Józef Bohdan Zaleski - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Józef Bohdan Zaleski
 ...
Józef Bohdan Zaleski
Narození14. února 1802
Bоhatyrka
Úmrtí31. března 1886 (ve věku 84 let)
Villepreux
Místo pohřbeníHřbitov Montmartre
PseudonymPolanin Dnieprowy
Povoláníjazykovědec, básník, spisovatel a překladatel
Alma materImperial University of Warsaw
OceněníVirtuti Militari
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Józef Bohdan Zaleski

Józef Bohdan Zaleski (14. února 1802, Bohatyrka – 31. března 1886, Villepreux) byl polský básník období romantismu. Spolu s Antonim Malczewským, Sewerynem Goszczyńským a Michałem Grabowským patřil k tzv. ukrajinské škole polského romantismu.

Životopis

Pocházel z chudé šlechtické rodiny, ze třinácti dětí. Studoval v Humani, kde se seznámil se Sewerynem Goszczyńským a Michałem Grabowským.

V roce 1820 odjel do Varšavy, kde byl aktivní ve vlasteneckých spolcích. Byl zapleten do spiknutí Piotra Wysockého[1]. Účastnil se Listopadového povstání, za což získal Virtuti Militari. Zastával v této době i několik revolučních funkcí a redigoval list "Nowa Polska". Po povstání emigroval do Pruska, Lvova a nakonec do Francie.

I v Paříži byl politicky angažovaný ve vztahu k Polsku. V roce 1846 se oženil se Žofií Rosengardtovou, žačkou Chopina. Od roku 1853 byl členem rady Polské národní školy v Paříži. Na stáří se odstěhoval ke své dceři do Villepreux, kde oslepnul a nakonec zemřel.

Je pochován na Montmartru.

Dílo

Zaleski byl jeden z prvních romantických básníků. Debutoval dílem Duma o Wacławie v roce 1819. Styl jeho poezie popsal Maurycy Mochnacki jako "brilantní". Používal sylabotónický verš, který mu zajistil popularitu i u hudebních skladatelů, například u Chopina.

Jeho dílo však kritizovali mnozí básníci, například Juliusz Słowacki a Cyprian Norwid, kteří jeho básně označovali jako "dětské říkanky". Naopak jej obdivoval Adam Mickiewicz.

Hlavní básně

  • Duma o Wacławie
  • Duch od stepu. Przygrawka do nowej poezji
  • Lubor. Ballada z powieści ludu
  • Śpiew poety
  • Rusałki. Fantazja
  • Przenajświętsza rodzina

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Józef Bohdan Zaleski na polské Wikipedii.

  1. Wacław Tokarz, Sprzysiężenie Wysockiego i Noc Listopadowa, Varšava 1980, s. 84.

Literatura

  • Hugo Zathey, Młodość Bohdana Zaleskiego : (1802-1830), Krakov 1886 (Online verze)
  • Alina Witkowska, Ryszard Przybylski, Romantyzm, Varšava 1998, vyd. IV.
  • Barbara Stelmaszczyk-Świontek, Wstęp, Józef Bohdan Zaleski, výbor poezie, Wroclav-Varšava-Lodž 1985.
  • Józef Tretiak, Bohdan Zaleski na tułactwie : życie i poezya : karta z dziejów emigracyi polskiej. Cz. 1-2, Krakov 1913-1914 (Online verze)

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Józef_Bohdan_Zaleski
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk