A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaromír Černín z Chudenic | |
---|---|
Jaromír Černín z Chudenic, portrét od Ludwiga Angerera, 1860 | |
5. vladař domu hradeckého a chudenického a nejvyšší dědičný číšník Českého království | |
Ve funkci: 11. červenec 1868 – 26. listopad 1908 | |
Předchůdce | Evžen I. Karel Czernin z Chudenic |
Nástupce | Evžen II. Jaromír Czernin z Chudenic |
C. k. tajný rada | |
Ve funkci: 1881 – 26. listopad 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1874 – 26. listopad 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1870 – 1872 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1869 – 1869 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1861 – 1867 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komoří | |
Ve funkci: 1845 – 26. listopad 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 13. března 1818 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. listopadu 1908 (ve věku 90 let) Petrohrad Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci |
Choť | I. (1843) Karolína Schaffgotschová (1820–1876) II. (1879) Josefína Paarová, ovdovělá Falkenhaynová (1839–1916) |
Rodiče | Evžen I. Karel Czernin z Chudenic (1796–1868) a Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (1798–1866) |
Děti | Evžen Jaromír Černín z Chudenic František Evžen Černín z Chudenic Tereza Černínová z Chudenic Marie Rudolfina Černínová z Chudenic Karolína Černínová z Chudenic Ernestina Černínová z Chudenic |
Profese | politik |
Ocenění | 1884: Řád zlatého rouna (č. 1061) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír hrabě Černín z Chudenic (německyJaromir Graf Czernin von und zu Chudenitz; 13. března 1818 Vídeň – 26. listopadu 1908 Petrohrad)[1] byl český šlechtic, velkostatkář a politik. Čtyřicet let byl hlavou šlechtického rodu Černínů z Chudenic[2], vlastnil velkostatky v jižních, severních a západních Čechách (Jindřichův Hradec, Chudenice, Krásný Dvůr, Petrohrad) a patřil k největším vlastníkům půdy v Českém království. V politice působil aktivně jako poslanec Českého zemského sněmu a později jako člen rakouské Panské sněmovny. Zastával také řadu čestných hodností a byl nositelem Řádu zlatého rouna. Dva z jeho zeťů (Friedrich Schönborn, Johann Ledebur-Wicheln) byli ministry rakouské vlády.
Život
Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů hraběte Evžena Karla Černína (1796–1868), vynikajícího znalce české historie a významného donátora Národního muzea, matka Marie Terezie (1798–1866) pocházela z rodu Rosenbergů. Jaromír po maturitě na gymnáziu studoval práva na Vídeňské univerzitě a poté působil jako nižší státní úředník u moravského místodržitelství v Brně, kde se také oženil. V letech 1843–1844 byl krajským komisařem ve Znojmě, poté působil jako sekretář u zemské vlády v Dolním Rakousku. V roce 1846 opustil státní službu a začal se podílet na správě rodového majetku. Mezitím byl v roce 1845 jmenován c. k. komořím. Později se zapojil do politického života v Českém království, v letech 1861–1867, 1869 a 1870–1872 byl poslancem Českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii. V roce 1874 se jako držitel fideikomisu stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny. V roce 1881 obdržel titul c. k. tajného rady a v roce 1884 získal Řád zlatého rouna.
Byl pohřben v rodinné hrobce v kostele svatého Jakuba v Jindřichově Hradci.
Majetek
Po otci zdědil majetek v různých částech Čech. Nejvýznamnější položkou v černínském majetku byl velkostatek Jindřichův Hradec, k němuž patřilo 11 455 hektarů půdy. S vlastnictvím Jindřichova Hradce byl spojen také čestný titul vladař domu jindřichohradeckého převzatý po předchozích majitelích Slavatech. Po rodině Slavatů užíval Jaromír Černín také čestný titul dědičného nejvyššího číšníka Českého království. V severních Čechách vlastnil velkostatky Petrohrad u Loun a Krásný Dvůr, které zahrnovaly přes 12 000 hektarů půdy.[1] Důležitou součástí rodového dědictví byl velkostatek Chudenice na Klatovsku s hradem Švihovem s rozlohou 6 677 hektarů půdy.[3] Držba Chudenic měla mimo jiné symbolický význam, protože tento nejstarší rodový statek byl v majetku rodiny nepřetržitě od roku 1291.[4] Jaromír Černín střídal pobyty na různých místech, na rozdíl od svých předků, kteří preferovali Krásný Dvůr, pobýval často v Petrohradě, kde také zemřel. Ve Vídni byl jeho sídlem Černínský palác s bohatými uměleckými sbírkami. Správu majetku předal v roce 1906 synu Evženovi.
Rodina
Jaromír Černín byl dvakrát ženatý.[5] Jeho první svatba se konala v roce 1843 v Brně, kde tehdy působil jako nižší státní úředník. Oženil se s hraběnkou Karolínou Františkou ze Schaffgotsche (1820–1876), s níž měl šest dětí. Podruhé se oženil ve Vídni v roce 1879 s hraběnkou Josefínou Paarovou, ovdovělou hraběnkou Falkenhaynovou (1839–1916). Obě Jaromírovy manželky obdržely čestný titul c. k. palácová dáma a byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.[6][7] Oba synové z prvního manželství zemřeli bezdětní, majetek v jižních, západních a severních Čechách přešel adopcí na vrchlabskou větev Černínů (Eugen Alfons Czernin).
Potomstvo:
- 1. Terezie (19. prosince 1843 – 26. dubna 1910), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1869 Bedřich Ervín hrabě hrabě Schönborn (10. září 1841, Praha – 21. prosince 1907, Vídeň), místodržitel na Moravě 1881–1888, rakouský ministr spravedlnosti 1888–1895, c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen Panské sněmovny, poslanec Moravského zemského sněmu
- 2. Marie Rudolfina (6. března 1845, Vídeň – 17. dubna 1922, Salcburk), manžel 1864 Siegfried Konstantin starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz (6. června 1835, Praha – 14. srpna 1898, Salcburk), c. k. komoří, poslanec Českého zemského sněmu a rakouské Říšské rady, majitel velkostatku Široké Třebčice
- 3. Karolína (15. února 1847, Vídeň – 14. dubna 1907, Praha), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1868 Jan hrabě Ledebur-Wicheln (30. května 1842, Křemýž – 14. května 1903, Praha), rakouský ministr zemědělství 1895–1897, c. k. tajný rada, komoří, poslanec Českého zemského sněmu, doživotní člen Panské sněmovny, majitel velkostatků Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov, Křemýž
- 4. Ernestina (13. listopadu 1848, Petrohrad – 22. června 1908, Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1867 Karel Bedřich kníže Oettingen-Wallerstein (16. září 1840, Wallerstein – 22. prosince 1905, Petrohrad), dědičný člen horní komory Říšské rady v Bavorsku, rytíř Řádu zlatého rouna, rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Zbraslav a Hluboš
- 5. Evžen Jaromír František (13. února 1851, Vídeň – 5. listopadu 1925, Petrohrad), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, manželka 1876 Františka Marie princezna ze Schönburg-Hartensteinu (28. srpna 1857, Karlsruhe – 20. ledna 1926, Petrohrad), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
- 6. František Jaromír Eugen (3. března 1857, Vídeň – 9. dubna 1932, Jindřichův Hradec), c. k. dvorní rada, okresní hejtman ve Znojmě, svobodný a bezdětný, ale adoptoval Evžena Alfonse Černína z vrchlabské rodové linie, který se stal jeho dědicem
Odkazy
Reference
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 83.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl VI., Praha, 1893; s. 623–627 dostupné online
- ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 86–93 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 114–115
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 117–118 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz . . Dostupné online.
- ↑ Jaromir, Graf Czernin von und zu Chudenitz. geni_family_tree . . Dostupné online.
Literatura
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I - A-M. 1. vyd. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
- MAŠEK, Petr. Knihovny hrabat Czerninů z Chudenic. 1. vyd. České Budějovice: Opera romantica 4, 2003. S. 239–255.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk