A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kyselina sírová | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Prostorový model | |
10% roztok | |
Obecné | |
Systematický název | Kyselina sírová |
Ostatní názvy | vitriol, olej vitriolu, aqua vitrioli |
Latinský název | Acidum sulphuricum |
Anglický název | Sulfuric acid |
Německý název | Schwefelsäure |
Sumární vzorec | H2SO4 |
Vzhled | bezbarvá olejovitá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7664-93-9 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-639-5 |
Indexové číslo | 016-020-00-8 |
UN kód | 1830 (technická) 2796 (akumulátorová) 1832 (odpadní) |
Číslo RTECS | WS5600000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 98,078 48 g/mol |
Molární koncentrace cM | 18,68 mol/dm3 (20 °C) 15,28 mol/dm3 (20 °C, 60% roztok) |
Teplota tání | 10,36 °C |
Teplota varu | 273 °C (1 013 hPa, 100% kyselina) 310–335 °C (1 013 hPa, 98% kyselina) |
Teplota rozkladu | 338 °C |
Hustota | 1,852 84 g/cm³ (0 °C) 1,832 13 g/cm³ (20 °C) 1,822 05 g/cm³ (25 °C) 1,498 7 g/cm³ (20 °C, 60% roztok) |
Dynamický viskozitní koeficient | 48,4 cP (0 °C) 32,8 cP (15 °C) 25,4 cP (20 °C) 15,7 cP (30 °C) 11,5 cP (40 °C) 5,917 cP (20 °C, 60% roztok) |
Kinematický viskozitní koeficient | 3,948 cS (20 °C, 60% roztok) |
Index lomu | nD = 1,429 22 nD = 1,407 7 (20 °C, 60% roztok) |
Disociační konstanta pKa | −3; 1,99 |
Rozpustnost ve vodě | neomezená mísitelnost (exotermní reakce) |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,996×10−6 cm3 g−1 |
Povrchové napětí | 55,1 mN/m (20 °C) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −814,378 kJ/mol |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −945,5 J/g (20 °C) −971,8 J/g (25 °C) |
Standardní molární entropie S° | 156,98 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −690,431 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,417 J K−1 g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H314 |
R-věty | R35 |
S-věty | (S1/2) S26 S30 S45 |
NFPA 704 | 0
3
2
COR
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina. Je jednou z nejdůležitějších průmyslově ve velkém množství vyráběných chemikálií. Její sumární vzorec je H2SO4 značí, že se skládá ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku. Soli od kyseliny sírové jsou sírany.
Příprava a výroba
Výroba kyseliny sírové probíhá třístupňově, přičemž prvním krokem je příprava oxidu siřičitého, který se obvykle získává buď přímým spalováním síry,
nebo pražením pyritu či markazitu
nebo pražením sulfidu železnatého či jiných sulfidů
Druhým krokem je oxidace oxidu siřičitého na oxid sírový. Při této reakci se jako katalyzátoru používá oxidu vanadičného V2O5
- (tzv. kontaktní způsob),
- (tzv. komorový způsob).
Nakonec reakcí oxidu sírového s vodou vzniká kyselina sírová
V průmyslu je voda nahrazena koncentrovanou kyselinou sírovou (96–98%), přičemž jako mezistupeň vzniká kyselina disírová, což je vlastně jen hemihydrát oxidu sírového 2 SO3.H2O
Dalším rozpouštěním oxidu sírového v kyselině sírové vzniká kyselina disírová a následně tzv. oleum, jehož ředěním se získává kyselina sírová požadované koncentrace.
Vlastnosti
Kyselina sírová je v koncentrovaném stavu hustá olejnatá kapalina, neomezeně mísitelná s vodou. Ředění této kyseliny je silně exotermní proces. Koncentrovaná (96–98%) má silné dehydratační a oxidační účinky (zvlášť za horka). Je hygroskopická, tj. pohlcuje vodní páry. Je velmi nebezpečnou žíravinou, způsobuje dehydrataci (zuhelnatění) organických látek. Zředěná kyselina oxidační schopnosti nemá a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů. Kyselina sírová je velmi reaktivní, reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (v koncentrovaném stavu jej pasivuje), olova, zlata, platiny a wolframu, 20% vodný roztok nereaguje s mědí.
Roztok oxidu sírového v kyselině sírové se nazývá oleum. Kyselina sírová tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany. Některé její soli tvoří hydráty.
Chemické reakce
Neušlechtilé kovy se v kyselině sírové rozpouštějí za vývoje vodíku a vzniku příslušných síranů, např.
- Kyselina sírová reaguje se zinkem za vzniku vodíku a síranu zinečnatého.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk