Hřebečná
Hřebečná z Plešivce
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Abertamy
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°22′52″ s. š., 12°49′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	54 (2021)[1]
Katastrální území	Hřebečná (4,2 km²)
PSČ	362 35
Počet domů	35 (2021)[2][3]
Hřebečná
Další údaje
Kód části obce	27
Kód k. ú.	600024
Zaniklé obce.cz	3851
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebečná (německy Hengstererben^[4]) je vesnice, část města Abertamy v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Abertam. Hřebečná je také název katastrálního území o rozloze 4,2 km².^[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.^[6] Dějiny Hřebečné jsou úzce spojeny s těžbou cínu, která v okolí prokazatelně probíhala od poloviny šestnáctého století. Hornický revír se zde dělil na Zadní Hřebečnou, kde byl hlavním dolem Behrův důl (později zvaný Mauritius), a na Přední Hřebečnou s dolem Červená jáma. Důlní vody z hloubek do šedesáti metrů odváděla dědičná štola Jiří. Těžba v dolech na Přední Hřebečné ustala na konci osmnáctého století, byť ložiska nejspíše nebyla zcela vytěžena.^[7] Důl Mauritius byl definitivně uzavřen až v listopadu roku 1944.^[8] Kromě cínu se u Hřebečné těžila také železná ruda, zejména hematit vázaný na křemenné žíly tzv. bludenské poruchy. K železorudným dolům patřily Tiefer Eisenstein, Neue Eisensteinzeche nebo Josefi Stollen.^[9]

Přírodní poměry

Ložisko cínu u Hřebečné je součástí blatenského žulového masivu. Ten protínají greisenové žíly, na které se váže výskyt cínu a dalších rudních minerálů. Nejmohutnější greisenová žíla Krušných hor se nacházela právě na Hřebečné a její mocnost dosahovala šestnácti metrů.^[10] Podle geologických průzkumů z padesátých až šedesátých let dvacátého století sahá zrudnění do hloubek až dvě stě metrů, ale se zvětšující se hloubkou rychle klesá. Odhad existujících zásob dosahuje 26 tisíc tun cínové rudy, především kasiteritu, s průměrným obsahem cínu 0,79 % (tj. asi 200 tun kovu).^[9]

Do severní části katastrálního území zasahuje přírodní rezervace Ryžovna. Většina území, s výjimkou nejjižnější části, je součástí evropsky významné lokality Krušnohorské plató.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1108 obyvatel (z toho 487 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, jeden cizinec a 1106 Němců. Kromě čtyř evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.^[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1224 obyvatel: šest Čechoslováků, 1217 Němců a jednoho cizince. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, jeden příslušník církve československé, jeden žid a sedm lidí bez vyznání.^[12]

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1921 Hřebečná byla osadou města Abertamy, se kterým patřila nejprve do okresu Jáchymov, ale v letech 1910 a 1921 do okresu Nejdek. V letech 1930 a 1950 byla samostatnou obcí, nejprve v okrese Nejdek a podruhé v okrese Karlovy Vary-okolí. Od roku 1960 je částí obce Abertamy v okrese Karlovy Vary.^[15]

Pamětihodnosti

Severně od vesnice se nachází ústí štoly Kryštof, která je zpřístupněnou částí historického dolu Mauritius chráněného jako národní kulturní památka. Její součástí je také Červená jáma.

Ještě dále na sever je na povrchu patrná Schneppova pinka na Zadní Hřebečné. Měří asi 80 × 20 metrů a dosahuje hloubky až dvacet metrů. Navazuje na ni horní Schneppova pinka se strmějšími svahy. Obě propadliny vznikly v důsledku povrchové a hlubinné těžby cínu na žilách Mauritius, Führinger a Trojice. V horní pince je patrné greisenové těleso a stopy po štole Tagstrecke.^[16]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřebečná na Wikimedia Commons
• Hřebečná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.