A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Krušná hora | |
---|---|
Krušná hora z jižního úbočí Špičky | |
Vrchol | 609 m n. m. |
Prominence | 177 m ↓ JV od Broumů[1] |
Izolace | 9,6 km → Vlastec |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Křivoklátské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Křivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Hudlická vrchovina |
Souřadnice | 49°57′47″ s. š., 13°55′47″ v. d. |
Krušná hora | |
Povodí | Berounka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krušná hora (německy Kruschnahora, také Kruschna, 609 m n. m.) je hora nacházející se deset kilometrů západně od centra města Beroun a je součástí Křivoklátské vrchoviny.
Poloha a okolí
Zalesněný hřeben Krušné hory obtéká na západě a severu Habrový potok, severozápadně od Dibeřského potoka. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východě se tyčí Děd (492 m) a na jihozápadě Velíz (595 m).
Na sever od Krušné Hory se nachází Stará Ohrada a Nový Jáchymov, na severovýchod Doužebnice a Otročiněves, na východ Lísek, Hudlice a Trubská, na jihovýchod Trubín, Svatská Hájovna, Svatá a Král, na jihozápad Varta, Hředle a na jih Březová, na jihozápad Kublov, na západ Broumy a Habrový Potok, na severozápad Karlova Ves a Karlov.
Těžba
Krušná hora bývala nejvýznamnějším ložiskem železné rudy v oblasti Křivoklátska. V masivu hory se nachází sedm zrudněných poloh, z nichž tři byly těženy. Při bázi šáreckého souvrství se nachází tzv. Velké ložisko, jehož nejlepší části obsahovaly 32–38 % železa a 19–22 oxidu křemičitého. O tři až třicet metrů výše leželo Malé ložisko s těžitelnou mocností okolo tří metrů. Tzv. III. ložisko tvořené zejména pelosideritem se nacházelo ještě výše. Jeho celková mocnost je až dvanáct metrů, ale těžitelné byly pouze tři metry, a pokusná těžba na něm proto probíhala pouze z povrchu.[2] Do roku 1889 byl z ložisek na Krušné hoře vytěžen asi jeden milion tun železné rudy. Těžba po roce 1909 byla intenzívnější a vyprodukovala asi devět milionů tun rudy a doly dosáhly hloubky až několika stovek metrů.[3]
Rozhledna a naučná stezka
V červnu 2015 byla na vrcholu otevřena rozhledna Máminka. Jde o dřevostavbu od architektonické skupiny Martina Rajniše. Současně byla v okolí zřízena naučná stezka Krušná hora – Hudlice.
Fotogalerie
-
Krušná hora – panorama z rozhledny
-
Krušná hora – na cestě s vrcholu k Hudlicím
-
Pohled na Velíz z Krušné hory
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krušná hora na německé Wikipedii.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. 318 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 39. Dále jen Křivoklátsko (2016).
- ↑ Křivoklátsko (2016), s. 143.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušná hora na Wikimedia Commons
- Železnorudný důl Krušná hora
- Dějiny dolování železných rud na Krušné hoře u Berouna
- Krušná hora na Tajemnakrajina.blog.cz Archivováno 10. 9. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk