylo oznámeno, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů. Nedlouho poté Saúdská Arábie upřesnila, že původní údaje o počtu osob zemřelých na tento koronavirus byly podhodnocené, a že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí (vědci již dříve kritizovali saúdské ministerstvo zdravotnictví za neochotu spolupracovat se speciálními laboratořemi ve světě).^[7]

Do května 2015 se celosvětově virem infikovalo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.^[8]

Rok 2015

V květnu 2015 se nákaza rozšířila do Jižní Koreje, kam byla přivlečená ze zemí Blízkého východu.^[9] K 15. červnu bylo zaznamenáno přes 150 infikovaných a na nemoc zemřelo 19 osob.^[1]

První případ podezření na MERS na Slovensku byl oznámen 13. června^[10] a 16. června byl v pražské Nemocnici Na Bulovce hospitalizován první český pacient s podezřením na tuto nemoc.^[1] Obě tato podezření se ale následně nepotvrdila.^[11]

Současnost

K lednu 2020 bylo hlášeno asi 2 500 případů MERS.^[12] Zhruba 35 % z těch, kteří mají diagnostikovanou chorobu, na ni zemře.^[13]

Průběh onemocnění

Nemoc je v počátečních fázích obtížně diagnostikovatelná, neboť začíná běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 °C.^[14] Pokračuje však závažným onemocněním plic podobně jako u příbuzného viru SARS; oproti němu však způsobuje i akutní selhání ledvin.^[15]

Smrtnost je vysoká – dosahuje 34 %,^[16] ale díky nediagnostikovaným případům může být menší. Proti nemoci zatím neexistuje žádný lék (antibiotika na viry nepůsobí a odpovídající specifická antivirotika nebyla ještě vyvinuta).^[6]

Podle Světové zdravotnické organizace se virus MERS může přenášet přímým kontaktem mezi postiženými osobami.^[17] V roce 2014 bylo potvrzeno, že se virus šíří na lidi z velbloudů.^[18]

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu MERS na Wikimedia Commons
• Stane se nový koronavirus příštím SARS? – článek na webu OSEL.cz

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.