A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Križevci | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°2′ s. š., 16°32′ v. d. |
Nadmořská výška | 140 m n. m. |
Stát | Chorvatsko |
Križevci | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 264,2 km² |
Počet obyvatel | 18 949 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 71,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 48260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Križevci (maďarsky Kőrös, latinsky Crisum) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.
Poloha
Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?, na říčce Koruška, která se vlévá do potoka Glogovnica. Leží 50 km severovýchodně od Záhřebu.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. Opevnění zde existovalo ale nejspíše již v roce 1193, kdy je doložen úřad križeveckého župana. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad) na samém severním okraji Križevců. Nedlouho poté vzniklo i dolní město (dnešní střed Križevců, chorvatsky Donji Grad).
Ve středověku zde měli svůj klášter augustiniáni (který byl opevněný), postaveny byl také i kostel sv. kříže, který byl později různě přestavován. Místní opevnění bylo dokládáno v roce 1403, ačkoliv se nejedná o první písemnou zmínku.
V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Turci město několikrát vypálili; vzhledem k válčení se dochovalo jen málo pozůstatků na středověkou podobu města, a to jak z hlediska staveb, tak i záznamů písemných. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší. V 17. století byl v Križevcích postaven frantiskánský klášter. Sídlo se rozvíjelo severo-jižním směrem podél hlavní silnice na prostoru mezi dvěma okolními potoky (Koruška ze západní a Vrtin z východní strany).
V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec). Mapy prvního vojenského mapování z konce 18. století zaznamenaly sídlo v podobě, kdy bylo původní souvislé osídlení přerušeno výstavbou městského opevnění. Centrální část města byla oddělena od zbytku hradbami, které měly obdélníkový půdorys, čtyři bašty a od okolí je odděloval příkop. Konkatedrála sv. Kříže se nacházela již za hradbami, na mapách nicméně byla zaznamenána. Existovala také i kaple sv. Floriána, která stojí v blízkosti městské knihovny jižně od centra Križevců. Do města byl možný přístup dvěma branami. Město tak bylo rozdělené na horní, dolní (opevněné) a jižní předměstí (před opevněním). V 70. letech 18. století žilo v Križevcích okolo patnácti set obyvatel.[2] V té době byl také rozsáhle přestavován místní župní palác.
Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Byla předchůdkyní místní knihovny. Jen o osm let dříve sem začala být pravidelně doručována pošta.[2] Zřízena zde také byla hudební škola.
V první polovině 19. století se městské opevnění ocitlo v havarijním stavu. Bylo strženo nejspíše někdy v polovině století, neboť se neobjevuje na katastrálních mapách v roce 1858 ani na mapách druhého vojenského mapování z druhé poloviny století. V souvislosti s tím byla uvolněna rozsáhlá plocha, která umožnila modernizaci města, výstavbu nových ulic i domů. V té době měly Križevci zhruba 2100 obyvatel.[3]
V roce 1866 bylo sídlo župy přesunuto do Bjelovaru, čímž význam města poklesl. I přesto nicméně v roce 1871 získalo město železniční spojení. Trať byla budována tři roky.[4] Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. Tato skutečnost umožnila průmyslový rozvoj města. Dráha je dobře patrná na mapách třetího vojenského mapování z konce 19. století. Tehdy stála v Križevcích i zemědělská škola, její areál ležel na východním okraji města. Postavena byla v 60. letech 19. století.[3] Zaznamenány již byly všechny tehdejší kostely a další významné stavby. V 70. letech 19. století byla uskutečněna první veřejná soutěž na výstavbu budovy, a to nové knihovny. Uskutečnila se také pro divadlo, to ale nepostaveno nakonec nebylo.[3]
Roku 1901 byla původní hospodářská zahrada místní zemědělské školy přebudována do podoby prvního městského parku (Gustava Bohutinského).
V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu. Doložena je existence také i zhruba stovky pravoslavných Srbů, kteří sem přišli původem z oblasti Hercegoviny.[5] Měli vlastní kostel i svojí školu.
V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka. Pravoslavné obyvatelstvo bylo z velké části[zdroj? vysídleno na jaře 1941 do Srbska.[6][7]
Po druhé světové válce bylo město centrem potravinářského průmyslu. V místních kasárnách Kalnik byla dislokována 411. dělostřelecká brigáda Jugoslávské lidové armády. Později byl vojenský areál předán městu, které zde postavilo školy a další objekty.[8] V roce 1952 bylo zřízeno rovněž i místní městské muzeum.
V souvislosti s transformací chorvatského hospodářství po roce 1991 však i místní potravinářská společnost Mlinar zanikla a zbořena byla i věž, která představovala jednen ze symbolů města. V roce 2008 zasáhla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí město, které již tak patřilo v rámci Chorvatska k ekonomicky slabším, další rána, zvýšila se nezaměstnanost apod.
Na počátku 21. století bylo také přemístěna ze středu města původní městské tržiště. Původní průmyslový objekt pro masný průmysl byl stržen a na jeho místě vzniklo obchodní centrum.[9]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Križevců dlouhodobě klesá. V roce 2011 zde žilo 11 251 obyvatel a roku 2021 to bylo 10 581.[10]
Kultura
Církevní stavby
Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána a pravoslavný kostel svatého Sávy (dokončen v roce 1904, na místě jednoho z původních bastionů městského opevnění). Stojí zde také řeckokatolická katedrála, sídelní pro eparchii križeveckou chorvatské řeckokatolické církve. V místní části Gornji Grad se nachází kostel sv. Rocha a v bývalém jižním předměstí také historicky významná kaple svatého Floriána.
