A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ključevskaja Ключевская сопка | |
---|---|
Klučevskaja za východu slunce | |
Vrchol | 4750 m n. m. |
Prominence | 4649 m |
Izolace | 2748 km → Mount Foraker, Aljaška |
Seznamy | Nejprominentnější hory #13 Nejizolovanější hory #15 Ultraprominentní hory |
Poznámka | Nejvyšší hora Kamčatky |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | Rusko / Kamčatský kraj |
Pohoří | Ključevský masiv |
Souřadnice | 56°4′ s. š., 160°38′ v. d. |
Ključevskaja | |
Prvovýstup | 1788 Daniel Gauss a dva další horolezci |
Typ | stratovulkán |
Erupce | červenec 2008 November 2022 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ključevskaja (rusky Ключевская сопка) je se svými 4750 m n. m. nejvyšší horou na kamčatském poloostrově. Prominence 4649 metrů z ní dělá 13. nejprominentnější horu světa a díky izolaci 2748 km je 15. nejizolovanější horou světa. Jedná se o kompozitní sopku s nejlepší kruhovitostí základny na celé planetě Zemi.[1]
Poloha
Hora Ključevskaja se nachází asi 450 km na sever od města Petropavlovsk-Kamčatskij a asi 100 km od Beringova moře. Sopka tvoří se svými sousedy (Kameň, Bezymjannyj, Udina, Zimina a Uškovskij) jeden vulkanický masiv, který tvoří samostatnou skupinu ve východní vulkanické zóně poloostrova. Základna sopky má průměr cca 15 kilometrů, průměr hlavního kráteru je 500 - 600 metrů. Zhruba 30 kilometrů od sopky se nachází vesnice Ključi, v níž je místní vulkanologická stanice.[2]
Historie
První historicky doložený výstup na vrchol Ključevské uskutečnili v srpnu roku 1788 členové ruské expedice, vedené anglickým mořeplavcem a hydrografem Josephem Billingsem.[2]
Erupce
Je to nejaktivnější sopka poloostrova a zároveň i jedna z nejaktivnějších sopek na Zemi. K první zaznamenané erupci došlo v roce 1697, a od té doby je sopka víceméně stále činná, stejně jako mnohé další sopky v oblasti. Přestože je její věk jen 6000 let, za posledních 3000 let eruptovala více než stokrát.
Tvořena je převážně čedičovými horninami, vyvrhovanými explozivními, ale i efuzívními erupcemi z hlavního, resp. parazitických kráterů, kterých je na svazích sopky minimálně 30. Samotný vrcholový kráter má průměr přibližně 600 metrů a jeho morfologie je měněna častými erupcemi.
Odkazy
Reference
- ↑ KARÁTSON, Dávid; FAVALLI, Massimiliano; TARQUINI, Simone; FORNACIAI, Alessandro; WÖRNER, Gerhard. The regular shape of stratovolcanoes: A DEM-based morphometrical approach. Journal of Volcanology and Geothermal Research. June 2010, s. 171–181. DOI 10.1016/j.jvolgeores.2010.03.012.
- ↑ a b Моя планета / Вершины России. Ключевская сопка . 2.Russia.tv . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-09. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ključevskaja na Wikimedia Commons
- Global Volcanism Program Archivováno 10. 12. 2020 na Wayback Machine.
- Klyuchevskoy Volcano live webcam
- Klyuchevskaya on Peakware - photos
- Satelitní foto na Google Maps
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk