Karlivka Карлівка
Pracovní úřad města
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°27′ s. š., 35°7′ v. d.
Nadmořská výška	91 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Poltavská
Rajón	Poltavský
Karlivka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,59 km²
Počet obyvatel	14 172 (2021)
Hustota zalidnění	909 obyv./km²
Správa
Starosta	Oleksandr Serhyjovyč Nakonečnyj
Oficiální web	karlivka-mrada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 54 39500 м. Карлівка
Telefonní předvolba	5346
PSČ	39500
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlivka (ukrajinsky Карлівка; rusky Карловка – Karlovka) je město v Poltavské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Orčyku (přítok Orilu) zhruba padesát kilometrů na východ od Poltavy směrem na Krasnohrad. V roce 2021 žilo v Karlivce přes čtrnáct tisíc obyvatel.

Dějiny

Vesnice Karlivka byla založena někdy na přelomu 17. a 18. století, nejstarší písemná zpráva pochází až z 11. května 1784. Poltavský újezd včetně Karlivky patřil k panství rodu Razumovských. Dne 9. června 1787 se zde při návratu z Krymu na cestě z Poltavy do Konstantinopole zastavila a s Kirillem Grigorijevičem Razumovským poobědvala císařovna Kateřina II. Veliká, která ho již předtím povýšila do hraběcího stavu. Rezidence jejich setkání se nedochovala.

V roce 1817 měla Karlivka již první zděnou budovu nemocnice Lazaretní dvůr s lékárnou a roku 1818 byl založen Uspenský chrám poltavské eparchie, zničený ve 30. letech 20. století a dosud neobnovený.

V roce 1897 Karlivka dosáhla počtu 3 600 obyvatel a železničního spojení. V sovětské éře došlo k velkému rozmachu průmyslu, takže v roce 1939 byla již osadou městského typu s 10 300 obyvateli. Růst pokračoval i po 2. světové válce, v roce 1957 získala statut města a do roku 1989 se rozrostla na 20 059 obyvatel, což bylo její historické maximum. V průběhu transformace hospodářství a následující krize počet obyvatel klesl o více než 10 % na 17 658 obyvatel k roku 2003, 15 863 k roku 2011 a v současnosti má jen něco málo přes 14 tisíc obyvatel.

Hospodářství

Město je průmyslové, kromě elektrárny je hlavním zaměstnavatelem obyvatel strojírenský závod Mašbud. Je zde také cukrovar.

Náboženství, kultura a sport

Kulturními památkami jsou čtyři válečné pomníky a pamětní desky; město má palác kultury a muzeum. Sport je soustředěn na fotbalový stadion a na každoroční terénní závod motocyklů.

Příroda

Významná a poměrně dobře zachovaná je příroda v okolí. Do katastru města patří park Duby čereščaty (ukrajinsky Дуби черешчатi) se 74 vzrostlými duby, o rozloze 3,5 hektaru. Od roku 2012 je chráněný jako botanická rezervace.

Rodáci

• Trofim Děnisovič Lysenko (1898–1976), sovětský pavědec
• Nikolaj Viktorovič Podgornyj (1903–1983), sovětský politik
• Semjon Děnisovič Ignaťjev (1904–1983), sovětský politik

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlivka na Wikimedia Commons

Poltavská oblast
Rajóny	Kremenčucký • Lubenský • Myrhorodský • Poltavský
Města	Haďač • Hlobyne • Horišni Plavni • Hrebinka • Chorol • Karlivka • Kobeljaky • Kremenčuk • Lochvycja • Lubny • Myrhorod • Poltava • Pyrjatyn • Rešetylivka • Zavodske • Ziňkiv
Sídla městského typu	Bilyky • Čornuchy • Čutove • Dykaňka • Hoholeve • Hradyzk • Komyšňa • Kotelva • Kozelščyna • Mašivka • Nova Haleščyna • Novi Sanžary • Novooržycke • Opišňa • Oržycja • Romodan • Semenivka • Skorochodove • Šyšaky • Velyka Bahačka
Bývalé rajóny	Čornušský • Čutovský • Dykaňský • Haďačský • Hlobynský • Hrebinský • Chorolský • Karlivský • Kobeljacký • Kotelevský • Kozelščynský • Lochvycký • Mašivský • Novosanžarský • Oržycký • Pyrjatynský • Rešetylivský • Semenivský • Šyšacký • Velykobahačský • Ziňkivský