Kulturní instituce a pamětihodnosti
Poblíž kostela sv. Anny v centru města stojí také Městské muzeum (chorvatsky Gradski muzej). Mezi další pamětihodnosti patří také např. Karasův dům, který byl dříve paulánským hospicem.
V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće. Nedaleko od ní stojí observatoř, resp. kosmologické centrum.[11]
Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.
V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž.[12] V témže roce získalo město také titul "Město pro mladé".[13]
Veřejná zeleň a životní prostředí
Hlavním parkem je Park Gustava Bohutinského, který je umístěn na východním okraji Križevců. Parkovou úpravu má rovněž i náměstí Antuna Nemčiće. Město je obklopené lesy a veřejně přístupnou zelení, kam vedou cyklistické i turistické trasy (Široko brezje, Župetnica).
Ekonomika
Križevci jsou jako druhé největší město Koprivnicko-križevecké župy jedním z jejich hospodářských center. Pracuje zde na čtyři tisíce lidí a existuje zde přes tři sta různých subjektů. Míra nezaměstnanosti zde činila 2,9 %, což činilo město na 9. místě v celém Chorvatsku. Do kategorie větších a středních firem spadají ale jen jednotky těchto subjektů.
V roce 2010 byl průměrný plat na území města Križevci 3753 kun.
V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli, sídlila zde také již zmíněná firma Mlinar. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.
V Križevcích a okolí je tradiční rovněž i pěstování vína. Místní pravidla pro pěstování vína (chorvatsky Križevački štatuti) patří mezi nejstarší na území současného Chorvatska.
Město Križevci ve své strategii rozvoje rovněž vkládá důraz i na možnost rozvoje ovocnářství, resp. sadařství. Okolní lesy se odpradávna využívaly k těžbě dřeva, dnes je jejich menší část nicméně chráněná jako přírodní rezervace (např. les Župetnica), a proto tomuto účelu již neslouží. Každý podzim se v Križevcích koná řemeslnický a hospodářský veletrh.
Doprava
Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku. Hlavní nádraží se nachází ve značné vzdálenosti od samotného středu města.
K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10). Prochází ním rovněž i silnice celostátního významu č. D22, která vede do obce Novi Marof. Město nemá vlastní obchvat, tranzitní doprava je vedena samotným městem. V centru Križevců se nenacházejí ani významnější pěší zóny.
Školství
Ve městě se nachází čtyři základní školy, z toho jedna je škola hudební. Dále jsou zde tři školy střední a jedno vysokoškolské hospodářské centrum.
Sport
Místní fotbalový tým NK Križevci hraje na vlastním stadionu, který leží na východním okraji města. V jeho blízkosti se nachází rovněž ještě krytá sportovní hala a dále také plavecký bazén.
Partnerská města
- Pag, Chorvatsko
- Novska, Chorvatsko
- Čitluk, Bosna a Hercegovina
- Reana del Rojale, Itálie
- Slovenske Konjice, Slovinsko
- Kočani, Severní Makedonie
Odkazy
Reference
- ↑ 2021 Croatian census: population data by age, sex, settlement. 22. září 2022. Dostupné online.
- ↑ a b KRANJČEVIĆ, Jasenka. Građevna služba u Križevcima od 1777. do 1918. godine. In: Cris. : , 2020. Dostupné online. S. 19. (chorvatština)
- ↑ a b c KRANJČEVIĆ, Jasenka. Građevna služba u Križevcima od 1777. do 1918. godine. In: Cris. : , 2020. Dostupné online. S. 22. (chorvatština)
- ↑ KRANJČEVIĆ, Jasenka. Građevna služba u Križevcima od 1777. do 1918. godine. In: Cris. : , 2020. Dostupné online. S. 23. (chorvatština)
- ↑ ŠKIJAN, Filip. Prisilno iseljavanje Srba iz Podravine i Kalničkog prigorja u ljeto i ranu jesen 1941. godine. In: Cris. : , 2012. Dostupné online. S. 343. (chorvatština)
- ↑ ŠKIJAN, Filip. Prisilno iseljavanje Srba iz Podravine i Kalničkog prigorja u ljeto i ranu jesen 1941. godine. In: Cris. : , 2012. Dostupné online. S. 342. (chorvatština)
- ↑ ŠKIJAN, Filip. Prisilno iseljavanje Srba iz Podravine i Kalničkog prigorja u ljeto i ranu jesen 1941. godine. In: Cris. s.l.: s.n., 2012. Dostupné online. S. 351. (chorvatština)
- ↑ Prostor bivše vojarne darovan Gradu Križevcima. Križevci Info online. cit. 2023-03-15. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Trgovački centar u Križevcima: Na mjestu Mesne industrije niču nove trgovine. Podravski online. cit. 2023-03-15. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Katastrofalne brojke: Županija izgubila 14 tisuća stanovnika, velik pad i u Križevcima. Križevci Info online. cit. 2023-03-15. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Križevci dobivaju zvjezdarnicu i prvi kozmološki centar u Hrvatskoj. Jutarnji list online. cit. 2023-03-15. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online cit. 2022-06-08. (chorvatština)
- ↑ Grad Križevci dobitnik titule Grad za mlade, skate park krasi prigodni grafit. epodravina online. cit. 2022-07-31. Dostupné online. (chorvatsky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Križevci na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk