Hierarchie královských a vévodských titulů

Hierarchie královských a vévodských titulů byla stanovené pořadí postavení vládnoucích panovníků, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při audiencích, ceremoniích a slavnostech. Byla stanovena z popudu papeže Julia II. (216. papežem v letech 1503–1513) v roce 1504, aby jasně určila, který vyslanec vstoupí před jiným, kdo kdy promluví, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Tento pořadník byl závazný pouze v Papežském státě a byl dokonce odmítnut římským císařem. Seznam byl sporný také poté, co někteří panovníci odešli v období reformace z lůna římskokatolické církve.

Pořadí přednosti titulů

Pořadí	Latinsky^[1]	Česky	Nové pořadí	Po úpravě^[2]
1.	Imperator	císař římský	1.	císař římský
2.	Rex Romanorum	král římský	2.	král římský
3.	Rex Franciae	král francouzský	3.	král francouzský
4.	Rex Hispaniae	král španělský	4.	král španělský
5.	Rex Aragoniae	král aragonský	5.	král aragonský
6.	Rex Portugalliae	král portugalský	6.	král portugalský
7.	Rex Angliae (discors cum tribus predictis)	král anglický	7.	král anglický
8.	Rex Siciliae (contendit cum Rege Portugalliae)	král sicilský	8.	král skotský
9.	Rex Scotiae	král skotský	9.	král sicilský
10.	Rex Ungariae (fuit questio anno 1487)	král uherský	10.	král uherský
11.	Rex Cipri	král kyperský	11.	král kyperský
12.	Rex Bohemiae	král český	12.	král český
13.	Rex Poloniae	král polský	13.	král polský
14.	Rex Daciae	král dánský	14.	král dánský
15.	Dux Britannie	vévoda bretaňský	15.	republika benátská
16.	Dux Burgundiae	vévoda burgundský	16.	vévoda bretaňský
17.	Dux Bavariae, comes Palatinus	vévoda bavorský, falckrabě rýnský	17.	vévoda burgundský
18.	Dux Saxoniae	vévoda saský	18.	falckrabě rýnský
19.	Marchio Brandenburgensis	markrabě braniborský	19.	kurfiřt saský
20.	Dux Sabaudiae	vévoda savojský	20.	markrabě braniborský
21.	Dux Mediolanensis	vévoda milánský	21.	arcivévoda rakouský
22.	Dux Venetiarum	dóže benátský	22.	vévoda savojský
23.	Duces Bavariae	vévodové bavorští	23.	velkovévoda toskánský^[3]
24.	Duces Franciae, Rothoringi, Borboniae, Aurelianen	vévodové francouzští, lotrinští, bourbonští, orleánští	24.	vévoda milánský
25.	Dux Januensis	vévoda janovský	25.	vévoda bavorský
26.	Dux Ferrariensis	vévoda ferrarský	26.	vévoda lotrinský
			27.	další italská knížata
			28.	římské rodiny Colonna a Orsini
			29.	papežův synovec
			30.	města Bologna a Ferrara (střídala se)

Reference

↑ Tento seznam pochází z diáře papežského ceremoniáře Parise de Grassis pro rok 1505 (citováno podle Notices et Extraits des Manuscrits du Roi, vol. 2, s. 624, 1789
↑ Jean Rousset de Missy: Cérémonial Diplomatique des Cours de l'Europe, 1739-45, který tvoří svazky 4 a 5 k Dodatkům Jeana Dumonta: Corps Universel Diplomatique du Droit des Gens, Amsterdam, 1726-31; vol. 5, s. 201
↑ Titul vznikl v roce 1569 poté, co Cosimo I. de Medici postupně sjednotil městské státy Florencie a Siena s Florentským vévodstvím.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hierarchie_královských_a_vévodských_titulů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Tento seznam pochází z diáře papežského ceremoniáře Parise de Grassis pro rok 1505 (citováno podle Notices et Extraits des Manuscrits du Roi, vol. 2, s. 624, 1789

[2] Jean Rousset de Missy: Cérémonial Diplomatique des Cours de l'Europe, 1739-45, který tvoří svazky 4 a 5 k Dodatkům Jeana Dumonta: Corps Universel Diplomatique du Droit des Gens, Amsterdam, 1726-31; vol. 5, s. 201

[3] Titul vznikl v roce 1569 poté, co Cosimo I. de Medici postupně sjednotil městské státy Florencie a Siena s Florentským vévodstvím.

[1]

[2]

[3]