A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kopa (německy Schock) je historická účetní jednotka v Čechách, v Sasku a ve Slezsku. Podle historické číslovky se 1 kopa dělila na 60 menších jednotek. Obvykle se používala k počítání velkého množství peněz, zejména pražských grošů. Kopu bylo možné rozdělit na čtyři mandele (mandel je 15 kusů, 4×15=60) nebo pět tuctů (tucet je 12 kusů, 5×12=60).
Historie
V kopách pražských grošů se pak například počítalo výkupné a válečné reparace po bitvě u Grunwaldu. V Litevském knížectví a Polsko-litevské unii se státní finance v 16. století počítaly v kopách litevských grošů.
Původ
Kopa původně označovala množství pražských grošů, které bylo možné razit z jedné hřivny stříbra. V Litevském velkoknížectví to bylo 60 grošů. V Polsku za vlády Kazimíra Velikého (1333–1370) se hmotnost hřivny snížila asi o 20 %, tedy v Polsku kopa představovala 48 grošů. V 15. století pak Polsko přijalo litevskou definici kopy o 60 groších. Jednotka byla oficiálně zrušena za ruské nadvlády v roce 1825, ale v každodenním užívání přežívala až do počátku 20. století.
V Německu (Sasku) existovala podobná jednotka Schock k počítání míšeňských grošů ražených saským kurfiřtem Bedřichem II. a durynským lankrabětem Vilémem III.
Termín je také někdy nesprávně aplikován na litevskou dlouhou minci, protože se dřívější badatelé domnívali, že slovo kopa bylo odvozeno z litevského kapoti (sekat). Zde se však pravděpodobně jedná o případ lidové etymologie. Skutečná etymologie není zcela jasná.
Typy
- V Čechách a ve Slezsku existovalo několik druhů kop:
- 1 staročeská kopa = 60 českých (Böhmen), měly hodnotu 3⁄2 říšského tolaru = 3 kongresové tolary = 180 krejcarů
- 1 nová / malá česká kopa = 40 českých = 2⁄3 staročeské kopy, tj. 1 říšský tolar = 2 konvenční zlaté = 60 dvoukrejcarů
- 1 kopa grešlí (Gröschel) = 60 grešlí = 1⁄4 staročeské kopy, což odpovídalo hodnotě 3⁄4 konvenčního dukátu = 45 krejcarů = 180 feniků.
Böhmen byl název grošů v Praze a v Čechách, grešlím se také říkalo Fledermäuse (netopýry).
- V Saském království se rozlišovalo podle starého počítání 1 kopa = 60 kusů
- 1 stará kopa = 60 malých kopových grošů = 20 pravých grošů, což odpovídalo 5⁄4 konvenčního guldenu = 75 krejcarů
- 1 nová / těžká kopa = 60 pravých grošů = 3 staré kopy, měly hodnotu 15⁄4 konvenčního dukátu = 225 krejcarů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schock (Münze) na německé Wikipedii a Kopa (number) na anglické Wikipedii.
Literatura
- NIEMANN, Friedrich Albert. Vollstaendiges Handbuch der Muenzen, Maße und Gewichte aller Länder der Erde. Quedlinburg und Leipzig: Gottfr. Basse, 1830. 304 s. S. 24, 115. (německy)
- THOMAS, William Isaac; ZNANIECKI, Florian. The Polish Peasant in Europe and America; Monograph of an Immigrant Group. : G. Badger, 1918. Dostupné online. OCLC 19374637
- CARTER, F. W. Trade and Urban Development in Poland: An Economic Geography of Cracow, from Its Origins to 1795. : Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9780521024389.
- MASCHER, H. A. Die Grundsteuer-Regelung in Preußen auf Grund der Gesetze vom 21. Mai 1861. : Döring, 1862. Dostupné online. OCLC 758843445 (německy)
- REMECAS, Eduardas. Lietuva. : Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2010. ISBN 978-5-420-01707-4. (litevsky)
Externí odkazy
- BALTRŪNAS, Aleksandras. Lietuvių liaudies matematika. Mokslo Lietuva. 2001, roč. 11, čís. 527. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-08. ISSN 1392-7191. (litevsky) Archivováno 8. 3. 2015 na Wayback Machine.
- GRIMALAUSKAITĖ, Dalia. Antano Buračo "Pasaulio valiutų ir monetų žinynas": recenzija. Pinigų Studijos. 2003, roč. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1648-8970. (litevsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk