Ludvík Lošťák
Základní informace
Narození	21. března 1862 Nové Mitrovice, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. října 1918 (ve věku 56 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry	klasická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, spisovatel, učitel, hudební kritik, básník, hudebník a kritik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Lošťák (21. března 1862 Nové Mitrovice^[1] – 17. října 1918 Praha^[2]) byl český básník, hudební skladatel a publicista.

Život

Studoval na varhanické škole v Praze. Byl spolužákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1887 se vydal do Londýna. Po třech letech se vrátil a stal se učitelem angličtiny. Vydal i učebnici angličtiny.

Pod patronací hudební komise Sokola vytvořil skupinu nespokojených hudebníků a vydal manifest Otevřený list mladé hudební generaci v Čechách a na Moravě, který otiskl časopis Dalibor (18, 1896, s. 193–194) a který vyzýval k hudební reformě. Ukázalo se však, že šlo o prázdné gesto, které nikdo z jeho autorů nedokázal přetvořit v životaschopné umělecké dílo.

Komponoval klavírní i orchestrální skladby a jeho operu Selská bouře uvedlo i Národní divadlo. Svým dílem chtěl navázat na Antonína Dvořáka, ale chyběla mu hudební invence a jeho hudba neměla velký úspěch. Dále se proto věnoval více literární činnosti a činnosti kritické a polemické. Zvláště se stal známým pro své ostré polemiky a vysloužil si označení „enfant terrible“ české hudby a kultury zlomu 19. a 20. století.

Zemřel při epidemii španělské chřipky v roce 1918 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo

Orchestrální skladby

• Předehra k Šubrtově hře Probuzenci (1886)
• Předehra Es-dur
• Předehra B-dur
• Píseň vítězná (1896)
• Národní dumy (1897),
• Rapsodie

Opery

• Selská bouře (podle divadelní hry Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava, libreto Jaroslav Kvapil, 1897)
• Furianti (podle Našich furiantů Ladislava Stroupežnického, libreto Adolf Wenig, 1902, přepracováno 1904)

Literární dílo

• Básně (1891)
• Tři noci u mrtvoly (1894)
• Píseň nadšená (1895)
• Požáry krve (1911)
• Chromatické hromobití (soubor článků a statí: Otakar Hostinský, Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák, Vilém Blodek, Karel Šebor, Karel Kovařovic, Václav Vladimír Zelený, Emanuel Chvála, Otevřený list K. Knittlovi, Morava, Jak se u nás vraždí, 1903)
• Píseň bohatýrská, báseň ironická (1904)
• Nápěvy v mol (1905)
• A tak jsem žil (1909)
• Ranní soumrak (1911)
• Gustav Jor (dramatická báseň o pěti jednáních, 1917)
• Ve vlasti tichošlápků: prosy satirické (1918)
• Demokracie vítězná (dramatická báseň o pěti jednáních, 1918)
• English (Praktická mluvnice jazyka anglického) B. Kočí, 1920

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských
• František Xaver Šalda v Die Zeit. Wiener Wochenschrift für Politik /etc./, 6. 3. 1897, s. 154–156; česky jako Mladá hudební generace v Čechách, Souborné dílo F. X. Šaldy 13, s. 230–235)
• Karel Kovařovic: K otázce dramaturgie operní (Praha, Bursík a Kohout 1904).
• Jaroslav Kvapil: O čem vím (Praha 1932).
• Bedřich Bělohlávek: Masaryk a hudba (Praha, L. Mazáč 21936).
• Josef Bohuslav Foerster: Poutník (Praha, L. Mazáč 1942, s. 196).
• Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla do roku 1900 (Praha 1935).
• Dějiny české hudební kultury 1890–1945, díl I. 1890–1918 (Praha, Academia 1972).
• Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby (kolektiv, Praha, Supraphon 1983).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Lošťák na Wikimedia Commons
• Autor Ludvík Lošťák ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Lošťák
• Ludvík Lošťák v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Ludvík Lošťák v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Sonet ze sbírky Básně (1891) Archivováno 30. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lošťák, Ludvík (*1862) s rodinou