A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Vojtěch Hellich | |
---|---|
Josef Vojtěch Hellich (1864) | |
Narození | 17. dubna 1807 Choltice Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1880 (ve věku 72 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | břišní tyfus |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice[1] – 22. ledna 1880 Praha[2]) byl český malíř a archeolog. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů.
Život
Studia a cesty
V letech 1825–1829 studoval kresbu a malbu na pražské malířské akademii, jeho učitelem byl Josef Bergler.[3] V letech 1830–1833 pokračoval ve studiu na Akademii ve Vídni. Potom podnikl tří- až čtyřletou studijní cestu přes Mnichov do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie. V Římě se inspiroval příkladem skupiny nazarénů, stačil se spřátelit s Františkem Tkadlíkem i s Františkem Palackým.
Muzeum
Roku 1840 se vrátil do Prahy, ale neměl dostatek výtvarných zakázek, aby se uživil. Proto se na doporučení Františka Palackého[4] zapojil do činnosti Českého muzea. Stal se kustodem a dokumentátorem nově budované archeologické sbírky. V následujících letech sbíral historické předměty na Kouřimsku, Žatecku, Táborsku a Budějovicku. Získal pro muzeum některé vzácné nálezy (např. mosazné a zlaté ozdoby z pravěkých pohřebišť) a řadu dalších nakreslil. Muzeu přispěl i několika starožitnostmi z Francie a Itálie. Pod vedením profesora Jana Erazima Vocela pak sbírky třídil a popisoval. V roce 1845 svými litografiemi ilustroval Vocelovu populární práci O starožitnostech českých a o potřebě chránit je před zkázou, vydanou v českém a německém vydání, s cílem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti ochrany kulturního dědictví.[5] Jakmile Hellich získal zakázky na velké obrazy, muzeum opustil.
Portréty
Jako portrétista se v pražské společnosti proslavil portrétem Boženy Němcové, který u něj pro svůj salón objednal pražský lékař a politik Václav Staněk. Z účastníků Palackého salónu portrétoval jak organizátora, tak například Bohuslavu Čelakovskou-Rajskou. Ze skupinových portrétů v Amerlingově vídeňském stylu se dochoval Hugo II. Salm-Reifferscheidt-Raitz s manželkou Leopoldinou a třemi dětmi. Portrétní rysy vtiskoval také světcům a světicím, jež maloval jako oltářní obrazy pro české kostely.
Dílo
Chrámové obrazy
Za svou kariéru namaloval asi 320 obrazů, z toho 290 oltářních obrazů chrámových.[5] Jeho díla zdobí mnoho oltářů českých a moravských kostelů, ve městech i obcích. Výběr:
- oltářní obrazy Sv. Anna a Sv. Jan Nepomucký v Hořičkách
- Svatý Bartoloměj, oltářní obraz v kostele sv. Bartoloměje
- v Praze na Starém Městě v Týnském kostele
- ve Strenicích
- oltářní obraz Svatí Fabián a Šebestián pro hlavní oltář kostela téhož patrocinia v Praze 6 – Liboci
- Svatý František, oltářní obraz v kostele sv. Františka v Praze na Starém Městě
- oltářní obraz Sv. Tři králové se sv. Ludmilou a sv. Václavem v Kostel svaté Máří Magdaleny
- Kristus Salvátor pro kostel téhož patrocinia jezuitů v Praze na Starém Městě
- oltářní obraz Sv. Martin ve Slivnu
- oltářní obrazy sv. Václava
- oltářní obraz Vzkříšení v Chlumci nad Cidlinou
- skládací oltář pro zámek v Rychnově nad Kněžnou
- oltářní obraz svatý Jan Křtitel v kostele Narození sv. Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem
- oltářní obraz Svatá Ludmila pro oltář kostela téhož patrocinia na Tetíně (nyní nahrazen kopií)
- oltářní obrazy Sv. Antonín a Panna Marie v kostele sv. Prokopa v Čestlicích
- oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie v kostele v Nových Benátkách.
- oltářní obraz Klanění Tří králů, Slavatovská kaple v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (také přemaloval nástropní fresku v presbytáři)
- Sv. František Saleský, obraz v nástavci hlavního oltáře kostela sv. Josefa v Praze na Malé Straně[6]
Rok 1847 Hellich strávil ve Vídni. Založil Jednotu umělců výtvorných (JUV). Po návratu se zapojil do obnovy Týnského chrámu:
- za novogotický oltářní obraz sv. Lukáše získal ocenění na výstavách ve Vídni a v Praze.
- Ojedinělá je městská veduta Staroměstského náměstí s Krocínovou kašnou (1864).
- Pohnutou historii měl například oltář sv. Václava v Dobeníně u Nového Města nad Metují. Pod portrétem světce vypodobnil autor scénu z volby pražského biskupa 15. června 1068, kdy Kojata vytýká knížeti Vratislavovi jeho podporu pro německého kandidáta. Obraz byl roku 1853 vystaven na zámku v Novém Městě a v době Bachova absolutismu vzbudil jako politická narážka nevoli úřadů. Majitel ho musel schovat a umístil jej až roku 1858 v tichosti do dobenínského kostela. Roku 1866 byl silně poškozen při bitvě u Náchoda, ale později restaurován.
Historické obrazy
- Krok za soudce zvolen
- Čestmír a Vlastislav
- Čeští kronikáři
- Záboj a Slavoj
- Svatopluk a jeho synové
- Kněžna Ludmila s knížetem Bořivojem na Budči vyučují sv. Václava
- Malíř Cimabue objevuje geniálního Giotta, kolem 1840
- Portrét Ferdinanda V. Dobrotivého pro univerzitní aulu v Karolinu
- Zachránění Rožmberka Voka z Vltavy pro Vyšebrodský klášter
Portréty
olejomalby
- Pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk (1838)
- Božena Němcová[7]
- Dáma s kamejí (kolem 1840)
- Malířova manželka Anna Helena Hellichová (1843)
- Bohuslava Rajská
- Josef Jungmann, Národní muzeum
- František Palacký (1845), Národní muzeum
- Josef Jaroslav Kalina
- Antonín Veith
- Kateřina Dubská, olejomalba, kolem 1850, Národní muzeum[8]
akvarely
- Knížata Maxmilián Osvald a jeho bratr Mořic Lobkowiczové, akvarel (1834),[9] téhož roku další portréty 2 dětí Rudolfa Kinského, 2 dětí hraběte Deyma, dětí hraběnky Wallisové
- akvarelové portréty dětí z rodin Šliků, Kinských, Thunů, Thurn-Taxisů
Grafické listy
Tvořil užitou grafiku: portréty, náboženské, žánrové historické ilustrace a vědeckou ilustraci, hlavně technikou litografie.[5]
Láska k historii a starožitnostem provázela Hellicha po celý život. Činnosti Muzea se příležitostně účastnil až do 70. let. Přispíval ilustracemi do časopisu Památky archaeologické a místopisné. Společně se spisovateli Mikovcem, Zapem a malířem Kandlerem vydávali na pokračování Starožitnosti a památky země České. Byl také autorem výročních výtvarných prémií k Mikovcovu Lumíru.[5]
Roku 1875 spoluzakládal Křesťanskou akademii, v níž působil v odboru výtvarném a archeologickém. Vytvořil pro ni mimo jiné
- Křížová cesta
- obrázky českých patronů, votivní jednolisty, také ilustrace k modlitbám.[5]
Hellich byl mezi současníky velmi oblíbený pro pečlivost, svědomitost a přátelskou povahu. Dokonale zpracoval každé dílo, ať bylo určeno pro významnou osobnost či malý kostel.[5] Jeho obrazy si pořídili například císař Ferdinand Dobrotivý, kardinál Schwarzenberg nebo českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík.[10] V roce 1877, u příležitosti 70. narozenin, se stal čestným členem Jednoty přátel umění v Praze. Jeho poslední prací byla křížová cesta pro Kostelec nad Černými lesy. Zemřel v Praze, pohřben je na Malostranském hřbitově[11] v Košířích.[5]
Galerie
-
Oltářní obraz sv. Jakuba v Ratenicích
-
Portrét Boženy Němcové
-
Cimabue objevil Giotta (1840)
-
Staroměstské náměstí s Krocínovou kašnou
-
Sv. Ludmila a kníže Bořivoj vyučují sv. Václava
-
Dáma s kamejí (1840)
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1801-1829 v Cholticích sign.1762, ukn.3439, str.23. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Josef Vojtěch Hellich. Světozor. 4. 1887, roč. 21, čís. 20, s. 318. Dostupné online.
- ↑ František Palacký, Zápisky.
- ↑ a b c d e f g SLAVÍK, František Augustin. Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 4. 1887, roč. 4, čís. 21, s. 330. Dostupné online.
- ↑ Oldřich J. Blažíček, Malostranský klášter sv. Josefa. Edice Poklady národního umění LXVIII. Praha 1942, nestránkováno
- ↑ Sobková, Helena: Malíř slavného portrétu Josef V. Hellich. Praha ARSCI, 2003
- ↑ Lubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 175, č.k. 156
- ↑ LLubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 101, č. k. 64
- ↑ Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 7. 1864, roč. 1, čís. 13, s. 157. Dostupné online.
- ↑ Novotný, Antonín, Füssel, Josef a Dvořák, František. Malostranský hřbitov v Praze. 1. vyd. Praha: STN, 1955. 31 s. S. 24.
Literatura
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-05.
- Dyk, Alois: Josef V. Hellich 70 let mrtev. in: Lidová demokracie. Roč. 6, 24. 1. 1950
- Heisslerová (-Tibitanzlová), Radka – Pučalík, Marek: Josef Vojtěch Hellich a jeho podíl na beatifikačním procesu Anežky České. In: Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, Nakladatelství Lidové noviny, 2013 s. 319-336.
- Hojda, Zdeněk – Prahl, Roman: Josef Hellich a (spolek) křesťanské(ho) umění. In: Bůh a bohové: církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, sborník příspěvků z 22. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 7.-9. března 2002. KLP – Koniasch Latin Press, Praha 2003 s. 302–310.
- Šopák Pavel: Josef Vojtěch Hellich a náboženská malba. Poznámky k tématu, Umění 44, 1996, s. 540–548
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hellich na Wikimedia Commons
- Autor Josef Vojtěch Hellich ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vojtěch Hellich
- Dobromila Lebrová: Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog – 205. výročí narození, podrobný životopis
- Josef Hellich v informačním systému abART
- a životopis[nedostupný zdroj
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Hellich, Josef Adalbert *1808
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk