Kyselina kaprinová
Uhlíková kostra
3D model molekuly
Obecné
Systematický název	kyselina dekanová
Triviální název	kyselina kaprinová
Ostatní názvy	kyselina n-dekanová
Anglický název	Capric acid, n-Capric acid, n-Decanoic acid, Decylic acid, n-Decylic acid, systematicky decanoic acid
Německý název	Caprinsäure
Funkční vzorec	CH3(CH2)8COOH
Sumární vzorec	C10H20O2
Vzhled	bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	334-48-5
PubChem	2969
SMILES	O=C(O)CCCCCCCCC
InChI	1S/C10H20O2/c1-2-3-4-5-6-7-8-9-10(11)12/h2-9H2,1H3,(H,11,12)
Vlastnosti
Molární hmotnost	172,27 g/mol
Teplota tání	31,6 °C (304,8 K)
Teplota varu	268,7 °C (541,8 K)
Hustota	0,893 g/cm3 (25 °C) 0,8 884 g/cm3 (35,05 °C) 0,8 773 g/cm3 (50,17 °C)
Dynamický viskozitní koeficient	4,327 cP (50 °C) 2,88 cP (70 °C)
Index lomu	1,428 8 (40 °C)
Disociační konstanta pKa	4,9
Rozpustnost ve vodě	0,015 g/100 ml
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpuzstná v acetonu
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	rozpustná v diethyletheru, chloroformu, benzenu a sirouhlíku
Tlak páry	0,048 8 Pa (25 °C) 100 Pa (108 °C) 2,03 kPa (160 °C)
Struktura
Krystalová struktura	jednoklonná
Hrana krystalové mřížky	a=23,1 Å, b=4,973 Å, c=9,716 Å
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−713,7 kJ/mol
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp	6 079,3 kJ/mol
Bezpečnost
GHS07 [1] Varování[1]
H-věty	H315, H319, H335
P-věty	P261, P305, P351, P338
R-věty	R36/37/38
S-věty	S24/25 S26 S36/37/39
NFPA 704	1 2 0
Teplota vzplanutí	110 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina kaprinová (systematický název kyselina dekanová) je karboxylová kyselina patřící mezi nasycené mastné kyseliny. Její soli a estery se nazývají dekanoáty nebo kaprináty. Triviální název je odvozen od jejího výskytu v kozím mléku (capra je latinsky koza).

Výskyt

Kyselina kaprinová se vyskytuje v kokosovém oleji (kolem 10 %) a palmojádrovém oleji (4 %), v běžných olejích ze semen je vzácná.^[2] Také se nachází v mléku různých savců a v menší míře v ostatních živočišných tucích. Společně s dalšími dvěma kyselinami pojmenovanými podle výskytu v kozím mléku, kapronovou a kyselinou kaprylovou, tvoří asi 15 % tuku kozího mléka.

Výroba a reakce

Tuto kyselinu lze vyrobit oxidací primárního alkoholu dekanolu oxidem chromovým v kyselém prostředí.^[3]

neutralizací kyseliny kaprinové nebo zmýdelněním jejich esterů (obvykle triacylglycerolů) hydroxidy vznikají příslušné soli, sodné a draselné soli jsou součástí mýdel.

Použití

Kyselina kaprinová se používá na výrobu esterů, které slouží jako umělá aromata a parfémy. Také se z ní vyrábějí některá léčiva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decanoic acid na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina kaprinová na Wikimedia Commons