Jarovský tunel
Osobní vlak z Prahy vedený lokomotivou 749.006 vjíždí od zastávky Jarov zbraslavským portálem do Jarovského tunelu.
Základní informace
Stát	Česko Česko
Místo	Jarov (Dolní Břežany), vrch Zvolská homole
Provozovatel	Správa železnic
1. portál	vranský (cca 205 m n. m.)
2. portál	zbraslavský (cca 205 m n. m.)
Provozní délka	393 m
Rozchod kolejí	1435 mm (normální rozchod)
Počet dopr. tubusů	1
Počet kolejí v tubusu 1	1
Maximální rychlost	50 km/h
Výstavba
Dodavatel	stavební firma O. Životského a J. Hraběte
Poslední průraz	7. října 1896
Délka tubusu 1	393 m
Lokalizace
Souřadnice	49°56′43,08″ s. š., 14°23′52,08″ v. d.
Jarovský tunel
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovský tunel je jednokolejný železniční tunel o délce 393 metrů, který se nachází na regionální trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš v traťovém úseku mezi železničními stanicemi Praha-Zbraslav a Vrané nad Vltavou v těsné blízkosti osady Jarov a příslušné stejnojmenné železniční zastávky. Tunel leží v kilometrické poloze km 33,235 – 33,625 dobříšské kilometráže, v katastrálním území Zvole u Prahy. Tunel prochází v levotočivém (ve směru do Vraného nad Vltavou) oblouku úbočím vrchu Zvolská homole. Jde o nejdelší tunel na celé železniční trati 210.

Popis

Jarovský tunel byl postaven jako součást stavby železniční tratě z Prahy do Vraného nad Vltavou a Čerčan s odbočkou do Dobříše, konkrétně jako součást stavby úseku Modřany – Vrané – Dobříš, započaté roku 1895 a provedené stavební firmou Ing. Osvalda Životského a Ing. J. Hraběte. Tunel byl proražen 7. října 1896 v 6 hodin ráno;^[1] do provozu byl i s celým úsekem předán 22. září 1897.

Délka tunelu činí 393 metrů a je postaven v levotočivém (ve směru od Prahy do Vraného) oblouku o poloměru 200 m.^[1] Tunel je veden v úbočí vrchu Zvolská homole, pod jeho velmi strmým skalnatým západním až severozápadním svahem. Důvodem stavby tunelu byl právě tento svah tohoto vrchu, neboť společně se skalnatým severním ostrohem vybíhá a spadá těsně k pravému břehu řeky Vltavy, takže trať nemohla být vedena podél jejího břehu, jak tomu zpravidla je v jiných částech trati. Tunel je vyražen v dosti homogenní a pevné hornině tvořené svrchně proterozoickými usazeninami, zejména prachovci a jílovci. Tunel je zevnitř vyzděn pouze na koncích v blízkosti portálů, jinak je ponechán ve skalním výrubu bez ostění. Oba portály, vranský i zbraslavský, jsou kamenné. Ze zbraslavského portálu vystupuje trať v oblouku na bezprostředně přilehlý krátký mostek přes potok v Jarovském údolí, hned za ním následuje přejezd a zastávka Jarov. Vně vranského portálu přechází oblouk v krátký úsek přímé tratě, nedaleko tohoto portálu byla do roku 2012 umístěna mechanická, od uvedeného roku světelná předvěst vjezdového návěstidla stanice Vrané nad Vltavou.

Z důvodu špatného stavu zejm. vranského portálu byla zhruba od roku 2000 skrze celý tunel zavedena rychlost 10 km/h. Tento stav trval až do roku 2007, kdy byla během nepřetržité výluky v měsících listopadu a prosinci společností Subterra a.s. provedena rekonstrukce celého tunelu, po níž v něm byla opět zavedena traťová rychlost 50 km/h.

Galerie

• 
  Pohled od konce zastávky Jarov přes přejezd na zbraslavský portál tunelu.
• 
  Pohled směrem od Vraného na svah Zvolské homole, kterým prochází tunel. Vranský portál tunelu je skryt v zeleni u skály v pravé části obrázku.

Odkazy

Reference

Literatura

• DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210 . pacifikem.cz, 2003 . Dostupné online. 
• HASÍK, Otakar; CHYBA, Miroslav. Rekonstrukce Jarovského železničního tunelu. Tunel. Roč. 17, čís. 2/2008, s. 51–54. Dostupné online . 
• BERKA, Miroslav. Posázavský pacifik. Praha: NADAS, 1991. S. 25–28. 

Související články

• Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarovský tunel na Wikimedia Commons
• Fotogalerie (nejen) Jarovského tunelu na www.pacifikem.cz