A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Jiří Švec | |
---|---|
Josef Jiří Švec | |
Narození | 19. července 1883 Čenkov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. října 1918 (ve věku 35 let) Aksakovo-Belebej RSFSR |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Čeljabinsk (1918–1933) Národní památník na Vítkově (1933 – Desetiletí od 1940) Třešť (od Desetiletí od 1940) |
Povolání | voják, učitel a československý legionář |
Ocenění | Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a stuhou (1915) Řád sv. Anny 4. třídy (1916) Kříž sv. Jiří 4. třídy (1917) Řád sokola (1923) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Jiří Švec (19. července 1883, Čenkov[1] – 25. října 1918 Aksakovo[2]) byl učitel tělocviku, sokolský pracovník, legionář a plukovník legií v Rusku.
Biografie
Narodil se ve vesnici Čenkov u Třeště. V Třešti vychodil základní školu a poté nastoupil na gymnázium v Pelhřimově. Po absolvování gymnázia vystudoval učitelský ústav v Soběslavi, kde složil doplňovací zkoušky jako učitel tělocviku. Poté učil osm let na obecné škole v Třebíči.[3] V Třebíči náležel vedle Jana Syrového a Jana Máchala k propagátorům sokolské myšlenky.[4]
Roku 1911 byl vyslán třebíčským Sokolem do Ruska, šířit sokolské ideje. Zde působil jako učitel tělocviku na ekonomickém lyceu v Jekatěrinodaru[5] na severním Kavkazu. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu (opakující se zimnice) byl nucen odejít na pobřeží Černého moře do města Gelendžiku, kde ho zastihla zpráva o sarajevském atentátu a samotný začátek války.
Po vypuknutí války nenastoupil do Jihlavy ke svému 81. pěšímu pluku, ale hlásil se jako dobrovolník do České družiny, která se organizovala v Kyjevě. Začínal jako velitel první čety, kde se podílel na provádění rozvědek. Během svého válečného tažení poblíž města Běrežnica přijal pravoslaví a dal si druhé jméno Georgij (nikoliv Jiří nebo Jurij). Pravoslaví přijalo více legionářů, především z politických důvodů.
Největší slávu si získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. V červnu 1917 (podle ruského kalendáře 19. června, dle našeho 2. července 1917) úspěšně bojoval se svou rotou v bitvě u Zborova.[6] Po této legendární vítězné bitvě byl za hrdinství povýšen na poručíka a jmenován velitelem 3. praporu 1. pluku. Další boje, které J. Švec v postavení velitele 3. praporu se svými vojáky absolvoval, byla bitva o Kazaň, bitva o Penzu, bitva u Lipjag a dobytí Samary. Tyto boje již byly vedeny proti bolševikům, kteří zabraňovali v odchodu čs. legií z Ruska.
Sebevražda
V srpnu 1918 byl povýšen na plukovníka a v polovině října se stal nejen velitelem pluku, ale i celé 1. divize. Poté, co mu 24. října 1918 ve stanici Aksakovo-Belebej jeho podřízení pod vlivem komunistického agitátora Jana Vodičky vypověděli poslušnost a odmítli splnit rozkaz vytlačit přesilu bolševiků z linie Buzuluk – Bugulma, spáchal ve tři hodiny ráno 25. října 1918 J. Švec sebevraždu (zastřelil se ve štábním vagonu), když zanechal dopis na rozloučenou.[8] Smrt plukovníka Švece československými vojáky otřásla a ti nakonec rozkaz splnili.[8]
Pohřben byl v Čeljabinsku 28. října 1918. Při likvidaci hřbitova, na jehož místě dnes stojí obytná čtvrť, se v roce 1933 podařilo sovětskou vládu přesvědčit k vydání ostatků plukovníka Švece do Československa. Ostatky byly exhumovány a přeneseny, společně s ostatky pplk. Karla Vašátky, do Památníku osvobození na Vítkově. Pohřbu se zúčastnilo na dvacet tisíc lidí. Za nacistické okupace byly na příkaz gestapa ostatky definitivně umístěny do rodinné hrobky v Třešti[9].
Památky
- Bronzový pomník mu byl postaven v Praze „Na Pohořelci“ hledící na Pražský hrad v ose bývalých kasáren proti hlavní bráně. Autorem byl plukovníkův jmenovec, sochař Otakar Švec. Nacisté pomník za okupace odstranili a odeslali do Německa k roztavení. Po válce byl v Německu spojenci nalezen a vrácen do ČSR. Než mohl být znovu odhalen, došlo k uchvácení moci v Praze komunisty, kteří sochu nechali v roce 1949 definitivně roztavit. Kamenný sokl byl za války Němci uložen ve vokovické tramvajové vozovně, odkud byl odvezen k rozdrcení až v padesátých letech komunisty.[10] Obnovou pomníku se zabývá „Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova“. Zhotovený model byl v roce 2013 darován Muzeu T. G. Masaryka v Lánech, kde je vystaven.
- Další pomníky se nacházely v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci.
- V Třebíči byl odhalen pomník 25. října 2008. [11], v roce 2018 v Jindřichově Hradci[12]. Československý pěší pluk 29, který se nacházel v Jindřichově Hradci, získal čestný název „Plukovníka Josefa Jiřího Švece.“
- Socha poloviční postavy plukovníka Švece, píšícího dopis na rozloučenou na stolku s připraveným revolverem, byla vytvořena jako bozzetto z černě patinované sádry na přelomu roku 1919/1920 v několika exemplářích na objednávku Starodružiníků (má nápis na soklu). Nebyla realizována v bronzu. Autorem je ruský legionář a sochař Vlastimil Amort (1880–1950). Bozzetto je v depozitáři Lapidária Národního muzea v Terezíně.[13]
- K udržování tradice plukovníka Švece se přihlásil 29. československý pěší pluk se sídlem v Jindřichově Hradci[14], čestný název: „Plukovníka Josefa Jiřího Švece.“ Jmenuje se po něm i sokolská „župa Plukovníka Švece“, sdružující tělocvičné jednoty Sokola v oblasti Vysočiny.
- Pamětní desky plukovníka Švece se nacházejí v Čenkově[15] na jeho rodném domě a v Pelhřimově[16], na budově dnešní průmyslové školy, dříve gymnázia. Tato deska vyhotovená sochařem J. Šejnostem nese nápis: „Umřel, aby zvítězil“.
-
Jaroslav Šlezinger: Socha Josefa Jiřího Švece v Třebíči
-
Otto Birma (1892–1953): Pomník Josefa Jiřího Švece v Českých Budějovicích (odhalen 1928, odstraněn 1939)
-
Pamětní deska Josefa Jiřího Švece (Třebíč)
-
Pavel Vavrys: Plukovník Josef Jiří Švec, 2014 (malba na dřevě - kruhový „střelecký terč“ o průměru 60 cm; z cyklu Česká paměť)
Deník
Plukovník Švec si v Rusku psal deník, který popisuje jeho první dny v České družině a je psán do doby bitvy u Zborova, kde deník končí. Po první světové válce vyšel několikrát, ale později byl zakázán.[kdy?[kdo? Nejcennější jsou Švecovy zápisky z počátku války.[17]
Vyznamenání
- Řád sv. Stanislava, III. třída s meči a mašlí, 1915 (Rusko)
- Řád svaté Anny, IV. třída, 1916 (Rusko)
- Kříž Sv. Jiří [21], IV. stupeň, 1917 (Rusko)
- Řád sokola, s meči, 1923 in memoriam
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Databáze VÚA, Záznam vojáka: Josef Švec
- ↑ ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. Str. 177. – Zpravodaj města Třebíče, 10/1994 str. 10 s odkazem na pamětníky uvádí, že učil v horecké škole Na Potoce.
- ↑ Stáhněte si životopis plk. Švece Dostupné online
- ↑ Johana Oczadlá: Plukovník Švec - jeho život a zásluhy, 2007, fotopřílohy Dostupné online
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 17-76, s. 151-153, s. 161-164
- ↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. . Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 54.
- ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 100–106.
- ↑ Hrob Josef Jiří Švec | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online.
- ↑ FOJTÍK, Pavel Vozovna Vokovice Praha : Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2003. 64 s. ISBN 80-239-0856-1. Str. 23.
- ↑ Odhalení sochy plukovníka Švece Dostupné online
- ↑ Do Jindřichova Hradce se vrátila socha plukovníka Švece Dostupné online
- ↑ Busta plukovníka Jiřího Švece . Národní muzeum . Dostupné online.
- ↑ Sochu legionáře Švece vyrobili na 3D tiskárně. Stojí na nádvoří v Hradci Dostupné online
- ↑ Pamětní deska Josefa Jiřího Švece v Čenkově Dostupné online
- ↑ Pamětní deska Josefa Jiřího Švece v Pelhřimově Dostupné online
- ↑ * ŠVEC, Josef Jiří. Deník plukovníka Švece. Příprava vydání Josef Kudela. Praha: Za Svobodu, 1929. 404 s. Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Josef Jiří. Díl I. . Praha: Památník odboje, 1923 . Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Josef Jiří. Díl I. . Praha: Za Svobodu, 1929 . Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Josef Jiří. Díl II. . Irkutsk, Rusko: Informačně-osvětový odbor ministerstva vojenství, 1919 . Dostupné online.
- ↑ Válka.cz, Kříž Sv. Jiří
Literatura
- GÖBL, L. Osobnosti Vysočiny I.. 1. vyd. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. 245 s. ISBN 80-86391-15-9
- BUDÍNSKÝ, L. Vraždy, sebevraždy, popravy slavných Čechů / Vydavatelství MAYDAY publishing, 2008. 62-63 s. ISBN 978-80-86986-31-9
- PRECLÍK, Vratislav: T. G. Masaryk a jeho legionáři, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 97, s. 4-8, ročník XX., leden-březen 2012, ISSN 1210-1648.
- ŠVEC, Josef Jiří. Deník plukovníka Švece. Příprava vydání Josef Kudela. Praha: Za Svobodu, 1929. 404 s. Dostupné online.
Související články
- Plukovník Švec – divadelní hra od Rudolfa Medka.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Jiří Švec na Wikimedia Commons
- Osoba Josef Jiří Švec ve Wikicitátech
- Spořilovské noviny 2. 1. 2013
- Válka.cz, plukovník legií Josef Švec
- František Štambera: Československé vojenské ikony 20. století – plk. Švec a kpt. Jaroš
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk